Jsou dva týdny před Vánocemi a značná část Evropy zažívá vlnu nezvykle teplého počasí.
Podle přehledu, který zveřejnila Světová meteorologická organizace sídlíci v Ženevě, by letošní rok mohl být rekordně nejteplejším za posledních stopadesát let.
"Z celosvětového hlediska dávají provizorní údaje pro rok 2006 založené na datech od ledna do listopadu tento rok na šesté místo mezi nejteplejšími lety. Všech deset nejteplejších roků se vyskytlo v posledních dvanácti letech," píše se v prohlášení britského úřadu.
Rokem rekordních teplot je zatím rok 1998, to byla teplota o půl stupně Celsia vyšší než průměr čtrnácti stupňů z let 1961 až 1990. Na dalších místech se pak usadili rok 2002 až 2005 a tím dalším možná nejteplejším je rok 2006.
Světová organizace vyhodnotila, že se jako nedprůměrně teplé projevily červen a červenec spolu se všemi podzimními měsíci, zatímco leden, únor a březen jako podprůměrné.
Většina vědců se shodla, že kvůli emisím skleníkových plynů by průměrné světové teploty mohly stoupnout o dva až šest stupňů Celsia.
Tyto emise mohou způsobit tání polárních ledovců a tím zvýšení hladin moří, což povede k záplavám, hladomorům i nepřízni počasí, a to by mohlo ohrozit miliony lidí.
Důsledkem jsou totiž neobvykle teplé podzimy a zimy a extrémní horka v letních měsících.
Tyto vysoké teploty doprovázela kritická sucha ve východní Africe, v Austrálii, ve Spojených státech a v Číně.
Náhlé deště, jež v některých z těchto oblastí sucha následovaly, způsobily zase záplavy, protože vyprahlá půda nedokázala příval vody vstřebat. V Anglii tak teplý podzim nepamatují od roku 1659, v Nizozemsku od roku 1706, v Dánsku od roku 1768 a i v Česku je rekordní teplo.
Zvyšující se teploty mají na vině také tání arktických ledovců, za rok odtaje zhruba šedesát a půl tisíce kilometrů čtverečních mořského ledu. To je více než rozloha Švýcarska.
David Parker z Britského meteorologického úřadu upozornil, že data jeho organizace podporují nedávná zjištění vědců Davida Karolyho z Oklahomské univerzity a Petera Stotta z Britského meteorologického úřadu, která ukázala, že za globální oteplování může především lidské počínání.
Ohrožena je i ekonomika států!
"Pokud svět nezasáhne proti změnám klimatu, může přijít o dvacetinu až pětinu hrubého domácího produktu (HDP) každý rok," uvádí bývalý hlavní ekonom Světové národní banky Nicholas Stern v říjnové zprávě pro britskou vládu. ,,Po přímém zásahu by stát podle mě přišel jen asi o procento HDP ročně," dodává.
