Suchý leden, nebo v Česku populárnější suchý únor, se stal novoročním rituálem mnoha lidí, kteří po svátečním přejídání a několika sklenkách navíc chtějí dosáhnout měsíce bez alkoholu. Proč? Touží po restartu těla i mysli. Jenže čím dál více odborníků upozorňuje, že tento populární trend nemusí být tak přínosný, jak by se mohlo zdát – a v některých případech může dokonce vést k nezdravým návykům.
Čechů se rodí rekordně málo. Problémy s nízkou plodností má však celý svět, velký úbytek novorozenců zaznamenává například jihovýchodní Asie. V Africe naopak stále vycházejí čtyři děti na jednu ženu.
"Není na co čekat, musíme jednat hned. Jinak nás postihne demografická katastrofa," varuje šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek. Česko se totiž blíží do momentu, kdy v populaci skokově naroste počet nemohoucích seniorů. Postavit dost zařízení, kde by se o ně starali profesionálové, se přitom nestihne. Možné řešení: Stát na péči o seniory "zaměstná" jejich příbuzné. Bude jim za péči platit.
Pohled na mladší ročníky zároveň ukazuje, že se situace v následujících letech nebude zlepšovat.
Na konci června žilo v České republice legálně 1 091 409 cizinců. Za rok jich přibylo téměř 35 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové.
Vojáci bojují a umírají na frontě, aby zachránili svoji zemi. Ukrajina se za jejich zády ale pomalu vyprazdňuje a lidé míří na západ do Evropy. Hlavně z ní mizí pro obnovu země velmi důležitá část populace, mladé Ukrajinky.
Počet obyvatel České republiky se za první čtvrtletí letošního roku snížil o zhruba 32 600 na necelých 10,88 milionu. Víc lidí zemřelo, než se narodilo. Úbytek obyvatel způsobila zejména zahraniční migrace - ze země se vystěhovalo o 20 tisíc lidí víc, než do Česka přišlo, v obou případech převládali občané Ukrajiny.
Pokud jste pobouřeni, že u nás nyní žije moc Ukrajinců, možná máte krátkou paměť. Sto tisíc jich na našem území Český statistický úřad poprvé zaregistroval už v roce 2006. O patnáct let později už téměř dvojnásobek. Skok samozřejmě nastal po ruském pokusu dobýt celé území Ukrajiny.
Není žádná novinka, že syndrom vyhoření je pomalu denním chlebem mladších generací. Podle výzkumů je tímto stavem nejvíce sužovaná generace Z, tedy skupina lidí narozených v letech 1996 až 2012. Proč zrovna oni, a především pak ti, co tuto éru odstartovali, vyhoří rychleji a častěji?
Loni se v Česku narodilo jen 84 311 dětí. Tak nízké číslo statistici nezaznamenali v posledních minimálně dvou stech letech, kdy sledují data o populaci. Mladí se do rodičovství neženou, není podle nich důležité k naplnění života, navíc je trápí nedostupné bydlení. S nízkou porodností se ale potýká celý vyspělý svět. Čínu nevyjímaje.
O desetimilionové zemi si budou naši potomci už jen vyprávět, Česko přijde do konce století o tři miliony obyvatel. Většina východoevropských států na tom ovšem bude ještě hůř. Slovanské státy se nacházejí v hluboké demografické krizi a ruská agrese na Ukrajině neblahou prognózu ještě zhoršuje.
Každoroční predikce porodnosti různých institucí mají už nějakou dobu podobné výsledky. Odhadují, že porodnost prakticky na celé planetě bude klesat, a to celkem rychlým tempem. Tento trend mimo jiné zásadně ovlivní světovou ekonomiku.
Ještě v průběhu 20. století si mohl člověk jen stěží představovat, že se dožije sta let. Vnoučata dnešních dětí však běžně dosáhnou na devadesát a více let, ukazují nová data Českého statistického úřadu. Pořad Datové jednohubky se podíval na vývoj takzvané naděje dožití při narození - tedy na očekávaný průměrný počet let, které mohou podle výpočtů demografů prožít novorozené děti.
Průměrnému Čechovi bude na konci století přes 50 let a před sebou bude mít naději na další čtyři desítky let života. Kdo bude žít v Česku v roce 2100? Deník Aktuálně.cz za pomoci odhadů Českého statistického úřadu nabízí pohled do budoucna.
Čína přichází o jedno ze svých prvenství: podle dat OSN přestává být nejlidnatější zemí světa. Tou se stala, stává nebo brzy stane Indie - přesný moment se nedá s jistotou určit. Peking z rostoucího potenciálu sousední velmoci nemá radost a zdůrazňuje, že nejde jen o kvantitu. Prohlédněte si ve srovnání, jak si dva nejlidnatější státy vedou.
Čínská populace se v loňském roce poprvé za posledních šest desetiletí zmenšila, ubylo asi 850 000 lidí. Informují o tom agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na čínský národní statistický úřad.
Ekologický summit v Egyptě skončil mnohem lépe, než se čekalo. I proto, že se od něj nečekalo prakticky nic.
Počet lidí na světě v úterý podle propočtů Organizace spojených národů (OSN) dosáhl osmi miliard. Propočty se mohou lišit až o rok, listopadové úterý je však podle OSN nejpravděpodobnějším datem. Přesný den i čas stanovila organizace i před jedenácti lety, kdy 31. října 2011 světová populace přesáhla sedm miliard.
Japonské město Čiba ležící na pobřeží Tokijského zálivu se snaží přilákat mladé páry do čtvrtí, v nichž převažují obyvatelé důchodového věku. Pokud se mezi seniory přestěhují, dostanou od místní samosprávy zaplaceno. Cílem je zabránit stárnutí populace.
Loni zemřelo v Česku 139 900 lidí, nejvíce od konce druhé světové války a proti roku 2020, tedy prvnímu roku epidemie koronaviru, o 10 600 více. Počet zemřelých převýšil počet narozených o 28 100. Šlo o nejhlubší přirozený úbytek populace v historii Česka od roku 1918, informoval Český statistický úřad. Díky migraci podle něj ale obyvatel Česka loni přibylo o 21 900 na 10,516 milionu.
V Česku loni zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii. Zemřelých bylo o víc než 10 tisíc víc než v prvním pandemickém roce 2020. Na svém webu to uvedl Český statistický úřad, podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.
Účinnost vakcín proti covidu-19 se podle nové studie amerických vědců snižuje po půl roku od aplikace až o několik desítek procent. Míra poklesu se u jednotlivých vakcín liší - jako nejúčinnější se ukázala ta od firmy Moderna. I přes snížení účinnosti ale vědci ve studii zdůrazňují, že vakcíny nadále výrazně snižují riziko úmrtí při infekci covidem-19.
Rozhodnutí americké agentury FDA o schválení očkování proti covidu-19 i pro děti považuji za velmi zodpovědné. O bezpečnosti vakcín založených na mRNA už není pro lidské použití pochyb. Ukázalo se, že je z pandemického hlediska velmi podstatné očkovat i nejmladší část populace, uvádí pro Aktuálně.cz virolog Libor Grubhoffer.
