Bedřichov v Jizerských horách je známý jako ráj lyžařů i běžkařů. V posledních letech zde ale občas turisté místo lyžovačky stráví hodinu v zácpě. Dopravní situace se i přes opatření stále zhoršuje, uznává starosta. To navíc není jediná věc, která obec trápí. Většinu pozemků místního skiareálu skoupil developer a místní se obávají, že o sjezdovky přijdou.
Vyhlídka Máj u nádrže Štěchovice nabízí jeden z nejhezčích pohledů na meandrující Vltavu. Jenže zatímco sociální sítě každý rok zaplavují tisíce fotografií z tohoto místa, úřad blízkých Krňan zahlcují stížnosti místních. Hlasitými sportovními auty jim turisté často vjedou až na dvůr, okolní lesy pak zaplavuje nepořádek. "Ničí přírodu, ničí okolí. A my z toho nic nemáme," zní z obce.
Beskydy dlouhodobě patří k nejnavštěvovanějším horám v Česku. V posledních letech ale zažívají extrémní nápor. Přibylo nezkušených turistů, kteří zde nechávají odpadky, i neukázněných sportovců. "Příroda nemá klid, lidé jsou tady po celý rok, ve dne i v noci. To dříve nebylo," upozorňují ochranáři. I ten nejmenší prohřešek přitom ohrožuje vzácné druhy.
Je dobře známo, že Krkonoše každé léto víc trpí pod náporem turistů. V posledních letech se ale problém overturismu týká i sousedních Jizerských hor. "Od covidu sem jezdí miliony lidí ročně, nárůst je markantní," říká ochranář Tomáš Korytář. A místní příroda, včetně vzácných tetřívků, je v ohrožení. Mohou za to zejména nezkušení turisté, kteří se v přírodě neumí chovat, a také nástup elektrokol.
Slunce, levné pivo a pohoda u vody. Máchovo jezero stále patří mezi nejoblíbenější letní destinace. I proto si vysloužilo přezdívku české Chorvatsko. Časy se ale mění. Letošní sezona je zatím slabší, jiné jsou i zvyky turistů - spíš než na pláž raději vyrazí na kolo. Co ale zůstává, jsou problémy. Opilí turisté hledají zábavu, kde se dá - třeba házením dopravních značek do řeky nebo na zahrady.
Jihočeská Třeboň dlouhodobě patří k nejoblíbenějším místům českých cyklistů. Během léta jich sem denně přijíždějí tisíce, až se v malebných uličkách historického centra nedá hnout. Vlastníci hospod a hotelů jásají, místní tak nadšení nejsou. Cyklisté jsou podle nich všude, kvalitní cyklostezky chybí. "Místní jsou hrubí, nadávají nám. Ale ani se jim nedivíme," říkají někteří cyklisté.
Jedinečné skalní útvary a pod nimi davy turistů. Adršpašské skály jsou nejnavštěvovanější přírodní památkou Česka, oblíbeným cílem jsou ale především pro Poláky. Místo poslední léta trpělo náporem turistů, dopady se ale povedlo zmírnit zavedením rezervačního systému a limitem na počet návštěvníků. I tak se ale místní obávají budoucnosti. Zájem o skály může podle obce vzrůst až desetinásobně.
Od ničivého požáru v Českém Švýcarsku uplynou v létě dva roky a zelenající se spáleniště naznačují, že se příroda navrací k životu. Konta místních podnikatelů ale jako by stále pohlcovaly plameny. Zvláště v Hřensku. Návštěvnost se propadla, klíčové stezky jsou kvůli bezpečnosti i přirozené obnově lesa stále zavřené. Parku turisté jen překáží, stěžují si místní. A zastání hledají u premiéra.
Sám sebe nazývá městem s vůní jihu. Jihomoravský Mikulov je díky vínu, teplému počasí, idylické krajině, rušné atmosféře i davům turistů odrazem středomořského Toskánska. Od hluku či špatně parkujících návštěvníků si místní odpočinou jen pár měsíců v roce. Většina to turistům odpouštěla - přinášejí přece peníze. Jenže letos je nepřinesli. "Češi jeli raději do Egypta," shodují se mikulovští.
Už čtvrtstoletí jsou Holašovice nejpřísněji chráněnou českou vesnicí. Jako zachovalý příklad selského baroka jsou zapsané na seznamu UNESCO vedle majestátních katedrál, hradů a zámků. Každý rok tak na místo míří desítky tisíc turistů. A zhruba 140 místních jim musí vysvětlovat, že bydlí v živé vesnici, nikoli ve skanzenu. Trvalo to, ale naučili jsme se s turisty žít, říká starosta Jan Jílek.
Nejprve místním v šumavských lesích bránili v pohybu vojáci, ostnaté dráty a přísný režim u hranic. Dnes se lesům vyhýbají kvůli davům turistů. Třicet let od pádu železné opony se šumavské obce změnily v turistická centra, kde v létě není téměř k hnutí. Místní z toho mají peníze, přišli však o klid a soukromí. "Bývalo to lepší, doba se ale změnila," prohlašují s větším či menším nádechem hořkosti.
Praha je město proslulé svými historickými památkami. Pro část zahraničních turistů ale stále symbolizuje spíš levné pivo a bujarý noční život, na což doplácí zejména obyvatelé centra. To chce nyní Praha změnit. V nové kampani bude do města lákat "kultivovanější" turisty - tedy takové, kteří se budou chovat slušněji a zároveň ve městě utratí víc peněz.
Památky se po covidové době a zimních měsících opět pomalu začínají plnit turisty. Městys Karlštejn se známým hradem je však teď v předjaří zatím prázdný. Vlastníci krámků v podhradí vyhlíží zákazníky s pohlednicemi, plyšáky nebo i sovětskými beranicemi. Někteří z nich viní kastelána, že hrad málo propaguje. Ten to odmítá. "Lidem se naopak nelíbí, že obchody dělají z Karlštejna Disneyland," míní.
Mezi místními má Kutná Hora pověst města duchů. Ne kvůli mrtvým ve světoznámé kostnici, ale proto, jak ospalá atmosféra v někdejším rušném městě českých králů vládne. V poslední době ji ještě zesilují prázdné výlohy poloviny obchodů, zrušených a zavřených na hlavních ulicích. Přestože je středověké centrum zapsané mezi památky UNESCO, turisté se mu vyhýbají.
Před třiceti lety zde bylo jen pár bytovek. Dnes je Lipno nad Vltavou jedním z nejoblíbenějších turistických letovisek v Česku se sjezdovkami, plážemi i wellness hotely. "Stále jsme na začátku," říká starosta Zdeněk Zídek. To se nelíbí části místních a aktivistům, podle kterých rozvoj turismu ohrožuje ráz krajiny i kvalitu vody. Lipensko rozděluje nebývalý spor, ve kterém není nouze o ostrá slova.
Asi žádné jiné město v Česku nezměnila invaze ruské armády Vladimira Putina na Ukrajinu tak jako západočeské Karlovy Vary. Několik desetiletí Rusové vlastnili velkou část historického centra a také tvořili většinu klientely místních lázní. Po jejich odchodu se podařilo do města nalákat turisty z Česka i Západu, lázeňství ale skomírá. Hrozí jeho zánik, míní primátorka Andrea Pfeffer Ferklová.
Obrázek starobylých uliček Českého Krumlova přeplněných turisty. Rok co rok se opakující kolorit. Předloni ho změnila pandemie covidu. Možná navždy, radnice o návrat do dob extrémního náporu, jednoho z největších v zemi, nestojí. I přesto turismus z centra dál vyhání místní, posledním 250 obyvatelům zde chybí samoobsluha i parkování. Centrum je odsouzené stát se skanzenem, přiznává vedení města.
Nejvýznamnější české lyžařské středisko prochází zásadní proměnou. Ze Špindlerova Mlýna mizí horské chaty, na jejich místě se staví velké apartmánové komplexy. Město připravují o tradiční ráz i o peníze z turismu a vyhání pryč starousedlíky. "Dříve se tu žilo dobře. Dnes tu není nic a je tu draho," komentují obyvatelé situaci města, jehož symbolem je Krakonoš, bájný vládce a ochránce okolních hor.
Dolní Morava na úpatí Králického Sněžníku bývala tichou příhraniční vsí, v posledním desetiletí se ale proměnila v turistické centrum, kam každý rok proudí statisíce lidí. Počty návštěvníků se ještě zvýšily po otevření Sky Bridge, nejdelší visuté lávky na světě. S oblibou místních se ale investor nesetkává. Podle nich devastuje přírodu, obci zase chybí peníze na nutnou infrastrukturu.
