Demonstrace na pražské Letné znovu ukázala, že část české společnosti má potřebu veřejně vyjádřit nesouhlas s aktuálním politickým vývojem – zároveň ale otevřela otázku, jaký má taková mobilizace občanů skutečný dopad. Podle reportéra Radka Bartoníčka panovala na místě „nabitá atmosféra" lidí, kteří se navzájem povzbuzovali.
Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Politická šikana již nyní na YouTube i ve všech podcastových aplikacích.
Klíčový význam akce však nespočíval v bezprostředním politickém tlaku, ale spíše v dlouhodobé mobilizaci: „Šlo hlavně o to, aby se lidé zase určitým způsobem dali dohromady… aby byli aktivní, aby se zajímali o život kolem sebe,“ popisuje Bartoníček.
Zásadní moment přišel ve chvíli, kdy zazněla výzva k možné podpoře jednobarevné vlády Andreje Babiše. Reakce publika totiž podle Bartoníčka zůstala vlažná: „Určitě nebylo cítit žádné nadšení… spíš taková rezervovaná atmosféra.“ Pro velkou část přítomných je totiž Babiš nadále nepřijatelným partnerem.
Podpora opozice pro Babiše nedává smysl
Vratislav Dostál upozorňuje, že podobná úvaha sice má své racionální jádro – ale zároveň zásadní limity. Podle něj by takový krok narážel na dlouhodobou politickou realitu i logiku voličského chování: „Pokud deset let tvrdíte, že Andrej Babiš je ztělesněním zla, tak by bylo pro opoziční strany velmi složité lidem vysvětlovat, že se s tímhle zlem teď hodlají paktovat,“ dodává.
Ještě důležitější ale podle něj je praktická rovina fungování moci. I kdyby vznikla vláda opřená o část dnešní opozice, Babiš by si podle Dostála stejně zachoval alternativní většinu ve sněmovně. „Andrej Babiš by stále měl ve sněmovně většinu 108 poslanců s těmito dvěma stranami,“ upozorňuje.
V praxi by tak mohl klíčová rozhodnutí prosazovat s SPD a Motoristy mimo oficiální vládní spolupráci, zejména „při tajných hlasováních, jako jsou třeba volby do mediálních rad“. Takový model by podle Dostála znamenal vysoké riziko pro stabilitu i důvěryhodnost případné vlády.
Zároveň připouští, že šlo o klíčový signál směrem k budoucímu politickému vývoji, poukazuje ale na dlouhodobý problém české opozice: „Pro řadu lidí partaje, které dnes tvoří opozici, nejsou alternativou,“ což podle něj otevírá prostor právě pro Babiše.
Radek Bartoníček zase míní, že důležitost nezávislých veřejnoprávních médií přesahuje politické tábory: „I pro voliče hnutí ANO nebo SPD je dobré, aby veřejnoprávní televize byla nezávislá na vládě,“ popisuje. Zároveň ale kritizuje nedostatečnou reflexi alternativních médií, která podle něj unikají veřejné kontrole, přestože oslovují velké množství lidí.
Čistky ve státní správě
Vedle toho zazněla i širší kritika fungování vlády, zejména v oblasti personálních změn a komunikace. Dostál mluví o „úctyhodném seznamu“ personálních zásahů napříč resorty, zatímco Bartoníček varuje před jejich dopady na kvalitu státní správy.
Novináři „sepsuli“ také vládní komunikaci směrem k veřejnosti: „Jejich pohrdání společností je fakt neuvěřitelné… proč nejsou schopní se chovat normálně, udělat tiskovku, poskytnout rozhovor, vysvětlit věci?“ Právě v nedostatku vysvětlování a dialogu tak podle nich zůstává jeden z největších problémů současné politické reprezentace.
Celou epizodu podcastu Politická šikana najdete ve všech podcastových aplikacích i na YouTube.
Sdílet
Nejnovější videa
