„Já jsem věděl, že kradete. Ale že tolik?“ diví se jedna postava ve filmové pohádce Anděl Páně. Po přečtení nedávno vydané knihy historika Petra Blažka a filozofa Miroslava Vodrážky by šlo hlášku použít i na básníka a filozofa píšícího pod pseudonymem Egon Bondy. Že za komunismu donášel tajné službě StB, se už roky vědělo. Ale že tolik?
Temnou stránkou básníka Egona Bondyho, duchovního otce českého undergroundu a spolupracovníka komunistické zpravodajské služby, se zabývá nová kniha nazvaná Zbyněk Fišer - Egon Bondy a Státní bezpečnost. Její autoři, ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a undergroundový filozof Miroslav Vodrážka, ji toto pondělí představili ve zcela zaplněné pražské Knihovně Václava Havla.
Je to velmi symbolický krok, který se bude týkat maximálně několika tisíc lidí, ale ze symbolického hlediska je to důležité, komentuje historik Petr Blažek rozhodnutí Slovenska snížit důchody bývalým představitelům komunistického režimu či příslušníkům StB. Napsaný je dobře, je v něm myšleno na lidi, kteří sice zastávali funkce, ale zároveň pomáhali disentu, dodává.
Impulsem pro stržení sloupu v roce 1918 bylo výročí bitvy na Bílé hoře, řada radikálů měla pocit, že republika nevypadá tak, jak si představovali. Sloup se stal záminkou, líčí historik Petr Blažek, spoluautor knihy o Mariánském sloupu Duchovní střed Evropy. Svrhnout spontánně sloup, který má sedmdesát tun, by nešlo, takže to byla předem připravená a pseudorevoluční akce, dodává.
Při letošním vztyčení a požehnání kopii mariánského sloupu na Staroměstském náměstí se ukázalo, že obnova této barokní památky, stržené vandaly krátce po vzniku Československé republiky v roce 1918, pro spoustu lidí představovala nejen nápravu historické křivdy, ale také naplnění životního programu, šťastný návrat pošlapaného symbolu jejich víry.
S vážnou tváří dokončí větu o nejhorším činu, který si lze jen představit, aby probudil lidi z letargie. Na chvíli se odmlčí. Pak se ale sedmdesátník Jaroslav Suk nadějeplně usměje a řekne: „Nechápu, proč ho katolíci neprohlásí za svatého.“
Bezpečnostní aparáty, které v někdejším Sovětském svazu patřily k nejdůležitějším represivním nástrojům a oporám komunistických režimů, jsou tématem nové knihy nazvané Čekisté.
Není chybou bývalého šéfa StB Alojze Lorence, že byl pozván na debatu s minimem oponentury, je to naše chyba. Málo řveme, málo vysvětlujeme.
V pátek proběhla na půdě Univerzity Karlovy debata plná emocí. O výročí sametové revoluce přišel se studenty diskutovat i tehdejší šéf Státní bezpečnosti (StB) Alojz Lorenc. Tvrdil například, že během demonstrací neměl přímý vliv na jejich násilné potlačení. Během protestu 17. listopadu 1989 na Národní třídě bylo zraněno několik set lidí.
Výmluvy umělců, že podepisovali prezenčku, jsou nesmysl, bylo jasné, že se podepisuje anticharta. Byla to největší kampaň Husákova režimu, říká historik Petr Blažek. Dodává, že proti chartistům chtěl režim zahájit velké politické procesy, ale kvůli velkému nesouhlasu v zahraničí se od nich nakonec upustilo. Umělci byli prý cvičení sloužit režimu. Většina z nich hrála v propagandistických filmech a seriálech.
Bývalé a současné vedení Ústavu pro studium totalitních režimů se pře o to, jakým směrem by se měla ubírat instituce, která vznikla s cílem zkoumat komunistickou a nacistickou totalitu. Podle jeho prvního ředitele Pavla Žáčka měl ústav v prvních pěti letech lepší výsledky než nyní. Nynější náměstek ředitele Ondřej Matějka zase naopak kritizuje někdejší "aktivistickou a politickou" koncepci instituce.
Karel Srp se nejspíš sedmým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestane. Kandidát, kterého navrhl prezident Miloš Zeman, totiž nesplňuje kritéria daná zákonem. Jako člen předlistopadové KSČ by neměl být jako uchazeč o uvolněné místo po Naděždě Kavalírové vůbec připuštěn. Jeho nominací se bude příští týden zabývat senátní volební komise. "Je možné, že ho za nevolitelného skutečně prohlásí," řekl její předseda Luděk Jeništa.
Databáze EZO upozorňuje na židovský původ
Hostem online rozhovoru Aktuálně.cz je historik Petr Blažek
V databázi EZO lze najít řadu známých jmen
Unikátní databáze dává nahlédnout, o koho se StB zajímala
V databázi StB lze najít na 770 tisíc jmen
Disidenti vzpomínají na události vedoucí k pádu komunismu
Historik objevil Palachův dopis studentskému vůdci
Aktuálně.cz má první knihu o Ryszardu Siwcovi
Praha - Přesně před 30 lety se v Národním divadle sešla kulturní elita. Od komunistů měli jediný úkol: vyslechnout a podepsat Antichartu.
