V oddechově laděné knize Rodičovské historky (Cosmopolis) se o zábavných i dojemných rodičovských chvílích rozepsalo hned 16 autorů. Mezi nimi například Dominik Landsman, Bára Nesvadbová, Lukáš Pavlásek, Marie Doležalová, Martina Formanová, Petra Nesvačilová, Marta Dancingerová, Martina Preissová, Tomáš Kvapilík, Bára Scherf, René Nekuda, Lenka Loubalová nebo podcasterky Mlíko v hlavě.
Cenu Miloslava Švandrlíka, kterou uděluje Obec spisovatelů za nejlepší humoristickou knihu, získal spisovatel a stand-up komik Pavel Tomeš se sbírkou povídek nazvanou 13! – Třináct příběhů s přílohami. Jedná se o mozaiku příběhů, v nichž se postavy dostávají do neobvyklých situací, jež ne vždy dopadnou úplně dobře.
Tak jako jsme se smutně smířili s tím, že rajčata v supermarketu už někdy pouze vypadají jako rajčata, i když tak nechutnají, odvykli jsme si očekávat od současné české prózy víc než napínavý děj nebo palčivé, pokud možno aktuální téma. Nová sbírka povídek Hany Lundiakové připomíná, že beletrie může nabízet i atmosféru, že i vyprávění má schopnost intenzivně vonět a hořkosladce chutnat.
Sejdou se ve stejnou chvíli na stejném letištním tranzitu. Čtyři životní příběhy vypráví nová kniha Biancy Bellové nazvaná Transfer. Každému protagonistovi je věnována samostatná povídka, teprve z celku ale plyne zastřešující téma: hodnoty, kvůli nimž jsme schopni nechat naše životy běžet dál samospádem anebo ten koloběh naopak zastavit a začít znova, jinak.
Nigerijskou spisovatelku Chimamandu Ngozi Adichieovou objevovali světoví i čeští čtenáři zejména skrze delší prózy a eseje. Když ale pětačtyřicetiletá autorka předloni navštívila pražský veletrh Svět knihy, zaujala také tím, jak jasně, svěže, „z fleku“ formuluje neotřelé názory a navazuje kontakt s publikem.
Posmrtně vydaná povídková kniha nazvaná Město páry, kterou v překladu Atheny Alchazidu právě vydalo nakladatelství Kalibr, je důstojným rozloučením španělského prozaika Carlose Ruize Zafóna se čtenáři.
Uplynulý rok potvrdil, jak rádi čeští autoři píší tlusté romány. Povídkové knihy zůstaly v přítmí čtenářského zájmu, přesto se jich několik pozoruhodně zablýsklo. Patří k nim prozaický debut Ondřeje Škrabala nazvaný Cesta k billboardu.
Nastal čas zvyknout si na svět tak zrychlený, že v něm také umělecká díla vznikají s cílem co nejdřív reflektovat současnost? Renomovaný brněnský spisovatel Jan Němec na nynější Velký knižní čtvrtek vydává povídkovou sbírku Liliputin, která „bez odstupu čerpá z toho, co se dělo během první fáze války na Ukrajině“. Ta začala 24. února.
Zprávy z ukrajinské fronty už na řadu lidí nepůsobí tak silně, jako když ruská invaze začala. Otupělosti vůči válce si všímá i spisovatel Jan Němec. Ve své nové knize Liliputin přináší povídky, které se odehrávají na pozadí konfliktu a rozvíjejí útržky z médií. V rozhovoru popisuje, proč by si rád zkusil práci válečného reportéra i proč se stírají hranice mezi politickými událostmi a reality show.
Nedávno vydaná kniha Marka Epsteina nazvaná Nerez neatakuje žebříčky prodejnosti z prostého důvodu: je to sbírka povídek. A ty se v Česku moc nečtou, i kritika je bere spíš jako vedlejší produkt, který nevystačil na román. Epsteinova novinka je nicméně pozoruhodná díky tématu – lze ji číst jako svébytnou variaci na údajnou krizi bílých heterosexuálních mužů.
Se spisovatelkou Irenou Douskovou o dětství v husitském kostele, "plnotučných" Židech, zbožštění prezidenta i oblíbeném žánru tragikomedie.
Parník ještě viděli zmizet pod hladinu. Pak se čtyřem trosečníkům smrskl svět na jeden záchranný člun. Hladové, vyčerpané a prochladlé je desítky hodin unášel ledový oceán. Obklopení žraloky marně hledali břeh. Co chvíli jim výhled zakryl pěnivě bílý vrcholek blížící se vlny, tiché a na pohled špičaté jako skála.
Knihy nejúspěšnějšího současného čínského autora Liou Cch’-sina nejsou veselé. Právem bývají řazeny do žánru cyberpunk. Dotýkají se zejména dystopických témat, která civilizace přinejlepším vytěsňuje.
Už bezmála rok svět dusí peřina covidové hrozby, pod níž se lidská společenství více či méně snaží přeorganizovat dosavadní život, aby přežila nápor viru a mohla se vrátit do „normálu“. Bylo by s podivem, kdyby se tohoto vykolejení, náhodného, ale také vynuceného vyklonění mimo sebe, nechopila literatura, stále posedlejší touhou zpracovávat aktuální témata.
Jako holka jsem se na Vánoce dycky strašně těšila a máma říkala "netěš se tak", protože věděla, co dostanu, ale já se těšila a pak byla zklamaná.
Po období svetrů přišlo sedm let sak. Každý rok mi „rodina“ věnovala sako. Chápete? Vlastnil jsem sedm sak a nikdy je nevzal na sebe.
Autorka oblíbených detektivních románů vypráví o jednom rafinovaném plánu, který se vymkl kontrole...
Romanopisec, esejista, básník, autor dětské a cestopisné literatury.
Anglický spisovatel, matematik a fotograf.
Americký protiválečný spisovatel.
Anglický básník, prozaik, novinář, nositel Nobelovy ceny.
