Zločiny, záhady, ideologie. Vyhrajte knihu Pavla Švece Podivné zločiny
Kriminální případy, které otřásly komunistickým Československem, vycházejí v knize novináře Pavla Švece Podivné zločiny. Získejte jeden ze tří výtisků v naší soutěži!
Podcast Podivné zločiny
"Tady něco nehraje." Spisy odhalují šílené praktiky komunistické policie (2)
"Případ tří ztracených trampů v Hřensku mě překvapil," přiznává autor uzavřené podcastové série Aktuálně.cz Podivné zločiny Pavel Švec. "Šokoval mě rozsah celého toho vyšetřování. Byla tam spousta svědků a svědeckých výpovědí."
Bod na radaru se náhle zvětšil a zmizel. Z mraků vypadávaly trosky i lidská těla
Vesnice Nová Oleška leží asi osm kilometrů severovýchodně od Děčína. Úzká silnice s rozpraskaným asfaltem se odsud vine mělkým údolím Bynoveckého potoka do blízké Srbské Kamenice. Zhruba v půlce cesty se silnice zařezává do svahu, pravá krajnice tak probíhá na poměrně vysokém valu.
672 hodin utrpení nevinného člověka. Sadismus komisaře odstartoval nadpřirozený jev
Šachta XVI na Ďáblickém hřbitově ukrývala jeden z nejděsivějších zločinů komunistického režimu v Československu. Tam, u oprýskané severní zdi, ve druhé vrstvě odspodu, spočinulo dva roky po komunistickém puči tělo oblíbeného faráře, který sice nebyl žádným výjimečným kazatelem nebo teologem, ale ryzím autentickým knězem, který se nedal přesvědčit či zlomit ke lži.
Čestná salva změnila oslavu v děsivé inferno. Lidská těla v mžiku zuhelnatěla
Neděle 2. září 1945. V polovině cesty mezi vesnicí Kožlí a městečkem Zahrádka na Vysočině, na dně údolíčka, kterému místní říkají Kobylí důl, se čtyři měsíce po konci války chystá slavnostní odhalení pamětní desky třem protinacistickým odbojářům. Ti zde při přestřelce s gestapem a protektorátními četníky v lednu 1945 padli. Na takzvané první zahájské oslavy míří do Kobylího dolu tisíce lidí.
Divoký západ v ČSR. Ozbrojení muži unesli vlak plný lidí, šokovali svět i Stalina
Úterý 11. září 1951. Zbývá pět minut do desáté hodiny dopolední. Z hlavního nádraží v Praze vyjíždí expresní vlak do Chebu. Do cílového města dorazí v brzkém odpoledni. Na chebském nádraží odpojí rychlíku zadní vagony a na zbylou soupravu tří osobních vagonů a jednoho služebního vozu najede parní lokomotiva řady 365.0. Vzniká tím osobní vlak 3717 směřující do Aše.
Nadržený ruský okupant přepadl českou hradlářku. Železničáře se rozhodl odpravit
Středa 19. února 1969. V Nelahozevsi na Mělnicku již třetí den stojí porouchaný vojenský náklaďák sovětské armády. Patří k jednotce okupantů dislokované ve středočeských Milovicích. U vozidla táboří, tedy spíše živoří, osm vojáků v ušmudlaných pracovních uniformách. Nemají dost vody ani potravin, je jim zima. Nekompetentní velitelé absenci svých podřízených netečně ignorují.
Záhada půvabné pěvkyně. Národním divadlem se šířily zprávy o zazděné ženě v podzemí
Poslední okamžiky zpěvačky Věry Urieové se začínají odvíjet cestou tramvají č. 17 do pražského Braníku, kde půvabná žena vystupuje na konečné stanici a rychlou chůzi míří temnými a opuštěnými místy k domovu. Tady někde, v ospalé čtvrti na jihu Prahy, v noci z pátku na sobotu 26. října 1974 sboristka opery Národního divadla záhadně zmizí.
Důchodce vraždil jako stroj, říkali mu Bestie. Ale mordy nebyly to nejhorší, co dělal
Úterý 6. března 1951. Na stráních se povalují zbytky sněhu. Je chladno. Ve večerních hodinách si lidé v okolních vesnicích na temném obzoru návrší všimnou oranžové záře. Vychází z lesa, kde stojí hájenka Lipovka. Právě tu plameny zachvátily. Zprvu to vypadá, že jde nějakou klukovinu, ale velmi brzy se ukáže, že oheň měl zastřít surový zločin.
Kdo mával zeleným světlem, když ne výpravčí? Zkáza vlaku 653 vězí v desátém vagonu
Podcast Podivné zločiny: Spěch, mlha a tajemné zelené světlo stojí za nejpodivnější událostí české železniční dopravy. Záblesk proti sobě poslal dva vlaky. Srážka u Stéblové na podzim 1960 se stala nejtragičtější nehodou v naší historii. Podezření padlo na muže v desátém vagonu.
Horor ve skalách. Příběh českých trampů připomíná děsivý osud Ďatlovovy výpravy
Středa 5. srpna 1987. Policie na základě oznámení zoufalých rodičů vyhlašuje celostátní pátrání po dvaadvacetileté Lence V., třiadvacetiletém Pavlovi P. a šestadvacetiletém Petrovi H. Koncem června společně odjeli z Prahy na čundr do malebně rozedraných pískovcových skal Českosaského Švýcarska. Vrátit se měli za týden. Nejpozději 5. července, podle počasí.
Rána, zmatek, hořící lidé. Oslavy v Praze přervala detonace a záhadný červený plamen
Středa 7. listopadu 1962 odpoledne. Na Staroměstském náměstí v Praze se mačkají davy lidí. Vládnoucí komunisté sem svolali slavnostní shromáždění ke 45. výročí bolševické revoluce v Rusku. Jde o klasickou veřejnou akci s dobrovolnou účastí, která je ale ve skutečnosti v podstatě povinná. Své zaměstnance do centra Prahy nahnaly stranické orgány státních a městských podniků, školy své studenty.
Ulice měst ovládli tatíci z fabrik se samopaly. Pět vražd maskovala zbabělá křivárna
Čtvrtek 21. srpen 1969. První výročí invaze armád Varšavské smlouvy do Československa. Pár letních dnů, které národu vypálí bolestivý cejch. Lidé zaplní ulice měst, protestují proti okupaci i nastupující normalizaci. A umírají. Byly to dny, kdy vláda podrazila své občany. Definitivně. Dny, kdy Češi stříleli Čechy. Potrestán za to nebyl nikdo. Odškodněn už vůbec ne.
Proměna citlivého fotografa Šumavy v bezohlednou bestii. Vězni v lágru ho podřízli
V říjnu 1943 vypuklo v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor povstání. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí. Vzbouřenci byli velmi dobře organizovaní a zlikvidovali dvanáct dozorců. Mezi nimi i Josefa Wolfa, rodáka z jižních Čech.
Šli si jen zaplavat. "Mozkožrout" zabil v ústeckém bazénu 16 lidí, nikdo nevěděl proč
V první polovině 60. let minulého století se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct lidí. Převážně dospívajících či dětí. Lékaři a vědci dlouho nechápali, co se děje. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
Půvabná skautka s pistolí pod postelí skončila za mřížemi. Její tvář na slavné minci
Pětatřicet let se v Československu platilo mincí s vyraženou klečící dívkou sázející lípu. Ačkoliv motiv sochařky Marie Uchytilové-Kučové v soutěži nezvítězil, tehdejší ministr financí komunistické vlády z něj byl tak nadšený, že ražbu prosadil. Aniž by tušil, že se za vším skrývá tichý protest autorky proti komunistické zlovůli. Do návrhu totiž vtiskla podobu politické vězeňkyně Bedřišky Synkové.
Udavačské monstrum z Čech. Letec strádal v koncentráku jen proto, aby mohl donášet
Za prototyp zrádce je u nás obecně považovaný Karel Čurda. Vyzradil úkryt svých kamarádů, parašutistů, kteří v květnu 1942 zlikvidovali zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Existuje však jeden muž, který ho v mnohém dalece překonal.
Záhadná smrt poradce OSN v Praze. Zmizel z hotelu plného špionů, odhalení vydala řeka
Blízký východ byl ve druhé polovině 60. let minulého století ve varu. Izrael v roce 1967 v šestidenní válce ponížil koalici okolních arabských států. Zároveň však dobyl území s milionem palestinských uprchlíků. Američan Charles Jordan jim chtěl pomoci, byť byl židovského původu. Svůj plán měl přednést na půdě OSN. Nedostal příležitost. V Praze přišel za záhadných okolností o život.
Výstřel z lesa. Tajemná smrt policisty v Pekle, předpověděl si vlastní konec
Sobota 2. srpna 1952. V podhůří Orlických hor od čtyř hodin v noci pátrají jednotky Sboru národní bezpečnosti a vojska po pěti polských diverzantech. Údajně překročili státní hranici, jež se táhne asi pět kilometrů odsud. Vojáci a příslušníci SNB postupují podél údolí řeky Metuje přes planinu východně od vesnice Přibyslav a dál směrem k Václavicím.
Únoskyně propašovaly pistole do letadla ve spodním prádle. Pilot v kabině vykrvácel
Čtvrtek 8. června 1972. Ten den přepadne parta mladých lidí letadlo. Čin se stane předobrazem legendárního dílu Mimikry propagandistického seriálu 30 případů majora Zemana. "Nebyli jsme ve vzduchu ani pět minut a nestačil jsem ještě ani udat polohu, když jsem zaznamenal kolísání letadla a nezvyklý hluk a křik," popíše později pilot.
Polský voják si z nudy hrál se samopalem. Výstřel způsobil v Československu neštěstí
Sobota 31. srpna 1963. Konec letních prázdnin počasí v Českém Těšíně na československo-polském pomezí příliš nepřipomínalo. Maximální teploty sotva přelezly patnáct stupňů, bylo zataženo a občas sprchlo. Pošmourno přesto místní děti neodradilo, byly po obědě venku a hrály si na břehu Olše asi tři sta metrů od mostu Družby na Hlavní třídě.
Smrt ve čtvrti boháčů. Tajemný vrah se ve vile zbavil celé rodiny, neví se proč
Vyšehradský hřbitov v Praze. Západní část rámuje samostatné oddělení pro řádové sestry a ze dvou stran zdobné arkády. Hroby tu jsou seskupené do bloků oddělených chodníčky. Náhrobek ze světlé žuly. Rodina Svojsíkova. Černý nápis. Jeden řádek, jedno datum úmrtí, pět jmen. Anna, Gustav, Zuzana, Dana, Richard † 3. srpna 1969.
Otrávená káva pro předsedu vlády. Podezřelý si v divadle přišrouboval nohy k podlaze
Krajské krušnohorské divadlo v Teplicích, večer 1. června 1951. Na programu je drama ze života V. I. Lenina od Ivana Fedoroviče Popova nazvané Rodina. Představení je výjimečné. V ředitelské lóži totiž společně s papaláši krajského politbyra usedne i předseda vlády Antonín Zápotocký.
Boj na život a na smrt v pilotní kabině. Děti přepadly letadlo, bály se vysvědčení
Pátek 27. ledna 1961. V letadle pohybujícím se nad středočeským Benešovem se ten den odpoledne odehraje neobvyklé drama. Ve čtvrt na tři do pilotní kabiny dopravního letounu Československých aerolinií vpadnou dva ozbrojení únosci. Posádka se jim však postaví. Zazní výstřel. Únoscům je pouhých patnáct let.
Rozkaz zněl ututlat! Ukradený ruský tank zabíjel mezi civilisty, nikdo ho neřídil
Pátek 20. prosince 1974. Ve 20.15 hodin potemnělými Milovicemi ve středních Čechách zaburácí motor tanku. Místní jsou na charakteristický dunivý zvuk zvyklí. Jejich domy sousedí s tankodromem sovětské armády, která se v městečku nedaleko Nymburka usídlila po srpnu 1968. Tentokrát je to však přece jen jiné.
Strhující příběh policisty převaděče. Unikl zatčení, deset let žil v "mikrosvětě"
Čtvrtek 19. května 1949. Dva estébáci přišli do kancelářské budovy ve Vodičkově ulici v Praze zadržet bývalého strážmistra Sboru národní bezpečnosti Jaroslava Maršíka, který spolu se svými kolegy ze služebny na šumavské Kvildě pomáhal po komunistickém puči v roce 1948 převádět lidi prchající z totalitního Československa do Bavorska.