Petr Fiala, který v současnosti zastává funkce předsedy vlády (od 28. listopadu 2021), poslance (od roku 2013) a předsedy ODS (od roku 2014), se narodil 1. září 1964 v Brně.
V roce 1988 absolvoval obor český jazyk a literatura a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita, MU). V roce 1996 se stal docentem a o šest let později byl jmenován profesorem politologie. V roce 2008 získal také na Právnické fakultě Masarykovy univerzity titul LL.M. v oboru obchodní právo.
Po studiích pracoval nejprve jako historik v Muzeu Kroměřížska, poté byl redaktorem Lidové demokracie nebo nakladatelství Atlantis; spoluzakládal katedru politologie na MU, mimo jiné byl vedoucím katedry politologie a posléze katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (2002 až 2004), ředitelem Mezinárodního politologického ústavu (1996 až 2004), ředitelem Institutu pro srovnávací politologický výzkum (2005 až 2011) a děkanem Fakulty sociálních studií MU.
V letech 2004 až 2011 působil Petr Fiala jako rektor Masarykovy univerzity, vedl Českou konferenci rektorů (2009 až 2011) a pak byl až do května 2012 devět měsíců prorektorem MU.
V politice nejprve působil jako hlavní vědecký poradce premiéra Petra Nečase z ODS a od května 2012 do července 2013 byl jako nestraník ministrem školství v jeho vládě, když v čele ministerstva školství nahradil Josefa Dobeše (Věci veřejné), jehož ani ne dvouletou vládní éru provázela řada afér. Fialovi se rozjitřenou situaci v resortu podařilo poměrně rychle uklidnit. V roce 2013 Fiala odmítl účast v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, protože nesouhlasil se způsobem jejího ustavení.
V roce 2013 vedl jako bezpartijní kandidátku ODS v Jihomoravském kraji a stal se poslancem, v listopadu téhož roku vstoupil do ODS a v lednu 2014 byl zvolen jejím předsedou. Funkci v následujících letech pětkrát obhájil. Letos 11. září jako předseda ODS vyrovnal v délce funkčního období Václava Klause, který stranu vedl od jejího vzniku v dubnu 1991 do prosince 2002, tedy 11 let, sedm měsíců a 24 dní.
V roce 2017 byl znovu zvolen do sněmovny, od listopadu téhož roku byl po celé volební období jejím místopředsedou; poslanecký mandát obhájil i v roce 2021 jako lídr koalice Spolu, tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09, jež spolu s další koalicí Pirátů a STAN získala 108 poslanců a dohodla se na sestavení vlády, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval 17. prosince 2021; lídrem koalice Spolu byl i letos; koalice Spolu ve volbách, které vyhrálo hnutí ANO, skončila na druhém místě se ziskem 23,4 procenta a 52 mandátů.
Velké uznání doma i v zahraničí Fiala získal, když po ruském útoku na Ukrajinu 15. března 2022 spolu s kolegy z Polska a Slovinska navštívil jako první z vysoce postavených západních politiků ruskou armádou obležený a ostřelovaný Kyjev, kde jednal s prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem.
Petra Fialy se v uplynulém období také dotkla jedna z afér, a to kauza kolem Podnikatelské družstevní záložny (PDZ). Fiala podílnictví v této kampeličce nezmínil v majetkových přiznáních. Premiér chybu vysvětlil tím, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl. Kauzou se zabývala i mimořádná schůze svolaná loni v dubnu z podnětu opozičního hnutí ANO. K debatě o premiérově majetkovém podílu v PDZ se Sněmovna sešla z podnětu ANO již předtím začátkem února. Koaliční většina v obou případech neumožnila schválení návrhu programu.
Fiala je autorem či spoluautorem monografií a více než 200 odborných studií publikovaných v řadě zemí. K těm nejznámějším patří Evropská unie (2003, 2009), Evropský mezičas (2007, 2010), Politický extremismus a radikalismus v České republice (1996), Katolicismus a politika (1996) či Teorie politických stran (1998, 2009).
Petr Fiala je ženatý a má tři děti.
