Karel Čapek varoval před populistickou politikou, a je tak aktuální i nyní, uvedl při středeční vzpomínkové akci u spisovatelova hrobu na pražském Vyšehradě literát a scenárista Pavel Kosatík. Setkání se pravidelně koná ve výroční den Čapkova úmrtí, k němuž došlo roku 1938. V posledních letech se ho vždy účastní desítky lidí.
Ještě v roce 200. výročí narození skladatele Bedřicha Smetany často zaznívají fráze, které jako by vypadly z obrozeneckého slovníku: zakladatel české národní hudby, velikán naší opery a tak dále. Smetanův nový životopis, jejž právě vydal Pavel Kosatík, je pozoruhodný nejen tím, že ukazuje, jak tyto konstrukty vznikaly, ale také nakolik je utvářel sám umělec.
Klement Lukeš byl osobností, která přečuhovala. Zanícený bolševik, reformní komunista, disident. Pavel Kosatík teď o něm napsal knihu nazvanou Zápasy slepého muže. Jde o jednu z jeho nejlepších prací.
Nejschopnější český popularizátor novodobých dějin Pavel Kosatík opět píše o Slovensku. Po veleúspěšné loňské knize Slovenské století nyní na Velký knižní čtvrtek vydává nedávnou historii podtatranské republiky nazvanou Slovensko 30 let poté. Prudké společenské vzestupy a pády však lze jen těžko převyprávět prostřednictvím chaosu tamní politiky.
V české literatuře není nejbezpečněji. Když se na sobotním Sjezdu spisovatelů ujala slova básnířka Alžběta Stančáková, vyjmenovala, jak nežádoucí pozornost mladším autorkám věnují starší muži. Mluvila o přisedávání v tramvajích, návrzích na masáže chodidel, sázkách, kdo si koho odvede domů. Dokonce o situaci, kdy ji „jeden celkem známý“ básník přiměl položit ruku na ztopořené přirození.
Se spisovatelem Pavlem Kosatíkem o jeho nové knize Slovenské století, mostu mezi Východem a Západem, o zápasu mezi Pithartem a Mečiarem i nejbližším zrcadle Česka.
Slovo, které bratři Čapkové vymysleli před sto lety, je odpovědí na mechanická jatka války i na utopický ráj komunismu, soudí spisovatelé Pavel Kosatík a Jaroslav Veis, dnešní hosté podcastu Na dotek.
Životopisný snímek Havel vyvolal v médiích i mezi historiky diskusi o tom, jak ve filmu pracovat s moderními českými dějinami. První pokus přenést na stříbrná plátna Havlův příběh podle kritiků trpí přílišnou zkratkovitostí a vytrhává Havla z dobového společenského kontextu. Pozadí některých klíčových událostí, které se ve filmu náznakem objevují, přibližuje v rozhovoru spisovatel Pavel Kosatík.
Režisér Bohdan Sláma, držitel několika Českých lvů, ve čtvrtek představil první záběry ze svého historického dramatu Krajina ve stínu. Inspiroval jej poválečný masakr v obci Tušť v oblasti Vitorazska na jihu Čech, kde bylo koncem května 1945 při odsunu Němců zavražděno 14 lidí.
Po publicistické knize nazvané 100 x TGM se Pavel Kosatík stejným způsobem rozhodl zpracovat osobnost Václava Havla. Vybral stovku výroků, nad nimiž se zamýšlí. Nutná stručnost úvah je však tentokrát spíš na škodu. Každý máme svého Havla – a ten Kosatíkův je plný krásných paradoxů.
Třicet let je dlouhá doba. Mnozí Češi poslední komunistické léto ani nezažili, u jiných už vzpomínky na tehdejší dobu překryly tři dekády nových zážitků. “Úžas z plynutí času se ale nemá plést s nostalgií za hnusným režimem. Zkřivil všechny, komunisty i nekomunisty. Někoho víc, někoho míň, ale všechny,” říká publicista a popularizátor české historie Pavel Kosatík, který v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na léto roku 1989. Na vzestup Václava Havla i Miloše Zemana, na opuštěné německé trabanty na Malé Straně i na kamarády, ze kterých se po převratu vyklubali spolupracovníci StB.
Člověk neúprosný až konfliktní. Muž přesvědčený o výlučnosti vlastní metody poznání a zároveň neochotný ke kompromisu. Mohl by mít politik horší mentální výbavu?
Nový český hraný film Hovory s TGM podle scénáře Pavla Kosatíka ukazuje Tomáše Garriguea Masaryka ne jako vlídného tatíčka, nýbrž pragmatického a ostrého politika.
Film Hovory s TGM podle scénáře Pavla Kosatíka zachycuje hodinu a půl jednoho zářijového dne roku 1928, kdy TGM a Karel Čapek dopsali stejnojmennou knihu, prezident ji však na popud dcery nechce vydat. "Chtěli jsme Masaryka ukázat jako člověka z masa a kostí, trochu ho polidštit. Je lepší mít ho rád než k němu chovat úctu," říká scenárista Pavel Kosatík.
Václav Havel a spol. toho udělali opravdu dost, ale my jsme to nedokázali rozpracovat dál, míní novinář a spisovatel Pavel Kosatík. Havlovi se podle něj stává to, co Masarykovi. Forma zpuchřela a obsah skrz tu zpuchřelost není vidět, a to je naše chyba, říká Kosatík. Komunisté podle něj neberou demokracii vážně, pohybují se v ní jen proto, aby z toho něco měli. To, že jsou komunisté nablízku vládě, je nešťastná darda, zase to bude chvíli trvat, než se z toho systém vzpamatuje, dodává spisovatel.
Česká televize v neděli odvysílala odvážný historický film, který se vrací k začátku třicetileté války. Snímek režiséra Zdeňka Jiráského dle scénáře Pavla Kosatíka není klopotným převyprávěním učebnice dějepisu, naopak působí směle.
Časosběrné filmy nejvýraznější české dokumentaristky Heleny Třeštíkové strhávají pozornost po celém světě, zatímco mladí čeští dokumentaristé se vůči její metodě často vymezují. “Nesleduju trendy ohledně délek záběrů ani komplexní práce s kamerou, nezačala jsem používat drony jen proto, že se dostaly do módy. Nemám ambice jako třeba Vít Klusák, který v Daliborkovi hodně pracuje s formou a obrazem. Mým záměrem zůstává vždy co nejpřesněji zaznamenat dobu,” řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz, který s ní Martin Svoboda vedl na jihlavském festivalu dokumentárních filmů. V Jihlavě se promítala i nová, třetí série jejích slavných Manželských etud.
Automobilovou závodnici Elišku Junkovou, která se mezi roky 1924 a 1928 jako jediná žena v historii vrcholných automobilových závodů Grand Prix vyrovnala nejlepším jezdcům, připomene chystaná čtyřdílná televizní série. Scénář píše spisovatel Pavel Kosatík. Natáčet se bude i v zahraničí za účasti zahraničních herců. V sérii se objeví velké množství dobových automobilů. "Počítáme s jejich zápůjčkami, v některých případech však také s úpravami a výrobou replik dobových automobilů," řekl producent Zdeněk Skaunic.
Hlavní kategorie letošního 11. ročníku komiksových cen Muriel ovládly soudobé domácí dějiny. Cenu za nejlepší kresbu získal poslední díl komiksové série Češi s podtitulem Jak se KSČ chopila moci z vydavatelství Mladá fronta. Nejlepším komiksem jsou Obrázky z moderních československých dějin (1945-1989).
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava, který se uskuteční od 24. do 29. října, letos předá cenu za přínos světové kinematografii německému dokumentaristovi Marcelu Ophülsovi. Ten se dlouhodobě věnuje tématu nacismu a svědomí. Diváci také uvidí největší přehlídku tchaj-wanského filmu.
Devět televizních scénářů Pavla Kosatíka z projektu České století posloužilo jako předloha k ojedinělému komiksovému cyklu. Každý svazek se zaměřuje na klíčový okamžik moderních dějin Československa - vznik republiky, heydrichiádu, okupaci v srpnu 1968 i další události. "Nejde o rekonstrukci nebo výklad dějin. Nahlížíme do zákoutí určujících rozhovorů, do myslí jednotlivých aktérů, momentů jejich pochybností, konfliktů, odvahy i rozhodných kroků," vysvětluje v rozhovoru s Aktuálně.cz historik Pavel Kosatík.
Televizní seriál České století a posléze devítidílná komiksová série Češi vrátily do veřejné debaty téma klíčových okamžiků národní historie 20. století. Rozsáhlý projekt spojuje osobnost a scénáře spisovatele a historika Pavla Kosatíka. Ojedinělost tohoto počinu chce podtrhnout i závěrečná výstava výtvarníků této nejrozsáhlejší politické komiksové série v našich dějinách. České století v komiksu začne vernisáží v pražské Galerii Lucerna 29. března a potrvá do 18. dubna.
Komiksová série Češi se věnuje českým dějinám a vznikla podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka. Devět knih kopíruje cyklus Roberta Sedláčka České století, který vysílala před třemi lety Česká televize. Několik z devíti titulů dostalo tuzemskou cenu za nejlepší komiks Muriel. "Nemá smysl předstírat, že politika je akce, kde lítá někdo s plamenometem," říká k politicko-historickému komiksu Pavel Kosatík. "Já taky umím z Gottwalda a jeho tlusté Marty udělat voly a vím, že hodně lidí pobaví, když se to udělá. Ale neuleví se mně a nevyřeší se nic," prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podívejte se na ukázky z devítidílné komiksové série Češi, která vznikla na základě Sedláčkova a Kosatíkova televizního seriálu České století. Série je společným projektem České televize a nakladatelství Mladá fronta.
Dramatická konstrukce by nutila autory fabulovat a tím se víc přiblížit skutečnému životu. Jak kdo vypadá a jak mluví, by nehrálo tak velkou nebo skoro žádnou roli, píše Karel Hvížďala.
Poslední díl seriálu České století vyvolal velký ohlas. Jak dopadlo pojetí českých dějin a ztvárnění známých postav sametové revoluce?
