Může k tomu dojít vzhledem k možným dopadům častých hurikánů, které každoročně napadají pobřežní oblasti země.
Odborníci z národního centra pro předcházení následkům přírodních katastrof (CENAPRED) se ve střednědobém plánu zaměřili na zmapování rizikových zón v oblastech na pobřežích i podél řek, aby předešli budoucím neštěstím způsobeným hurikány, bouřemi nebo záplavami z vylitých řek.
Oblastmi nejvíce postiženými zvedajícími se hladinami by mohly být jihovýchod země - tedy státy Quintana Roo, Yucatán a Campeche v Mexickém zálivu - a tichomořské pobřeží téměř po celé své délce, upozornil Martín Jiménez.
Tento odborník na hydrometeorologické hrozby CENAPRED nevylučuje ani to, že by Mexiko mohlo být zasaženo přívalovou vlnou cunami.
Připomněl zemětřesení z roku 1985 o síle 7,9 stupně Richterovy škály, kdy na přístav Lázaro Cárdenas v jihozápadním státě Michoacán tvrdě udeřila gigantická vlna.
Stát Colima, jehož břehy také omývají vody Tichého oceánu, tuto situaci zažil už v roce 1932 - tehdy takzvaná "zelená vlna z Coyutlánu" způsobila smrt desítkám lidí.
Dopady klimatických změn v Mexiku podle Jiméneze "nejsou prudké", neboť kromě zvedání vodní hladiny se projeví ve zvýšení nebo naopak snížení o jeden či dva teplotní stupně v příštích desetiletích.
Ekologové to vidí jinak
Zato ekologové jsou možnými následky globálního oteplování v Mexiku velmi znepokojeni. Poukazují přitom na neobvyklá krupobití, rozvodnění řek a vlny veder, kterými země trpěla v letošním roce.
"V některých oblastech moře postoupí až 40 kilometrů do vnitrozemí," předpovídá koordinátor kampaně věnované energii a klimatickým změnám mexické organizace Greenpeace Arturo Moreno.
"Neexistuje preventivní politika, pouze reaktivní nebo naléhavá, a ty nejsou účinné," kritizuje Morieno. Doložil, že například rekonstrukce postižených oblastí vyjde mnohem dráž než přijetí preventivních opatření.
Podle výpočtů ekologů jen v roce 2005 hurikány Wilma a Stan způsobily škody za 3,5 miliardy dolarů, přičemž v letech 1980 a 1999 škody z řádění hurikánů vyšplhaly dokonce ke 4,5 miliardy dolarů.
Moreno je také toho názoru, že vlády jen zvyšují zranitelnost Mexika vůči dopadům klimatických změn.
"Zintenzivňuje se zemědělství na horských úbočích, což s sebou nese likvidaci lesů a následně pak jeden silný déšť vrhne vody do sídlišť," vysvětluje.
V této souvislosti připomněl, že právě taková situace loni jen zesílila ničivost hurikánu Stan ve státě Chiapas.
Postihne Mexiko Katrina 2?
Zároveň je možné, že Mexiko postihne podobná katastrofa, jakou představoval hurikán Katrina ve Spojených státech. A na tom se podle Morena v jedné ze studií shodují odborníci z Mexika i USA.
Zdvižená hladina řeky Mississippi, která zaplavila New Orleans koncem loňského léta, by se totiž mohla podobně opakovat také ve Ciudad del Carmen a Villahermose, v deltě dvou řek na jihovýchodě Mexika.
Tedy pokud se eventuální vylitá koryta řek spojí s ničením mangrovových porostů v oblasti.
Greenpeace: Buďme připraveni!
Greenpeace navrhuje vypracovat mapy rizikových oblastí a systémy včasného varování, schválit přísnější územní řád, který by nedovoloval lidem usazovat se v nebezpečných oblastech, upravit normy o obdělávatelné půdě a přijmout zákony věnované klimatickým změnám.
Co se týče map rizikových oblastí, prozatím je mají k dispozici pouze významné metropole a některé velké okresy. Nicméně podle Jiméneze se na toto téma začíná soustřeďovat pozornost.
Od roku 2000 Mexiko disponuje systémem včasného varování před tropickými nížemi (SIATCL), který umožňuje stanovit úroveň nebezpečí a včas upozornit obyvatelstvo.
