Minulou zimu separatistické Podněstří kvůli ukončení dodávek bezplatného ruského plynu skoro zmrzlo, ale nakonec jej zachránilo složité schéma. Díky němu moldavský region přežil, ale musel za něj draze zaplatit. Podle Deutsche Welle je letos situace podobná, už od začátku října je plynu málo a nadcházející zima situaci ještě zhorší. Otázkou tak je, zda republika přežije následující měsíce.
Od nedělního rána do večera probíhají v Moldavsku důležité parlamentní volby, které rozhodnou o tom, jestli se země přikloní k Moskvě, anebo k Bruselu. Reportér Aktuálně.cz se vydal k hranicím se separatistickým Podněstřím, kde během jeho návštěvy hraničního mostu prohlásila policie most za zaminovaný.
"Rusko chce nasadit 10 tisíc vojáků v Podněstří a dosadit v Moldavsku prokremelskou vládu," uvedl před několika týdny moldavský premiér. O tom, proč je dění v Moldavsku pro Česko důležité, zda zemi Moskva ovládne nebo jak zřejmě dopadnou podzimní volby, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz moldavský analytik a expert na ruský vliv Valeriu Pasa.
Moskva dlouhodobě vede různými hybridními a informačními prostředky válku proti současnému prozápadnímu politickému vedení Moldavska, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz český velvyslanec v Moldavsku Jaromír Plíšek. Podle něj Moskva stojí i za nynější energetickou krizí v separatistickém Podněstří, byť se snaží svalit vinu na Kišiněv a Kyjev.
Úřady moldavské separatistické republiky Podněstří tvrdí, že její vojenskou základnu zasáhl v neděli ukrajinský dron a zničil vrtulník. Místní televize zveřejnila na sociální síti Telegram záběry z bezpečnostních kamer, na nichž má být zásah vojenského vrtulníku Mi-8, který následně vybuchuje. Po bližším prozkoumání videa je ale zřejmé, že jde o podvrh.
V Bruselu se slovy českého premiéra Petra Fialy "psala historie", když lídři členských států oficiálně pozvali válčící Ukrajinu do Evropské unie. Ukrajina a také Moldavsko získaly status kandidátské země a mohou tak začít vyjednávat o vstupu.
V dubnu jeden z ruských generálů oznámil, že Moskva chce po dobytí jihu a východu Ukrajiny vytvořit spojnici s Podněstřím, separatistickým regionem na území Moldavska. Začaly tu proto růst obavy, zda se sem nerozšíří válka. "Jedna věc je podporovat Rusko v době míru, druhá je být vtažen do války," říká pro Aktuálně.cz moldavská expertka na bezpečnost ve východní Evropě Victoria Roșaová.
Má hraniční přechody, parlament, vlastní měnu, armádu i fotbalový tým, který hraje na evropských pohárech. Přesto tato země neexistuje. Podněstří, ruskojazyčný úzký pruh na území Moldavska, se v roce 1991 prohlásilo za nezávislé a vedlo kvůli tomu i válku. Jako stát ho ale neuznává ani Rusko. Před tamním parlamentem se přitom tyčí socha Lenina a domy zdobí portréty sovětských hrdinů.
Odštěpený moldavský region Podněstří od rozpadu Sovětského svazu ovládají proruští separatisté, které podporují ruští vojáci.
Čtvrteční události kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Středeční události kolem ukrajinské krize jsme pro vás sledovali v online reportáži.
Rusko shromažďuje u hranic vojáky a techniku. Očekávejme nejhorší, říká britský generál.
Středeční vývoj krize na Ukrajině jsme sledovali v online reportáži.
Vývoj krize kolem Krymu sledujeme v online reportáži.
Úterní vývoj krize kolem Krymu jsme pro vás sledovali v online reportáži.
Jedna z nejchudších zemí Evropy má s ruským scénářem zkušenosti.
Rozhovor s Klárou Tasovskou a Lukášem Kokešem
Vítězem se stal Jevgenij Ševčuk, který porazil Anatolije Kaminského
Žádná strana v parlamentu dosud neměla potřebnou většinu
V neuznané Podněsterské republice se možná budou opakovat prezidentské volby
Moldavsko je malý stát ve východní Evropě.
