„Já jsem nevěřil už ničemu, všechny tatrovky byly přezuté do totálně ojetých pneumatik. Ty by nám bouchly v poušti a byli bychom pro smích.“ Tak velitel Ján Valo vzpomíná na strasti, které přesně před 35 lety doprovázely odlet československých vojáků na první zahraniční misi po boku západních spojenců. Tedy do Perského zálivu osvobodit Kuvajt, který předtím obsadily jednotky Saddáma Husajna.
Katar stála výstavba infrastruktury a stadionů na fotbalové mistrovství světa, které začalo 20. listopadu, přes 200 miliard dolarů, což je absolutní rekord. Zatím nejdražší s patnácti miliardami dolarů byl šampionát v Brazílii v roce 2014. Katar urazil rychlou cestu od chudé pouštní neúrodné země k jednomu z nejbohatších států světa díky ropě a hlavně plynu.
Novodobí čeští veteráni prošli válkami v Jugoslávii, Perském zálivu, Kosovu, Iráku, Afghánistánu či Mali. Je jich přesně 16 125. Generální sekretář Asociace spolků válečných veteránů Jindřich Sitta hovoří o pohnutkách, proč odcházejí opakovaně do války, ale také o jejich životních zklamáních.
Koalice v čele s USA spustila před třiceti lety, 17. ledna 1991, operaci Pouštní bouře, jejímž cílem bylo osvobození Irákem okupovaného Kuvajtu. Zúčastnil se jí i československý protichemický prapor. Ve vítězné válce si vydobyl respekt západních spojenců a pootevřel tak dveře ke vstupu do NATO. Doma ale vojáky čekalo nepříjemné přivítání.
Šest arabských států Perského zálivu podepsalo dohodu o stabilitě a solidaritě. V úvodu summitu lídrů zemí oblasti Perského zálivu to řekl korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán. Agentura DPA napsala, že nejvyšší představitelé Saúdské Arábie a dalších zemí Perského zálivu dohodou ukončili více než tříletý konflikt s Katarem. Podrobnosti dohody však zatím nejsou jasné.
Před 45 lety se Saddám Husajn dostal k moci a stal se iráckým prezidentem. Za tu dobu potlačil řadu rebelií a zúčastnil se několika válek. Bojoval s americkým prezidentem Georgem Bushem starším, který ho vytlačil z Kuvajtu, i s jeho synem Georgem Bushem mladším, který ho definitivně odstavil od moci. Husajn uprchl a několik měsíců se ukrýval, než vojáci objevili jeho úkryt.
Historické drama o útrapách židovské porodní asistentky, které mělo premiéru na arabském kanálu MBC, sklízí kritiku za snahu "normalizovat" vztahy arabských zemí s Izraelem. Dílu, jež vyšlo v období muslimského postního měsíce ramadánu, kdy televizím stoupá sledovanost, se ale zároveň dostává pochvaly za neobvyklý pohled do dějin zemí Perského zálivu, píše agentura Reuters.
U pobřeží Saúdské Arábie se vzňal ropný tanker. Podle íránské státní televize ho zasáhly dvě rakety poblíž přístavního města Džidda, což později potvrdilo také íránské ministerstvo zahraničí. Íránská agentura ISNA naznačila, že šlo o teroristický útok. Saúdská Arábie se k incidentu zatím nevyjádřila.
Knihy bývalého šéfa zvláštních operací americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Roberta Baera měly obrovský úspěch, dokonce podle jedné z nich vznikl film Syriana s Georgem Clooneym v hlavní roli. Po sobotních útocích na saúdskoarabská ropná zařízení to však vypadá, jako by Baer vše předpověděl.
Ve dvou ropných zařízeních společnosti Saudi Aramco na východě země vypukl v sobotu časně ráno požár. Podle pozdějšího prohlášení ministerstva vnitra byly příčinou ohně zásahy střel z dronu. Útoky snížily produkci ropy o 5,7 milionu barelů denně, což odpovídá asi polovině denní těžby Saúdské Arábie a více než pěti procentům globálních dodávek ropy.
Ministerstva zahraničí Německa a Francie v sobotu shodně odsoudila páteční krok íránských revolučních gard, které v Hormuzském průlivu zadržely britský tanker s 23člennou posádkou. Krok Teheránu podle Paříže a Berlína podkopává snahy o snížení napětí, uvedla agentura Reuters. Hormuzský průliv je důležitou námořní cestou pro přepravu ropy z Perského zálivu na světové trhy.
Írán, Spojené státy i Velká Británie ujišťují, že si válku v Perském zálivu nepřejí. Ale drobných vojenských akcí přibývá. Írán dnes zadržel v Hormuzském průlivu dva ropné tankery, jeden z nich plul pod britskou vlajkou a druhý pod vlajkou Libérie.
Z Hormuzského průlivu u Perského zálivu byl v úterý hlášen další incident. Podle agentury AP se tam ropný tanker ze Spojených arabských emirátů (SAE), který od soboty nevysílal údaje o své pozici, odchýlil od trasy a vplul do íránských vod. Některá média spekulují, že ho Teherán zabavil. Íránské ministerstvo zahraničí posléze informovalo, že íránské námořnictvo poskytlo pomoc v nouzi zahraničnímu ropnému tankeru, aniž by uvedlo, o jaký tanker šlo.
Ozbrojené íránské lodě se ve středu v Hormuzském průlivu pokusily zadržet britský ropný tanker. Informovala o tom televize CNN s odvoláním na dva americké představitele, kteří znají detaily incidentu. O neúspěšném pokusu íránských lodí zastavit britské plavidlo následně informovala i britská vláda.
Loni v červnu Írán sestřelil americký dron. Spojené státy odpověděly ekonomickými sankcemi a od té doby se vztahy těchto zemí vyostřují. Naposledy tento týden, kdy Američané zabili íránského generála Kásima Sulejmáního. Jak je Írán vojensky vybaven a blíží se vývoji jaderné zbraně? Připomínáme rozhovor z loňského července, ve kterém jsme oslovili několik českých odborníků na toto téma.
Írán zkouší trpělivost amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten potvrdil, že v noci na pátek evropského času vážně zvažoval letecký úder na tuto zemi. Po útocích na tankery, ke kterým se ale Teherán nehlásí, íránské Revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký průzkumný dron nad Hormuzským průlivem. Podle Američanů v mezinárodních vodách, podle Íránců v íránských. USA také požádaly Radu bezpečnosti OSN, aby se v pondělí sešla za zavřenými dveřmi.
Spojené státy a jejich spojenci budou možná muset zajistit eskortu obchodním lodím plujícím Perským zálivem, aby je ochránili před dalšími možnými útoky. S odkazem na americké odborníky to oznámila agentura Reuters. Bezpečnostní situace v zálivu se zhoršila po čtvrtečních útocích na dva tankery. Předtím už v květnu byly podobně jako ve čtvrtek poškozeny čtyři jiné lodě. USA všechny akce připsaly Íránu, který to ale odmítá. Pojišťovny po čtvrtku zvýšily pojištění plavidel pohybujících se v této blízkovýchodní oblasti o deset i více procent.
Po čtvrtečním údajném útoku na dva tankery se ozývají obavy z případné nové války v Perském zálivu. Ke klidu a důkladnému prošetření incidentu vyzvaly nezávisle na sobě Evropská unie a Čína. Představitelé těžařských společností a rejdaři zase žádají hlavně bezpečnost pro lodě a jejich posádky. Američané ale mezitím ukázali na viníky: Írán.
Svět si nemůže dovolit konfrontaci v oblasti Perského zálivu. V reakci na čtvrteční útok na dva tankery v Ománském zálivu to řekl generální tajemník OSN António Guterres, který hovořil o "bezpečnostním incidentu". USA chtějí věc předložit na čtvrtečním jednání Rady bezpečnosti OSN. Znepokojení vyjádřila Británie, Francie a také Liga arabských států (LAS), Rusko připomenulo, že se zatím neví, co se přesně stalo.
Plavba dvou ropných tankerů z Perského zálivu na Dálný východ skončila ve čtvrtek velmi záhy. U ománských břehů někdo na lodě zaútočil. Oba tankery začaly hořet, posádky se musely evakuovat. Kdo za incidentem stojí? Podle Spojených států Írán.
Dva ropné tankery plující v blízkosti strategicky významného Hormuzského průlivu se zřejmě staly terčem útoku, na palubě jednoho z nich následně vypukl požár. Posádky obou plavidel ale byly včas evakuovány. Podrobnosti incidentu, který se stal v Ománském zálivu, se zatím vyšetřují. Uvedla to agentura AP.
Bahrajn, malý ostrovní stát v Perském zálivu, chce podpořit turistický ruch. Zamýšlí vybudovat unikátní podmořský park. A plány má ambiciózní - dominantou podvodní atrakce má být potopený obrovský letoun Boeing 747. V týdnu o tom informovala státní bahrajnská agentura Bahrain News Agency.
Českým vojákům, kteří se před sedmadvaceti lety podíleli na osvobození Kuvajtu od okupačních vojsk iráckého diktátora Saddáma Husajna, se nyní při návštěvě Kuvajtu dostalo málokdy vídaného ocenění: při večeři je na důkaz vděku a úcty obsluhovaly vojenské a společenské celebrity Kuvajtu.
Majitelé velbloudů vylepšovali hlavně velikost pysků, nosu i čelistí.
Summit Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), který začal v Kuvajtu a měl trvat do středy, skončil po několika hodinách. Vrcholnou schůzku podle agentury AP ukončil kuvajtský emír, když dva členové uskupení - Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie - oznámili nové partnerství mimo GCC. Rada je regionálním uskupením, jehož členy je šest arabských států Perského zálivu. Sloužit má především jako protiváha šíitské mocnosti Íránu. Summit se konal na pozadí katarské krize - tři země rady přesně před půl rokem přerušily diplomatické styky s Katarem, který je rovněž členem GCC. Náhlý konec summitu vzbuzuje otázky ohledně budoucnosti rady.
