Kdyby si rodiče Waltra Urbana nepořídili domek s číslem popisným 348, nejspíš by z Postoloprt odešli do otcova rodiště v Německu. Jenže v Sudetech zůstali. Přesně před 80 lety se tak Waltrův otec stal jednou ze stovek obětí poválečného běsnění Čechů. A i když se o postoloprtském masakru v kasárnách dodnes mluví jako o největší evropské genocidě před Srebrenicí, ve městě je to stále zakázané téma.
Petra a Dalibor Konopáčovi žili dlouho v centru Prahy. On ve svém ateliéru fotil celebrity a běhal s politiky po nejrůznějších akcích, ona pracovala jako lékárnice. I když byl jejich život uspěchaný, měli se jako v bavlnce. Ale Dalibor chtěl změnu. "Plánovali jsme cestu kolem světa, no a skončili jsme tady," říká rodina, která byt v Praze vyměnila za rozpadlý knížecí dvůr na maloměstě.
U zdi kasáren v Postoloprtech stojí pětice zbitých chlapců ve věku od 12 do 15 let. Po salvě ze samopalů se čtyři kácí mrtví k zemi, jeden přežívá a prosí o milost. Umírá ranou do týla. Byl začátek června 1945 a ve městě ležícím mezi Žatcem a Louny se odehrával největší poválečný masakr v tehdejším Československu. Temný okamžik historie připomínáme několika staršími články o této události.
Dramatickou scénu zažila uplynulou sobotu Jana Veselá z Postoloprt. Když si šla do nemocnice vyzvednout své děti po předčasném porodu, zdravotní sestra jí v tom bránila. Matka upozorňuje, že k tomu nebyl žádný důvod. Sestra během sporu s paní Veselou navíc neměla nasazenou roušku. Spor ukončila městská policie, po jejímž příjezdu si matka mohla děti vzít domů. Porodnice incidentu lituje.
Výtku od ministryně spravedlnosti Marie Benešové dostala předsedkyně Okresního soudu v Chomutově Kateřina Vltavská za postup v případu deseti zastupitelů Postoloprt na Lounsku. Vltavská jim nejprve uložila peněžité tresty za údajně nevýhodný prodej domu. Revizní posudek ale ukázal, že cena nevýhodná nebyla, a Vltavská následně zastupitele zprostila viny. S výtkou Vltavská nesouhlasí.
Postoloprty žádají od státu pět milionů korun za poškození pověsti. Stíháno a následně soudem osvobozeno bylo deset zastupitelů. Požadavek na náhradu škody odeslalo město na ministerstvo spravedlnosti.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ANO) podala kárnou žalobu na dvě státní zástupkyně, které měly na starosti kauzu zastupitelů Postoloprt. Případ je podle ní "důkazem zásadního a dlouhodobého selhání, které nebyla soustava státních zastupitelství schopna sama vyřešit".
Postoloprtská kasárna, symbol největšího zločinu na Němcích v Čechách po skončení druhé světové války, majitel zboural. Proti demolici nikdo neprotestoval.
Československá armáda v Postoloprtech na Lounsku před 72 lety bez soudu postřílela nejméně 763 německých obyvatel. Na tragické události nyní ve městě upozorňují jen dva památníky, na které ale neznalý turista nejspíše nenarazí. Loni v létě navíc zbourali kasárna, která byla s masakrem úzce spojena. Právě tady shromažďovali německé muže, kteří byli poté popraveni. Zboření historického objektu ale z místních nikomu příliš nevadí. Temné stránky minulosti města pro většinu obyvatel zůstávají i nadále tabu.
Projděte si nejnovější seznam restaurací a prodejen, v nichž Státní zemědělská a potravinářská inspekce během července našla nevyhovující hygienické podmínky.
Provoz na klíčové silnici vedoucí z Chomutova do Prahy byl obnoven před 12. hodinou.
V Postoloprtech Češi povraždili 763 Němců. Na pomníku o národnosti ani masakru nejsou zmínky
Bohuslav Marek a Vojtěch Černý vypovídali v roce 1947 před poslaneckou komisí
Teprve po 64 letech spěje město k dohodě o pietním místu
Kriminalisté po 64 letech objasnili hromadnou vraždu německého obyvatelstva v poválečných Postoloprtech
Postoloprty - Zhruba 40 příznivců ultrapravicové Dělnické strany přijelo do Postoloprt na Lounsku kvůli konfliktu s místními Romy. Navzdory tomu, že radnice pochod zakázala.
