Rušné ulice Teheránu se mění. Ženy odkládají hidžáb a nosí tenisky, muži i ženy spolu posedávají v kavárnách, kde tiše zní západní hudba, a milenci se procházejí ruku v ruce. Maličkosti, které se vzdalují od přísných společenských pravidel, jež po desetiletí symbolizovala Islámská republika. Avšak pod povrchem se skrývá temná realita. Íránští představitelé naopak zpřísňují opatření proti disentu.
Ruský právník Maxim Oleničev už nějakou dobu ve své rodné zemi nežije. Na rozdíl od Ruska mu totiž v zahraničí nehrozí přísné tresty za to, že dělá svoji práci, a úřady ho neprohlásí za "zahraničního agenta". Ani to, ani emigrace ho ale v jeho úsilí nezastavily, nadále se snaží pomáhat lidem, kteří se v Rusku potýkají s represemi - včetně lidí z LGBT komunity.
Česká organizace Gulag.cz ve spolupráci s bývalým důstojníkem KGB získala dosud utajované dokumenty z archivů sovětských tajných služeb o perzekvovaných Češích na území dnešního Kyrgyzstánu. A na základě těchto materiálů upřesnila počet obětí represí. Deník Aktuálně.cz nabízí první díl jejich zápisků z expedice do této středoasijské země.
Boris Akunin patřil k nejčtenějším ruským spisovatelům. Koncem roku jej však úřady zařadily na seznam teroristů a extremistů, načež jeho knihy začaly mizet z knihkupectví. Podle známého autora detektivních románů v zemi začíná další fáze represí. "Režim Vladimira Putina se zjevně rozhodl pokročit od policejního, autokratického státu směrem k totalitě," říká.
Po přelíčení je seřadili ve sklepě soudní budovy v Klatovech. S odsouzeným se přišel "rozloučit" jeho vyšetřovatel, estébák Mareš. "Říká: 'Půjdeš na Jáchymov, tam chcípneš a vyroste na tobě mech!' Poděkoval jsem mu," vybavuje si politický vězeň František Wiendl prosinec 1950, kdy ho komunisté poslali na 18 let za mříže, neboť převedl 28 lidí přes státní hranici.
„Psát krátké dějiny antisemitismu je smělý plán, neboť antisemitismus má dějiny velmi dlouhé,“ říká německý judaista Peter Schäfer. Konstatováním začíná svou přehledovou knihu nazvanou právě Krátké dějiny antisemitismu, kterou v překladu Vlasty Reittererové nedávno vydalo nakladatelství Paseka.
V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.
Stál jsem na ulici, byla svoboda a já mohl udělat tohle a támhleto, anebo klidně něco jinýho, napsal Jáchym Topol. Jeho nejslavnější román Sestra pojmenovává podstatu 90. let minulého století.
Spisovatelka Kateřina Tučková strávila deset let s osudy řádových sester, které v internačních klášterech a vězeních vzdorovaly nejen komunistickému režimu, ale i církevní hierarchii. Koncem dubna vydává dlouho očekávaný román Bílá Voda a těší se, že si dá od psaní aspoň do září pohov. V rozhovoru popisuje, za jakých okolností se za totality ženy světily na kněze i proč se sama nestala katoličkou.
Se spisovatelkou a jednou z mluvčích Charty 77 Zdenou Tominovou, která v neděli zemřela ve věku 79 let, hovořil historik Adam Hradilek o životě v normalizačním Československu s policií za dveřmi, „mluvčování“, ztrátě vlasti a ochotě „do toho jít“. Rozhovor vyšel roku 2011 v revue Paměť a dějiny, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů.
Akce K začala ze 13. na 14. dubna 1950. Komunistům se podařilo zlikvidovat činnost tradičních řeholních společností a získat velké množství budov pro své účely. Z archivu Paměti národa jsme vybrali několik pamětníků této události, která patří ke klíčovým v historii perzekuce české katolické církve ze strany komunistického režimu.
Sledování, odposlouchávání telefonů, vyhrožování i zatýkání. Podmínky zahraničních reportérů pracujících v Číně se zhoršují. Poukazuje na to zpráva, kterou vydal Klub zahraničních korespondentů v Číně (FCCC).
Třiadvacetiletá Číňanka je jednou z několika desítek křesťanů, kteří požádali o český azyl. Pokud by úřady pronásledovaným věřícím ochranu udělily, oficiálně by tím přiznaly, že se v Číně porušují lidská práva. To je však s ohledem na ekonomickou i politickou spolupráci obou zemí velice problematické.
Obavy o osud vdovy po nedávno zemřelém čínském disidentovi Liou Siao-poovi narůstají. Od přísně střeženého pohřbu jejího manžela se přátelé ani zahraniční představitelé nemůžou s Liou Sia spojit. Jsou přesvědčeni, že jí komunistické úřady násilně zadržují na neznámém místě. Vysoký komisař OSN pro lidská práva uvedl, že se v této záležitosti chce setkat s nejvyššími čínskými představiteli. Peking označuje kritiku vůči svým úřadům za vměšování do vnitřních záležitostí země.
Vrchní soud v Praze rozhodne o tom, zda bude ruský student Igor Ševcov vyhoštěn z České republiky za to, že natáčel sprejování na zeď pankrácké věznice v Praze. Před soudem se za anarchistu postavily fakulty i organizace, které se zabývají lidskými právy. Nově se ale studenta zastaly vysoké autority jako filozof Jan Sokol a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který se s důvodem vyhoštění odmítá smířit. "A zejména protestuji proti vynesení trestu při znalosti následků, které to pro pana Ševcova s vysokou pravděpodobností bude mít," prohlásil Zima a naráží na to, že student etnologie může být kvůli svému politickému smýšlení v domovském Rusku pronásledován a perzekvován.
Průlomová publikace "Horší než doba války" popisuje příběhy parašutistů, se kterými se komunistický režim vypořádal "po svém".
Slavný disident a umělec se brání obvinění z krácení daní
Komunistická vláda tvrdí, že horský kmen neperzekuuje
