"Tím, jak parazité musí unikat a být pořád o krok vepředu před hostitelem, často vyvinuli mechanismy, které ostatní organismy nemají," popisuje své zkoumání Julius Lukeš z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Nedávno získal nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava. "Potěší to ego," přiznal pro Aktuálně.cz.
Její larvy požírají živou tkáň teplokrevných živočichů. Obvykle jsou oběťmi hospodářská zvířata v tropech. Teď ale Spojené státy potvrdily první případ masožravého parazita u člověka. Stalo se tak po víc než čtyřiceti letech – a odborníci znovu zpozorněli.
Mikroskopický roztoč svrabu si vrtá chodbičky přímo pod kůží, kde naklade i vajíčka. Štěnice zase v noci systematicky koušou a sají krev až patnáct minut. Oba paraziti se šíří i v luxusních hotelech a jejich počet dramaticky roste. Jen za prvních šest měsíců roku 2025 lékaři evidují přes pět tisíc případů svrabu, zatímco poptávka po hubení štěnic vzrostla v posledních letech o patnáct procent.
Na Slovensku zemřel jedenáctiletý chlapec, kterého napadl vzácný parazit, známý jako "mozkožravý". "Je to parazit, který se nosní dutinou dostane až do mozku, kde buňky doslova rozpouští a ničí centrální nervový systém," popisuje epidemiolog Roman Prymula v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V bratislavském Národním ústavu dětských chorob zemřel jedenáctiletý chlapec, který byl hospitalizován kvůli nákaze neznámým parazitem. O úmrtí informovala agenturu TASR mluvčí ústavu Dana Kamenická. Podle lékařů mohl chlapec podlehnout vzácnému onemocnění centrálního nervového systému.
S příchodem jara a léta se příroda probouzí a s ní i klíšťata – malí, ale nebezpeční paraziti, kteří mohou přenášet závažné nemoci, jako je borelióza nebo klíšťová encefalitida. Mnozí z nás sahají po repelentech z drogerie a věří, že tím se ochrání. Ale je to skutečně tak?
V Česku se vyskytl první případ onemocnění zvaného difylobotrióza. Způsobuje ji střevní tasemnice škulovec široký. Nemocí se nakazil sedmatřicetiletý muž poté, co snědl jikry štiky z přehrady Lipno, uvedli vědci z Biologického centra Akademie věd. Vajíčka parazita mohl do přehrady zanést turista z oblasti, kde se škulovec běžně vyskytuje, například z Ruska, dodali odborníci.
Ačkoli exotické nemoci nejsou tou nejčastější komplikací při pobytu v zahraničí, lidé z nich mají hrůzu. Jedno malé štípnutí infikovaným hmyzem anebo hlt kontaminované vody může vést k několikaměsíční rekonvalescenci a v těžkých případech i smrti. Ostatně je to právě komár, který patří mezi největší zabijáky na světě. Podívejte se, jaké nechtěné "dárečky" si můžete přivézt ze zahraničních cest.
Nejen klíšťata mohou houbařům a turistům v lese připravit nepříjemné chvíle. Mezi otravný a nebezpečný hmyz patří i létající kloš jelení. I když není přenašečem boreliózy jako klíště, jeho kousnutí může kromě nepříjemných puchýřů a otoků také přenést bakterii bartonellu, která způsobuje onemocnění zvané bartonelóza.
Parazitolog českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR Julius Lukeš se stal členem Národní akademie věd (NAS) USA. Je tak třetím českým vědcem v historii, který v NAS bude působit, sdělila mluvčí biologického centra Daniela Procházková. Národní akademie věd je nevládní organizace, která slouží mimo jiné jako poradní orgán vlády USA v otázkách vědy a techniky.
V Česku roste poptávka po přípravcích proti vším. V některých lékárnách bývají dokonce vyprodané. Zájem o přípravky je o desítky procent vyšší než v loňském roce. Parazitolog Jan Štefka vysvětluje, že vši jsou čím dál více odolné, a radí, jak se jich zbavit.
Začínají slábnout, v ranách na těle se jim šíří infekce. Nakonec vylétají z úlu zemřít ven, aby ostatním nepřidělaly práci s odklízením těla. Postupně se úl vyprazdňuje, až v něm žádné včely nezbydou. Jejich chovatel tak pozná napadení kleštíkem včelím. Právě tento roztoč je jedním z hlavních důvodů, proč letos v Česku uhynulo nejméně čtvrt milionu včelstev.
Na Slovensko míří každoročně statisíce Čechů. Leckteří s sebou berou na dovolenou i své psy. Vědci ale upozorňují, že by měli zvážit, zda je nenechat doma. Z ciziny si mohou v těle přivést parazita, který napadá jejich srdce a může je i zabít. Vlasovec psí je v posledních letech na Slovensku čím dál běžnější, kvůli klimatické změně i přivážení psů z východních zemí. A podobný scénář čeká i Česko.
V květnu vrcholí sezona klíšťat. Na pozoru by se měli mít lidé nejen v lese, ale i parcích či zahradách. Nejznámější český parazit může přenášet encefalitidu či boreliózu. "Klíště je v tom ale nevinně. V jeho zájmu samozřejmě není šířit nemoci. Ono samo nejspíš není rádo, že v něm něco takového přežívá," říká parazitolog Radek Šíma. Dodává, že pro klíště přisátí na člověka znamená jistou smrt.
V první polovině 60. let se v severních Čechách objevila agresivní nemoc, která stála život šestnáct mladých lidí včetně dětí. Zemřeli na hnisavý zánět mozku a mozkových blan. Lékaři a vědci dlouho nechápali proč. Jediné, co oběti spojovalo, byla návštěva bazénu v Ústí nad Labem krátce před smrtí. Záhadu se podařilo rozluštit až za deset let.
„Parazity, kteří způsobují například oběhové problémy nebo srdeční selhání, si psi mohou přivést i ze zemí v Evropě. Existuje přitom velká škála preparátů, které je chrání, jako jsou obojky nebo tablety,” popisuje parazitolog David Modrý. „Ideální by bylo, kdyby majitelé zhruba dva měsíce po každé cestě navštívili veterináře. Protilátky se tvoří později a rozvoj některých onemocnění trvá,” dodává.
V českých lesích usychají borovice, protože trpí nedostatkem podzemní vody. Letošní deštivé jaro sice částečně zásoby podzemní vody doplnilo, ale pokud budou následovat suché roky, odumře více borových lesů. Lesníci předpokládali, že borovice díky svým hlubokým kořenům sucho vydrží, ale za poslední dekádu se jejich podíl v hospodářských lesích snížil o 1,5 procentního bodu na asi 16 procent.
Když američtí vědci v čele s čerstvým nobelistou hledali kolegy do týmu, jenž by vyvinul protilátky proti klíšťové encefalitidě, vybrali si vědce z Biologického centra v Českých Budějovicích. Společně přišli na účinné protilátky, jež by bylo možné podat lidem, kteří si našli infikované klíště.
Zatím nelze říct, jestli je ivermektin skutečně účinná léčba proti covidu-19. Klinické studie na dostatečném množství pacientů doposud neproběhly. V Česku je to především součást politické hry Andreje Babiše a Jana Hamáčka. A představa, že premiér nebo ministr vnitra kdekoliv rozhoduje o tom, jak se budou léčit pacienti, je velmi absurdní a nebezpečná, říká novinářka Ludmila Hamplová.
V Česku se objevilo klíště původem z jižní Evropy a subsaharské Afriky. Při sání může přenášet takzvanou krymžsko-konžskou horečku. „Ta se může vyskytnout i u člověka. Nicméně nebezpečí, že by klíšťata, která se dostávají na naše území, byla touto nemocí infikována, je celkem malé,“ uvádí parazitolog Jan Votýpka. Podívejte se na video, kde parazitolog radí, jak takové klíště snadno rozpoznat.
Jihokorejský žánrový mix Parazit opanoval předávání Oscarů. Úspěch filmu na ceremoniálu v Los Angeles předpověděl už loni v létě Kamil Fila. Ačkoliv snímek doprovázely velmi pozitivní divácké ohlasy, v českých kinech ho vidělo jen zhruba 30 tisíc lidí. Podívejte se na videorecenzi natočenou na začátku festivalu v Karlových Varech.
Skončily prázdniny, děti se vrací do škol a školek a rodičům začínají přicházet od učitelů první zprávy o výskytu pedikulózy, tedy napadení vší dětskou. Na trhu navíc neexistuje účinný insekticid vhodný pro děti. Když už nic jiného nezabírá, někteří rodiče umyjí dítěti hlavu odvšivovacím šamponem na psy a kočky. Jak správně při odvšivení postupovat, radí Oleg Ditrich z Parazitologického ústavu.
Mladí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR přišli se zásadním objevem týkajícím se přenosu lymské boreliózy z klíštěte na člověka. Po experimentech se sajícími klíšťaty popsali způsob, jakým se borelie přenášejí z parazita do hostitele. Svými zjištěními vyvrátili mýty, které ve světové vědě panovaly více než tři desítky let. Objev napomůže vývoji efektivnějších vakcín a léčebných strategií zabraňujících přenosu této závažné nemoci.
Jan Perner (32) je mladý vědec z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Za svou krátkou vědeckou dráhu již dokázal novými metodami významně pokročit ve výzkumu klíšťat a dalších roztočů. Výrazně tak přispívá k hledání účinných prostředků v boji proti těmto parazitům a nemocem, které přenášejí. Za to byl nyní odměněn prestižním oceněním - Prémií Otto Wichterleho pro výrazné vědecké talenty.
Lidé na vesnici mají rozmanitější mikrobiom, imunitě pomáhá i kontakt se zvířaty. Není v pořádku kolem sebe vše dezinfikovat, říká Kateřina Jirků Pomajbíková, parazitoložka, která se zabývá výzkumem léčby červy. Máme ideálního červa, je to zlomový okamžik, v zahraničí červy ve střevech už mají tisíce lidí, testuje se využití červů v léčbě deprese, autismu nebo roztroušené sklerózy, dodává. Všichni červi jsou prý modulátoři imunitního systému a někteří jsou pro nás nepatogenní.
Parazitolog Julius Lukeš letos získal jako první Čech ocenění Americké asociace pro rozvoj vědy. Společnost ho zvolila jedním ze svých elitních členů v rámci biologické sekce za dlouhodobý přínos evolučním studiím v protistologii a molekulární parazitologii se zaměřením na bičivky a výtrusovce.
