Dokončoval DAMU, hrál v divadlech, filmech i seriálech – byl vycházející hvězdou. Jenže taky šířil petici Několik vět, účastnil se Palachova týdne a 17. listopadu byl na Albertově. Po autonehodě, která ho upoutala na vozík, se stal symbolem odvahy a přesvědčení. „Je lepší být na vozíku než s komunisty. O tom vůbec není pochyb,“ říká herec Jan Potměšil během unikátního vzpomínání na listopad 1989.
Vladimír Mareček byl příslušníkem StB, jehož úkolem bylo monitorovat takzvané nepřátele socialistického zřízení. Jinými slovy šikanoval disidenty, kteří stáli proti komunistické diktatuře. Jednoho z nich se mu z tehdejšího Československa podařilo systematickým nátlakem vypudit. Podle zjištění Aktuálně.cz za to skončil Mareček ve vězení. Dostal pět a půl roku. Nejvyšší soud zamítl jeho dovolání.
V době, kdy se ve světě strhávaly sochy politiků, vstupil do českých kin film o Václavu Havlovi. Drama nazvané jednoduše Havel však nejznámějšímu československému disidentovi a prvnímu polistopadovému prezidentovi žádný mramorově neživotný pomník nestaví ani ho neboří. Česká televize ho zvolila pro připomínku výročí srpnové okupace.
Před osmi lety 18. prosince 2011 zemřel první český prezident Václav Havel. Lidé si ho připomínají akcemi nejen v Praze. Prohlédněte si dosavadní dění na fotografiích. V galerii jsou také unikátní snímky Václava Havla od fotografky Hany Rysové, které deník Aktuálně.cz publikoval při letošním výročí Sametové revoluce.
Charta 77 byla občanská iniciativa, která představovala nejvýznamnější akci odporu vůči komunistickému režimu v normalizačním Československu. Hlavním důvodem jejího vzniku byla kritika tehdejší státní moci za nedodržování lidských a občanských práv obsažených v Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, ke kterým se ČSSR zavázalo jejím podpisem.
Dočasný pomníček v pražské Gymnazijní ulici připomene automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám. Odhalen bude 5. ledna, v předvečer 40. výročí akce, v místě, kde byli tehdy zakladatelé Charty 77 zatčeni. Podobu uměleckého objektu navrhují vysokoškolští studenti. Jeho základní ideou je, aby si kolemjdoucí mohli v pomníčku výtisk Charty 77 volně vyzvednout a její znění si tímto interaktivním způsobem připomenout.
Do kin míří animovaný snímek Smrtelné historky. Jejich tvůrcem je Jan Bubeníček, producentem Ondřej Trojan. Ve filmu byly použity moderní i inovátorské trikové technologie, jedná se také o poslední snímek Pavla Landovského. Jan Budař si v něm zahrál dvojroli včetně starého skřítka, pro nějž byl nasnímán podobně jako kdysi představitel Gluma. "Vždy se někdo velice malý setká s někým velice velkým a ač projeví značnou míru hrdinství, nepřežije," vysvětlují tvůrci, co spojuje tři historky, z nichž je film složen.
Pavel Landovský, Jiří Gruša, Sláva Volný, Jiří Němec, Zdeněk Mlynář, Otta Bednářová. Šest jmen reprezentujících tisíce osudů lidí, které od jejich blízkých oddělily ostnaté dráty železné opony. Publicistka Ivana Denčevová a historik Michal Stehlík v knize Rozděleni železnou oponou na jednotlivých příbězích mimo jiné ilustrují, jak se v jednotlivých obdobích choval komunistický režim vůči svým nepřátelům. "Příběhy jsou aktuální také v souvislosti s azylanty, mířícími do Evropy. Ta kniha je i poděkováním státům, které našim exulantům poskytli zázemí v těžké situaci," říká autorka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Na pozici takzvaného politického náměstka, kterého nově zřizuje služební zákon, ho navrhl ministrovi obrany Martinu Stropnickému (ANO) premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
I když jde o "noc divadel", která se tradičně třetí listopadovou sobotu koná v desítce evropských zemí, řada programů začala na mnoha místech už odpoledne.
S hercem, dramatikem a signatářem Charty 77 Pavlem Landovským se lidé loučili v kostele svatého Ignáce v Praze na Karlově náměstí.
Karel Hvížďala vzpomíná na velkého herce. "Jeho opravdovost se zapsala hluboko do našich duší. Připomněla nám naši vlastní umělost, aniž nás přitom urazila."
Projděte si ve fotografiích život a dílo tohoto svébytného herce a dramatika.
Landovský patřil k nejoblíbenějším hercům 60. let a k prvním signatářům Charty 77.
Dva filmy o hrdinech, kteří dostali šanci být ještě jednou při tom
Letní filmová škola v Uherském Hradišti uvedla premiéru dokumentu Hoteliér.
V Havlíčkově Brodě se herec narodil a rád se sem vracívá
Debut Lenky Kny je nepříliš přesvědčivé drama
Druhý dokument Jana Nováka o disidentovi/prezidentovi
