Představte si, že byste svému partnerovi či partnerce řekli: "Miluju tě podle tržních pravidel nabídky a poptávky." Zní to dost neromanticky, že? Přesto právě takový pohled na lásku přináší moderní ekonomie a možná nám může pomoci pochopit, proč se naše vztahy ve 21. století tak dramaticky proměnily.
Chrápání není jen noční nepříjemnost, ale často i příznak závažných potíží. Podle odborníků se může jednat o spánkovou apnoi, která ohrožuje zdraví i vztahy.
Ze zamilovaného obláčku rovnou do pekla. První vážný vztah cvičitelky Hanky Kynychové se proměnil v horor. Zažívala ponižování, izolaci, brzy přišly i facky. Nebylo pro ni jednoduché z takového partnerství odejít. O životním dramatu se rozpovídala v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Nová studie odhalila, že někteří lidé využívající umělou inteligenci si k chatbotovi vytvářejí silné emoční pouto. Vědci se při výzkumu zaměřili na 466 pravidelných uživatelů ChatGPT, mezi nimiž zaznamenali vznik nějaké emoční vazby. Při její tvorbě podle nich hraje zásadní roli přesnost, s jakou AI rozpoznává a vyjadřuje emoce a schopnost formulovat odpovědi na míru potřebám daného uživatele.
Lidé žijící v otevřených či polyamorních vztazích jsou stejně šťastní jako ti v tradičních párech. Klíčem není struktura vztahu, ale komunikace a vzájemné porozumění. Nicméně studie v renomovaném časopise Journal of Sex Research připomíná, že většině lidí monogamní vztahy vyhovují.
Lidé, kteří nežijí v monogamních vztazích, jsou v lásce stejně šťastní jako ti, co mají jednoho stálého partnera. Nejsou ale výrazněji spokojenější v sexu než tradiční páry. Zjistila to nová studie, o které píše server deníku The Guardian. Výsledky platí pro heterosexuály i pro účastníky studie z řad LGBT+ komunity.
Vypadá to, že umělá inteligence a robotizace v následujících letech proniknou do sexuálních vztahů lidí. Vývoj erotických humanoidů jde rychle dopředu a není možné ho zastavit. Budeme připraveni, aby se stroje staly našimi intimními partnery? Tato otázka dovedla režiséra Jimmyho Mehiela nejen k průzkumu výroby robotů určených k sexuálnímu uspokojení.
Sebevědomá ředitelka Romy si začne románek s mladším stážistou, naopak dvaadvacetiletý šachista Ivan propadne kouzlu čtyřicetileté manažerky kulturního centra. Je vám to povědomé? Ano, první zápletka je z filmu Babygirl, druhá z knihy Intermezzo. Obě ilustrují, jak se mění pohled na vztahy starších žen a mladších mužů. Přibývá jich a společnost je lépe akceptuje.
"Ženy v podstatě chtějí potulného kováře, který plynně ovládá cizí jazyky, střílí z luku, zahradničí a čte - nebo nějakou podobnou kombinaci," zhodnotil trochu v žertu výsledky svého průzkumu web Date Psychology, zaměřený na psychologii seznamování. Vychází přitom z dat získaných na vzorku více než osmi set respondentů.
V podhradí Karlštejna už turisté nenajdou jen kýčovité suvenýry a fast food nevalné kvality. Manželé Bártovi si tu před pěti lety otevřeli bistro Karlštejn 34, o kterém se brzy začala šířit superlativa. Loni však prošli vyhořením a hrozilo, že vyhlášený podnik zavřou. Jejich parťáci se ho nicméně rozhodli zachránit a postavit menu na asijské kuchyni, která je pro výletníky vítaným odlehčením.
Nezvládají pracovat pod tlakem, emoce druhých prožívají jako svoje vlastní a z hlučného městského prostředí bývají tak přehlcení, že si pak musí dobíjet baterky v tichu. Hypersenzitivní lidé přitom tvoří pětinu populace. Patří mezi ně i terapeutka a autorka knihy Citlivka Alena Wehle. V rozhovoru vysvětluje, že citlivky mají také řadu předností, jenom potřebují vhodné podmínky, aby je rozvinuly.
V nultých letech dobyla domácí pop a chystala se prorazit i v zahraničí. Pak se ale Jana Kirschner v Londýně seznámila se svým partnerem, který ji přivedl na mnohem odvážnější hudební cestu. Drží se jí také na nové desce Obyčajnosti, kde se nebojí vyjadřovat ani k současnému Slovensku. V rozhovoru mluví o návratech do své politicky rozdělené domoviny i o dobách, kdy zpěvačky měly být hlavně hezké.
Jejich sousedi je považovali za běžný manželský pár. Jaroslav a Dana Stodolovi přitom začátkem milénia zavraždili osm seniorů. Film Manželé Stodolovi inspirovaný jejich příběhem míří do kin jen dva měsíce po střelbě na pražské filozofické fakultě. Režisér Petr Hátle v rozhovoru vysvětluje, proč se o sériových vrazích rozhodl vyprávět a kdy se tolik oblíbený žánr true crime stává pouhou senzací.
Husitská farářka Martina Viktorie Kopecká nedávno vzbudila velký zájem svým coming outem. V knize Zpověď farářky ovšem nemluví jen o své orientaci, ale také o pocitu bezpečí v církvi nebo vymezování osobních hranic v pastorační službě. V rozhovoru popisuje, co o sobě zjistila díky účasti v soutěži StarDance i jak si o Vánocích v přehršli pracovních povinností dokáže najít čas na duchovní usebrání.
"Ahoj, věříš na lásku na první pohled, nebo mám přijít ještě jednou?" "Ahoj, můžu tě na chvilku zdržet?" I tak znějí první kontaktní věty mužů, kteří v ulicích "loví" přízeň žen. Jsou jich stovky a říkají si pickupeři – muži, kteří se různými technikami snaží takzvaně sbalit ženu. Mnoho z nich přitom nehledá vztah, ale povyražení. O svérázné komunitě pojednává i nová série ČT.
Milovat více lidí zároveň přijde třiadvacetileté Veronice zcela přirozené. Žít v otevřeném vztahu je tak podle ní mnohem upřímnější než být partnerovi nevěrný. Vedle svého dlouhodobého přítele Honzy už tři roky udržuje intimní známosti s dalšími muži. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje, co si o jejím partnerském životě myslí rodiče, i co bude dělat, až si jednou bude chtít pořídit vlastní děti.
Vyrůstala jako jedináček v neúplné rodině a s matkou nikdy neměla vřelý vztah. Možná i proto vždycky toužila mít hodně dětí. Momentálně jich sedmadvacetiletá Martina vychovává hned pět a neodkládat rodičovství na později považuje ze nejlepší rozhodnutí v životě. V podcastu Co z tebe bude?! prozrazuje, jestli se nebála, že s manželem tolik potomků neuživí, i jestli na mateřské nezatoužila po změně.
Sedm z deseti Češek nad 15 let si myslí, že sex bez jasného souhlasu by měl být trestný. V zajištění spravedlnosti a ve spravedlivé potrestání činů věří třetina lidí. Ukázal to průzkum, který pro organizaci Konsent mezi 1400 lidmi vypracovala agentura NMS Market Research.
Když si Marvin Horváth bral svého manžela Ivana, žil navzdory mužské identitě ještě v ženském těle. Aby se stal i navenek tím, kým se cítí být uvnitř, podstoupil po letech manželství a porodech dvou dětí operaci a hormonální terapii. Co proces tranzice obnáší, ukazuje v dokumentu Šťastný člověk režisérka a antropoložka Soňa G. Lutherová. O filmu, který uvedl festival Jeden svět, mluví v rozhovoru.
Devětadvacetiletý Jirka je objektivně pohledný mladý muž, a dokonce si přivydělává jako model. Pohled do zrcadla přesto nesnese. Příčina odporu k sobě samému leží někde v jeho dospívání. Tehdy čelil drsné šikaně ze strany spolužáků, několik let bojoval s mentální anorexií a vyrovnat se musel také se svou homosexuální orientací. O své složité cestě k sebepřijetí vypráví v podcastu Co z tebe bude?!.
Partnerský trojúhelník polyamoriků, dlouholetý milenecký poměr s ženatým mužem, ale i dvojice katolíků, která spolu začne žít až po svatbě. Vztahy, které u většinové společnosti budí nepochopení, sleduje v novém dokumentu Šťastně až na věky režisérka Jana Počtová. V rozhovoru přiznává, že by některé formy soužití sama nezvládla. Důvodem, proč je lidé odsuzují, ale podle ní bývá hlavně neznalost.
Loni se stala podruhé matkou, a tak se teď chce co nejvíc věnovat dětem. V práci ale herečka Tereza Ramba úplně nepolevuje. Diváci ji brzy uvidí v kriminálce Docent a komedii Buď chlap, na stole jí ovšem leží taky dvě rozepsané knížky. V rozhovoru popisuje, jak přestala řešit, co se o ní lidé dočtou v bulváru, jak získala sebevědomější vztah ke svému tělu i jak v praxi vypadá respektující výchova.
Příběh dvou párů, kterým v porodnici vyměnili děti, před dvěma lety zabodoval u diváků i kritiků. Nyní se seriál Kukačky vrací s novou řadou, ve které obě rodiny hledají způsob, jak žít pospolu. Jednu z hlavních rolí si opět zahrál Marek Adamczyk, který v rozhovoru mluví také o svatbě se snowboardistkou Evou Samkovou, otužování s držitelem Guinnessova rekordu a nesmělých spisovatelských pokusech.
Kdo o Štědrém dnu zavítá na mši do brněnského Husova sboru, bude možná překvapený, když v kostele uvidí potetovanou farářku, která ve volném čase vaří pivo. Sandra Silná ale vyčnívá hlavně svými liberálními názory, které by leckdo u křesťanských duchovních nečekal. V rozhovoru mluví o svém minimalistickém pojetí Vánoc, příklonu ke spiritualitě v dobách krize i nesmyslných debatách s konzervativci.
Když se herec Daniel Krejčík se svým partnerem Matějem Stropnickým stěhoval na zámek v Osečanech, doufal, že si tam nacvičí roli pohádkového prince. Jak ale glosuje ve své knize Nadělení, zchátralá památka z něj nakonec udělala spíš čeledína než šlechtice. V rozhovoru mluví také o tom, jak změnil pohled svých rodičů na homosexuály a proč se na jevišti snaží léčit duše, i když ji sám mívá sedřenou.
První týdny po rozchodu s milovanou osobou bývají tak psychicky náročné, že by chtěl člověk vzpomínky na svou bývalou lásku kolikrát raději vymazat z hlavy. Vědci nyní zkoumají lék, který oslabuje účinky některých tělesných hormonů, a umožňuje tak, aby lidé po svých expartnerech tolik netesknili.
