Vánoční svátky se projeví v televizním vysílání zejména tím, že obrazovky zaplní pohádky. Mezi klasiky, bez kterých si mnozí nedovedou advent představit, patří například Tři oříšky pro Popelku, Anděl Páně nebo S čerty nejsou žerty. Poznáte místa, kde se odehrávají příběhy českých pohádek? Vyzkoušejte své znalosti ve svátečním kvízu.
S Vánoci přichází období televizních repríz oblíbených tuzemských pohádek a dětských filmů, k nimž má většina z nás silný nostalgický vztah. Jakou pozici měla tvorba pro děti v socialistickém filmovém průmyslu? A může být v něčem inspirativní i dnes? Nejen to zkoumá nová kniha Jednou nebudeme malí. Český hraný film pro děti 1945–1993 (Národní filmový archiv).
Petr Bednařík z Katedry mediálních studií na Karlově univerzitě se věnuje dějinám televizního vysílání a v rámci toho analyzoval i vánoční program. Sledoval, jakým způsobem se vyvíjel. Češi totiž na pohádkové televizní Vánoce kladou velký důraz. “Když se tu zeptáte, co patří k Vánocům, tak vedle kapra, cukroví a dárků zazní i pohádky,” říká.
V dětství miloval pohádky snad každý. Kvůli některým jsme se ale večer báli jít spát a děsivé výjevy nás strašily ve snech. Česká kinematografie je strašidelných filmů pro děti doslova plná. A ruku na srdce, z některých nám je možná trochu těžko i po letech a neradi na ně vzpomínáme. Následující kvíz je určený pro opravdové nebojsy. Znáte největší horory mezi pohádkami dobře?
Příjmení Smetana hraje v české historii nepřehlédnutelnou roli. Zatímco skladatel jménem Bedřich je považován za otce národní hudby, výtvarník, animátor, režisér a filmový mág Zdeněk Smetana by se dal připodobnit k otci animovaných televizních večerníčků. Nejen jim, ale i krátkým filmům a jeho grafické či malířské tvorbě, je věnována nová retrospektivní výstava v pražské holešovické tržnici.
Ve věku 92 let dnes zemřel kameraman František Němec. V Československé televizi se zaměřoval na pořady pro děti a pohádky. V 70. a 80. letech natočil jeden z nejoblíbenějších večerníčků Krkonošské pohádky nebo pohádku O princezně, která ráčkovala. Informaci o úmrtí potvrdila kameramanova dcera Veronika Vondřičková.
Známá místa i neokoukaná zákoutí jižní Moravy přitahují nejen turisty, ale i filmaře. Tento kraj tak představoval kulisu pro řadu filmů – od pohádek až po komedie. Poznáte je? Otestujte se v našem kvízu.
K filmové pohádce Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka, která si připomíná 50 let od premiéry, v Německu neodmyslitelně patří saský zámek Moritzburg. Barokní sídlo, ve kterém žil princ v podání Pavla Trávníčka, je nyní uzavřené, protože v něm vrcholí přípravy na pravidelnou zimní výstavu o vzniku oblíbeného snímku.
Cestujete přes rok po pamětihodnostech Česka? Pamatujete si, na kterém zámku žila Šíleně smutná princezna? Kde bylo peklo z pohádky S Čerty nejsou žerty nebo na který hrad létal švec za princeznou Jasněnkou? Zkuste si náš kvíz.
„Kyberpohádky učí předškolní děti, jak se bezpečně chovat v online světě. Vlk v nich s Karkulkou komunikuje přes mobil, vydává se za kamarádku a odhalí, kam jde. Pak už příběh pokračuje klasicky,” říká Petr Jirásek z Centra kybernetické bezpečnosti. „Můžeme se bavit o tom, jestli předškolním dětem mobil do rukou patří. Realita je ale taková, že se v tomto věku s technologiemi seznamují,” dodává.
Sám sice s opouštěním rodného hnízda problém neměl, v pohádce Princ Mamánek ale hraje zhýčkaného královského synka, kterému se z domu ani trochu nechce. Tentokrát navíc Jan Budař poprvé usedl na režisérské křeslo, a zažil tak podobnou zkoušku, jaká čeká jeho hrdinu, když ho otec pošle do světa. „Po natáčení už si nedovolím být nevrlý, když zrovna na place nebude teplé kafe,“ přiznává v rozhovoru.
"Nevěřte ruským pohádkám." Hlas slovenské Nastěnky z oblíbené ruské pohádky Mrazík varuje před ruskými dezinformacemi. Zastoupení Evropské komise na Slovensku videem se slovenskou herečkou Darinou Chmúrovou navazuje na kampaň proti kremelským "pohádkám“.
Vlna anglofonních pohádek a fantasy filmů možná vytváří potřebu upozorňovat také na slovanskou či českou mytologii. Vzniká například televizní seriál Jinací o slovanských strašidlech. Stejně tak výstavy českého umění věnované pohádkovým bytostem či démonům mají o publikum postaráno.
Před sedmi lety vznikla v České televizi první vánoční pohádka ve znakovém jazyce a od té doby každý rok vzniká nová. Letos diváci mohou vidět 24. prosince krátce po poledni - a pak v reprízách 29. prosince a 3. ledna - další, tentokrát s názvem O rybí kostičce. Deník Aktuálně.cz nabízí fotogalerii z natáčení všech pohádek tak, jak šly rok po roce.
Hosty jsou šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek, analytik Vít Tuček, Barbora Nováková z podcastu Neplecha ukončena a režisér Karel Janák.
Konzumní Vánoce nejsou jen záležitostí posledních třiceti let, zažívali jsme je už za minulého režimu, vysvětluje pro Aktuálně.cz historik Michal Stehlík. „Byla to ukázka toho, že socialistický systém je schopný zajistit příjemné svátky od blikající obrazovky až po ananas na stole,“ říká. V rozhovoru mluví i o tom, proč se v českých domácnostech tolik uhnízdily vánoční pohádky a jakou roli hrají.
Ve více než dvaceti jazycích v úterý vyšla nová dětská kniha britské spisovatelky Joanne Rowlingové, autorky příběhů o čarodějnickém učni Harrym Potterovi. Titul The Christmas Pig (Vánoční prasátko) je inspirovaný plyšovým prasátkem autorčina syna, které bylo jeho nejoblíbenější hračkou.
Dětský kanál České televize Déčko na podzim představí kolorované Pohádky z mechu a kapradí s původním hlasem Jiřiny Bohdalové. První díly, které měly premiéru v roce 1968, totiž vznikly černobíle, až další řady byly barevné.
V dětské knihovně jedné základní školy v Barceloně už si nebudou moci děti půjčit knížku o Červené Karkulce ani o Šípkové Růžence. Školská komise pro rovnost pohlaví totiž došla k závěru, že asi dvě stovky pohádkových příběhů v nabídce tamní knihovny je "sexistických" a přispívá k šíření stereotypů o mužské a ženské roli, informovala španělská média.
Honba na homosexuální/gay postavy v pohádkách není nijak nová. Pokud se do toho Aliance pro rodinu nebo Tomio Okamura pustí pořádně, děti se za chvíli nebudou mít na co dívat.
Česká televize letos o Vánocích představí dvě nové pohádky – Kouzelníka Žita a koprodukční film O zakletém králi a odvážném Martinovi. Televizní stanice během svátků však nabídnou i oblíbené klasiky jako Tři oříšky pro Popelku, S čerty nejsou žerty nebo Pyšnou princeznu. Nebudou chybět ani novější pohádky, jako například Anděl Páně 2 či Nejlepší přítel. Na své si přijdou i milovníci komedií, v programu totiž nechybí ani Sám doma či Shrek 2. Podívejte se na přehled pohádek a filmů, které nabídnou tři největší české televizní stanice.
„Je to geniální umělec, podivín, šílenec. Je brilantní, odvážný, zábavný, oddaný, nonkonformní a upřímný přítel,“ tak kdysi Tima Burtona popsal Johnny Depp. Americký filmový režisér, producent, spisovatel a animátor slaví šedesáté narozeniny. Burton se proslavil temnými a excentrickými postavami a snímky, jako je Beetlejuice, Střihoruký Edward, Mrtvá nevěsta, Karlík a továrna na čokoládu nebo Batman. Kromě vizuální stránky hrající si častokrát se světlem a temnotou jsou režisérovy práce typické i tím, že hlavní hrdina je introvert vyloučený ze společnosti, jakékoli monstrum, roztržití rodiče nebo nevinná blonďatá hrdinka. Sledujte ve videu jeho tvorbu od roku 1979.
Česká televize chystá barevnou verzi Pohádek z mechu a kapradí, které vysílala v pořadu Večerníček od roku 1968. Právě první řada se třinácti epizodami vznikla v černobílém provedení. Ty nyní kolorují technici České televize. „Barvení každé epizody trvá několik měsíců,“ uvedl koordinátor projektů trikové postprodukce Jan Ulrich. Barvení vychází z původního vizuálního stylu ilustrátora Zdeňka Smetany. „Vycházíme z jeho pozdějších barevných ilustrací,“ dodal Ulrich. Námětem dětského večerníčku jsou příběhy Křemílka a Vochomůrky spisovatele Václava Čtvrtka, postavy namluvila Jiřina Bohdalová a hudbu složil Jaroslav Celba. První obarvené epizody budou nasazeny do televizního vysílání v září.
Pozornost celého světa je v posledních dnech a týdnech upřena do Londýna, kde již 19. května proběhne královská svatba. Monarchii leckdy s trochou závisti sledují i Češi a říkají si: Jak my se mohli mít, kdybychom zůstali mocnářstvím! Redakcí oslovení historikové oponují a připomínají, že i třeba Rumunsko, Bulharsko či Jugoslávie bývaly královstvími a jak dopadly.
Pohádky zdaleka nejsou nadčasové, většinou jsou velmi poznamenány dobou, ve které vznikly, tvrdí ve vánočním díle pořadu TV ovladač filmový kritik Kamil Fila.
Scenáristka Anna Jurásková přenesla do seriálové a filmové podoby pohádky Jana Drdy, Josefa Lady, Jana Karafiáta, Rudolfa Těsnohlídka nebo Václava Čtvrtka. Napsala více než 70 televizních pohádek a v roce 2010 dostala cenu za mimořádný scenáristický přínos České televizi.
