Šikanování si na vlastní kůži prožilo téměř 17 procent tuzemských pracujících. U každého druhého z nich byl původcem nevhodného chování šéf. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu personální společnosti Předvýběr.CZ, pro který data sbírala agentura Talk Online Panel.
Být v kontaktu s mladou generací a zapojovat studenty do dění ve firmě je podle Evy Vodenkové, personální ředitelky IT firmy OKsystem, v dnešní době nezbytnost. Jedině tak může firma zůstat lídrem v inovacích a nové technologie efektivně využívat.
Pracovníky z agentur čekají velké změny. Od roku 2024 má platit novela zákona o zaměstnanosti, která jim nabídne větší ochranu. Do smlouvy jim přibude výpovědní doba i nárok na trvalé místo. "Pro lidi to může být dobré, pro firmy naopak drahé. Agenturní zaměstnávání ztratí flexibilitu," říká šéf personální agentury Randstad Martin Jánský a popisuje i to, jak funguje český trh práce právě teď.
Pod tlakem drahých energií a nejisté budoucnosti začínají firmy v Česku přistupovat k propouštění. Do konce roku zvažuje toto krizové řešení více než pětina firem, uvádí průzkum společnosti ManpowerGroup. Jde přitom hlavně o velké podniky. Odborníci však upozorňují, že rozdávání výpovědí by mělo být až poslední možností. Efektivnější je podle nich třeba snížení platů, a to solidárně i u vedení.
Vedle atraktivní mzdy a pěkných benefitů chtějí zaměstnanci jistotu úvazku, pohodu na pracovišti a volnou pracovní dobu. Firmy jsou v nevýhodě, na trhu práce je málo uchazečů, takže aby nové získaly a starší si udržely, musí "připlatit". Za to ale také něco chtějí - spolehlivost a ochotu učit se novým věcem. Personalisté zkoumali, jaké jsou v krizové době představy lidí a firem o ideální práci.
Státních úředníků je necelých 80 tisíc, jejich počet kolísá. Platy jim sice rostly, ale na zvyšující se mzdy v celé ekonomice nestačily. To jsou hlavní výsledky studie think-tanku IDEA, který se v době hledání úspor a diskusí nad počtem úředníků podíval na jejich pracovní podmínky. Názor veřejnosti na práci pro stát je totiž negativní a na úřady se nedaří dostávat "ty nejlepší z nejlepších".
Čeští zaměstnavatelé plánují i v prvním čtvrtletí příštího roku mnohem více nabírat zaměstnance než propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 505 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v Česku.
Ačkoliv ve výrobních podnicích chybí stovky tisíc dělníků a řemeslníků, růstu nástupních mezd se v tomto roce nedočkali. Polepšili si především pracovníci na odborných pozicích, a to nejčastěji o jednotky procent. Ukazuje to průzkum mezd od personální agentury Grafton Recruitment.
Strojírenská společnost Robert Bosch oznámila, že chce být nekuřáckou firmou. Zákaz kouření má platit v celém areálu firmy. Odbory se ale postavily proti. Mají za to, že by tím došlo k hrubému pošlapání osobních práv zaměstnanců. V gigantu Škoda Auto přitom zákaz platí od září. Podle expertů se sice o trend českých firem zatím nejedná, snaha znepříjemnit tuto neřest zaměstnancům ale sílí.
Na trhu práce se prosazuje nový trend - výplata záloh na mzdu kdykoliv. Podle personalistů chce peníze dřív než jednou za měsíc stále více zaměstnanců. A firmy, v době boje o každého volného uchazeče, jim vycházejí vstříc i za cenu vyšších nákladů.
Americký start-up Bumble, který provozuje stejnojmennou internetovou seznamku, nabídne zaměstnancům netradiční pracovní benefit. Lidé budou moct čerpat neomezenou placenou dovolenou. Firma uvedla, že jde o reakci na období pandemie, které uspíšilo změny v oblasti pracovního prostředí. V Česku poskytuje neomezené volno jen minimum podniků a podle personalistů se jejich počet v budoucnu moc nezvýší.
Trh práce čeká letos hlavně velká nejistota a polarizace. Některé profese sice zůstanou na výsluní, v mnoha oborech ale klesnou mzdy, smlouvy dostanou časové omezení a bez snahy učit se novým dovednostem si lidé “neškrtnou”. Zlaté časy minimální nezaměstnanosti, zvyšování mezd a nabídek skvělých benefitů, na které si Češi zvykli, jsou pryč.
Nejen na sociálních sítích se vede řada diskusí a pří, kdo všechno je vedle zdravotníků, hasičů, policistů a vojáků "v první linii" současného boje proti pandemii koronaviru. A kdo si tak zaslouží minimálně úctu veřejnosti, případně oficiální poděkování a finanční ocenění. Zeptali jsme se personalistů, kteří mají o pracovním trhu přehled, na koho se podle nich momentálně nejčastěji zapomíná.
Firmy potřebují letos před Vánocemi kvůli pandemii brigádníky na jiné práce než v minulých letech. Ve výrobě chybí zahraniční pracovníci a lidé v karanténě nebo na ošetřovném. Poptávka je kvůli rozmachu e-shopů po skladnících a řidičích. Ze strany brigádníků je velký zájem o práci zejména od zaměstnanců zavřených restaurací. Mzdy se proti loňsku příliš neměnily.
Aby lidé nevstávali s větou "Zase do práce", ale aby se tam naopak těšili, zřizuje se ve firmách pozice takzvaných happiness manažerů. Lidí, kteří se zabývají tím, aby zaměstnanci cítili štěstí v práci, jsou v Česku už stovky. Prvním se stal v roce 2008 Michal Šrajer, nejprve v IT firmě Inmite, kterou spoluzaložil, a později v Avastu.
Především chtějí mít všichni jistou práci. I bez slibů kariérního růstu a pravidelného přidávání peněz. Zaměstnanci také touží víc pracovat z domova, protože pandemie koronaviru ukázala, že to u řady profesí jde. Nové průzkumy velkých personálních společností ale odhalily i problém, který trh práce čeká.
Pracovní trh se změnil. Podle personalistů není nic jako před koronavirovou pandemií. Ve svých průzkumech se snaží přijít na to, co nás čeká v nejbližších měsících - zda budou firmy nabírat, nebo propouštět, přidávat, nebo naopak mzdy snižovat. Řeší také to, jak se budou chovat zaměstnanci. Podívejte se, k čemu došli.
Prodavačka v Praze 30 tisíc korun, prodavačka v Brně 25 tisíc. Skladník v Ostravě 26 tisíc, v Hradci Králové 28 tisíc korun. Rozdílné mzdy v regionech u stejných profesí, které pravidelně vycházejí v mzdových průzkumech, jsou běžnou praxí. Ale nesmí se objevit u jednoho zaměstnavatele, upozornil nedávno Nejvyšší soud a pořádně tak překvapil velké firmy a řetězce.
Patří k rizikovým skupinám. Absolventi, ženy po mateřské i padesátníci jsou vždy mezi prvními, kteří se v době krize začnou objevovat v tabulkách nezaměstnaných. Posledních několik let rozjeté ekonomiky bojující o každého uchazeče si i oni mohli práci vybírat. Brzy ale začnou být podle personalistů mezi těmi odstrkovanými.
Nejsou lidi, firmy nemají koho zaměstnat, volných pozic jsou tisíce. Zdá se, že kdokoliv ochotný pracovat má místo jisté. Aktuálně.cz se to rozhodlo otestovat. Projekt ukázal, že věková diskriminace je tu hluboce zakořeněná a představy, že určitý věk je lepší než jiný, se zdaleka nedotýkají jen trhu práce.
Když firma zjistí, že její zaměstnanec pracuje pod vlivem drog či alkoholu, může mu dát okamžitou výpověď. Jenže pak ho nemá kým nahradit. Pracovní trh je vyčerpán, nejsou na něm téměř žádní volní uchazeči. A tak je někdy pro firmu lepší, když je šéf "slepý". Zároveň to však vede k tomu, že pití a drogy v práci přestávají být pro řadu profesí tabu.
Rozhovor o krizi, která teprve přijde. Jak se z minulé recese poučily firmy a jak se na tu budoucí mohou připravit zaměstnanci? Podle personalisty Marka Strieborného je důležité vytvořit si polštář, který vám umožní vydržet 12 měsíců. A pracovat na sobě: i skladník může umět anglicky či německy.
Bezpečnostní informační služba má vlastní stánek na veletrhu pracovních příležitostí Jobs expo. Nenabírá však nové agenty, ale techniky, analytiky nebo administrativní pracovníky.
Firmy nabízejí nejvíce volných pracovních míst od začátku krize. Přesto se ale vyplatí pohovor nepodceňovat. Projděte si špatné zkušenosti náborových specialistů v Česku.
Češi snesou daleko víc pod špatnými manažery, popisuje své zkušenosti jedna z nejlepších personalistek na světě Rostya Gordon-Smith. Čeští manažeři podle ní neumí říkat prosím, ukázali by tak slabost.
Majitel televize Jaromír Soukup nabídl Železnému odchodné milion korun, ten požadoval o 200 tisíc víc. O vyhazov z televize se nyní soudí.
