"Putin se nezměnil a nezmění. Je to predátor." Tak okomentovala počínání ruského prezidenta šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci v Bulharsku poté, co se vrátila z vizity bělorusko-polské hranice, kde se setkala s polským premiérem Donaldem Tuskem. Vedle projevů si navzájem vyměnili i přátelská gesta.
Cestovní pas může být trochu propadlý, občanku klidně zastoupí řidičák. Mýtů, které se točí kolem cest po zemích schengenského prostoru, je hodně, pravda ale je, že se s nimi nikdo daleko nedostane. Nebo možná ano, ale cesta zpátky domů se mu téměř jistě zkomplikuje.
Poprvé v historii stane před trestním soudem člověk, který v Pohraniční stráži odpovídal za násilné zákroky vůči lidem prchajícím z komunistického Československa. Státní zástupkyně ho obžalovala ze zneužití pravomoci úřední osoby. Navrhuje pro něj podmínku a peněžitý trest. Plyne to z obžaloby, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. Hlavní líčení je nařízené na červen.
Československo spolu s Polskem patřilo ve druhé polovině 20. století do bloku "lidově-demokratických" států, které se rozprostíraly východně od přísně střežených hranic takzvané železné opony. To ale ani zdaleka neznamenalo, že československo-polská hranice byla snáze prostupná. I ji z obou stran pečlivě hlídala pohraniční stráž. O různé incidenty tak nebyla nouze.
Na konci května 1978 se na hranicích Československa se západním Německem odehrálo nebývalé drama. Tři muži se pokusili dostat za železnou oponu pomocí uneseného autobusu plného dětí. Pohraničníci se je rozhodli zastavit za každou cenu. Na konci byla smrt nevinného člověka, od které uplynulo přesně 45 let.
V úterý se u Obvodního soudu pro Prahu 1 začne odvíjet líčení, jaké česká justice nepamatuje. Poprvé v historii zazní obžaloba vysokého komunistického funkcionáře kvůli násilným úmrtím na československých hranicích za studené války. Zodpovídat se bude bývalý ministr vnitra Vratislav Vajnar. Podle žalobkyně umožnil v rozporu s právem brutální zásahy proti lidem, kteří chtěli utéct z totalitní země.
Ústavní soud odmítl stížnost proti zastavení stíhání bývalého vedoucího ideologa KSČ Jana Fojtíka v kauze případné spoluodpovědnosti za mrtvé a zraněné na československých hranicích v době komunistické totality. Fojtíkovi je 95 let a podle znaleckého posudku trpí demencí.
Před sto lety se narodil Josef Hasil, jedna z nejpozoruhodnějších osobností třetího odboje. Slavný převaděč, kterého příslušníci komunistické tajné policie překřtili na Krále Šumavy. Pomohl desítkám lidí na cestě za svobodou, zavřeli ho do kriminálu, uprchl, při jedné z akcí mu zabili bratra. Nikdy se nevzdal.
„Neměl jsem na výběr, jestli chci u pohraničníků být, nebo ne. Lili nám do hlavy, že chráníme republiku před lidmi, kteří by k nám mohli přijít a škodit, ale zjistil jsem, že nikdo takový neexistuje. Měl jsem možnost přejít hranice, vozil jsem hlídky a měl jsem klíč, kterým se otevíraly průchody v drátěném zátarasu, ale na útěk jsem nemyslel,” vzpomíná Tomáš Rimpel. Emigroval až po okupaci.
V boji o Hadí ostrov, který se nachází v Oděské oblasti asi 35 kilometrů od pobřeží, včera padlo 13 ukrajinských pohraničníků. Zveřejněný zvukový záznam jejich kontaktu s ruskou válečnou lodí dokazuje, že se až do posledních chvil nechtěli vzdát. Jeden z nich ruskému vojsku údajně vzkázal, ať "jdou do p*dele".
Polské bezpečnostní složky nalezly u hranice s Běloruskem tři těla, která zřejmě patřila migrantům. Okolnosti jejich úmrtí vyšetřuje tamní prokuratura. Polsko společně s Litvou a Lotyšskem tvrdí, že Bělorusko vysílá na jejich území migranty ve snaze destabilizovat Evropskou unii.
Poslední federální premiér totalitního Československa Ladislav Adamec byl spoluzodpovědný za to, že režim násilně potlačoval pokusy o přechod státní hranice. Vyplývá to ze závěru Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, jejž má deník Aktuálně.cz k dispozici. Trestní stíhání však policie zahájit nemohla, protože Adamec už je po smrti. Případ uzavřela uplynulé úterý.
Policie zahájila trestní stíhání bývalého člena předsednictva ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Dvaadevadesátiletého muže viní ze zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se údajně dopustil tím, že jako přední stranický ideolog spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích.
Obnovení bavorské pohraniční policie zčásti odporuje spolkovému rozdělení kompetencí v Německu. Konstatoval to bavorský ústavní soud, na který se v této věci se stížností obrátili opoziční Zelení. Ti totiž poukazují na to, že ostraha německých hranic náleží výhradně spolkové policii, nikoli zemské.
Ke stíhání komunistických představitelů Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara se před koncem roku přidal také právník Lubomír Müller, který zastupuje trojici německých občanů zraněných při útěku v osmdesátých letech. Trojice komunistů čelí stíhání za brutální zásahy pohraničníků, o nichž věděli a nezabránili jim.
Po třiceti letech od pádu totalitního režimu si převzali obvinění někdejší špičkoví komunističtí funkcionáři včetně Miloše Jakeše a Lubomíra Štrougala. Podle policie jsou zodpovědní za násilnou smrt lidí na hranicích. Na počátku případu stála Neela Winkelmannová. Po letech v archivech podala s kolegy několik trestních oznámení. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se do toho pustila.
Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) nechává v některých zemích místní strážce hranic, aby špatně zacházeli s migranty a používali vůči nim násilí. Na základě vlastního zkoumání to uvedla německá televize ARD, investigativní web Correctiv a britský list The Guardian. Frontex reagoval prohlášením, že žádné porušování práv migrantů neumožňuje a nemá pravomoc dohlížet na činnost místních policejních sborů.
Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek zastavil v oblastech u hranice s Mexikem. Tam by rád v budoucnu vybudoval zeď nebo plot, které by zabránily nelegálním běžencům ve vstupu do USA. Téma ve čtvrtek znovu otevřel, zatímco navštívil imigrační centrum a promluvil k pohraničníkům.
Má vůbec cenu připomínat vyhnání Čechů z československého pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi v roce 1938? Zabývat se terorem zfanatizovaného Freikorpsu a kazit česko-německé vztahy rozdmýcháváním nejtemnějších lidských pudů? "Pokud se z toho nepoučíme, můžeme se znovu dočkat něčeho podobného. Jde o varování nejen pro Čechy a Němce, ale i jiné evropské národy," říká historik Jindřich Marek.
Někdy fotografie řeknou o atmosféře zlomových historických událostí více než slova. A platí to i o všeobecné mobilizaci československé armády 23. září 1938, od níž uplyne 82 let. Následující fotogalerie vznikla díky pochopení historiků Martina Vaňourka a Eduarda Stehlíka, ale i laskavosti vydavatele knihy Mobilizace 1938 Extra Publishing s. r. o.
Americká pohraniční stráž v jedné z budov v mexické Tijuaně objevila tunel na pašování drog, který končí až v San Diegu v USA. Nyní ho používá jako tréninkové místo pro své jednotky. Podobné tunely mohou být hluboké až kolem 25 metrů a kilometr dlouhé. Podívejte se, jak vypadají.
23. května 1978 unesli bratranci Barešovi autobus se studentským zájezdem a pokusili se projet železnou oponu na přechodu v Pomezí nad Ohří na Chebsku. Rukojmí po vyjednávání propustili. Pohraničníci autobus zastavili transportérem a spustili na něj palbu. Při přestřelce zahynul řidič a jeden z únosců. Snímky pocházejí z vyšetřovacího spisu.
„Je třeba vzdát úctu všem pohraničníkům.“ Od únosu autobusu bratranci Barešovými uplynulo čtyřicet let. Kdo je vítězem tohoto příběhu?
Německo poprvé vyšetřuje zabíjení svých občanů v zahraničí v době komunismu.
