Žijí vysoko v horských pralesích Nové Guineje. Právě odlehlost jejich domova je posledních třicet let skrývala před výzkumníky. Jednoho z největších hlodavců světa, velekrysu Mallomys istapantap, se nyní jako prvnímu podařilo naživo vyfotografovat vědci Františku Vejmělkovi z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity. "Místní samozřejmě o zvířatech, co tam žijí, vědí moc dobře," říká.
Ve většině zemí je normální, že se v nich mluví jedním nebo dvěma hlavními jazyky. Některé mají i více než jen jeden úřední jazyk. Žádná země se však nemůže svou jazykovou pestrostí rovnat ostrovnímu státu v jihozápadním Pacifiku. V Papui Nové Guineji se používá 10 procent všech existujících řečí světa.
"Já jsem masarykovec a nikdy jsem neohýbal hřbet," říkával antropolog Leopold Pospíšil, o jehož působení u kmene papuánských Kapauků nedávno v Česku vyšla výpravná kniha. Ta připomněla i jeho pozoruhodné osudy. Olomoucký rodák se účastnil odboje proti fašistům i komunistům a musel emigrovat do USA. Tam byl kovbojem, traktoristou, hrobníkem a nakonec i slavným antropologem a poradcem prezidentů.
V září to bude sedmdesát let, co se antropolog Leopold Pospíšil poprvé dostal ke kmeni Kapauků na Nové Guineji. Žil s nimi, naučil se jejich řeč, a aniž to v tu chvíli tušil, adoptoval téměř padesát synů, o které se pak staral. Kromě vědeckých objevů si přivezl také mnoho unikátních barevných fotografií. Přináší je nová kniha Obchodníci z "doby kamenné".
Touhu cestovat a objevovat v nich umocnil nesvobodný život za železnou oponou, možná proto se pak vydali tak daleko. Umělci Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein už přes čtvrt století zkoumají duši posledních divokých kanibalů na planetě. Šlapetová Papuánce během návštěv fotila, a tak jsou zejména unikátní snímky tématem podcastu Za závěrkou.
Nejméně dva tisíce lidí je zasypaných po rozsáhlém pátečním sesuvu půdy na Papui - Nové Guineji. V pondělí to národní úřad pro řešení katastrof sdělil kanceláři OSN v metropoli Port Moresby. Sobotní zprávy hovořily o 670 obětech. Sesuv údajně postihl vesnici Kaokalam v provincii Enga, která se nachází asi 600 kilometrů severozápadně od hlavního města Port Moresby.
Pralesní ptáci, mravenci či netopýři v džungli loví hmyz. Mezinárodní tým vědců nyní v džungli na Papui Nové Guineji zkoušel, co se stane, pokud predátoři z tropického porostu zmizí. Za výzkumem se museli vydat hluboko do papuánských lesů. "Zjistili jsme, že nám množství hmyzu vzrůstá v desítkách procent," říká ekoložka Kateřina Sam z Biologického centra Akademie věd, která tým vedla.
S výtvarníky Barborou Šlapetovou a Lukášem Rittsteinem o cestách za kmenem lidojedů, touze po civilizaci a plastových výrobcích z Číny.
Starý náčelník papuánského kmene Yali Mek bere do ruky nákupní košík a vstupuje mezi regály. Bosýma nohama našlapuje nejistě, jako by hladká podlaha samoobsluhy narušovala stabilitu jeho chůze, uvyklé na nerovnosti džungle.
Vědecký tým pod vedením entomologa Milana Jandy z českobudějovického Biologického centra Akademie věd objevil při expedici na ostrově Bougainville, jenž patří Papui-Nové Guineji, několik dosud neznámých druhů mravenců. Přesný počet druhů určí až analýza, která potrvá několik měsíců. Papua-Nová Guinea je známá vysokým výskytem endemitů, tedy druhů, které se nikde jinde nevyskytují.
Komunikace a chování heavymetalových fanoušků odráží rituály papuánských kmenů, které se během 40 tisíc let téměř nezměnily.
Papua-Nová Guinea stále bojuje s následky ničivého zemětřesení, při němž zahynulo 75 lidí a tisíce dalších zůstávají bez přístřeší.
Tichomořský stát Papua-Nová Guinea postihlo před týdnem zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály. Podle nové bilance přišlo o život nejméně 67 lidí.
Otřesy způsobily sesuvy půdy, rozsáhlé výpadky proudu a zcela přerušily spojení některých částí ostrovní země s okolím.
Česká vědkyně Kateřina Sam se zapojila do mezinárodního výzkumu, který pomocí falešných housenek z plastelíny mapoval vazby mezi škůdci a predátory, kteří je žerou. Čtyřicítka vědců nejprve nastražila housenky na třicet lokalit po celém světě. Po týdnu všechny putovaly zpět do Finska, kde výzkumníci u každé zvlášť zjišťovali, zda do ní kousl pták, mravenec nebo třeba vosa. Výsledky unikátního pokusu publikoval prestižní vědecký časopis Science.
V rámci přísné azylové politiky zavíraly australské úřady všechny žadatele o azyl v Austrálii do detenčních center na Papui-Nové Guineji. Téměř 2000 z nich nyní dostane odškodné ve výši 70 milionů australských dolarů (1,17 miliardy korun). Podmínky v táborech se podle nich a řady nevládních organizací i OSN podobají vězení.
Papuánci už nejsou lovci lebek, zvyk vymizel před desítkami let, s mobilním signálem se Nová Guinea raketově proměňuje, říká kulturní antropolog z Univerzity Palackého v Olomouci Martin Soukup, který letos získal cenu Neuron pro mladé vědce za tamní socio-geografický výzkum. Dodává, že v této komunitě byl dříve kanibalismus běžný, lidské maso mnohým chutnalo, někteří konzumovali své blízké jako pohřební rituál, věřili, že když nebožtík projde zažívacím traktem ženy, jeho duše bude osvobozena. Dnes je ale prý pro obyvatele Guineje označení lidožrout urážka.
Britský dobrodruh Ranulph Fiennes má rád výzvy. Momentálně se chce stát prvním člověkem na světě, který vylezl na nejvyšší horu každého kontinentu a jako první docestoval na oba zemské póly po zemi. A to vše, přestože je mu již 72 let a trápí ho zdravotní problémy.
Mohutné zemětřesení o síle 7,9 stupně udeřilo na Papuu-Novou Guineu. Podle místních úřadů mohlo vyvolat vlnu tsunami, která v příštích třech hodinách může ohrozit pobřeží Indonésie, Šalamonových ostrovů nebo mikronéských ostrovů Nauru, Vanuatu, Pohnpei, Kosrae a Chuuk.
Austrálie souhlasila, že uzavře dlouhodobě kritizované detenční centrum pro uprchlíky na Papui-Nové Guineji. Po jednání s australským ministrem pro migraci to oznámil papuánský premiér Peter O'Neill. Spory kolem uprchlického tábora se vlečou už měsíce. V dubnu papuánský nejvyšší soud rozhodl, že zařízení na ostrově Manus je protiústavní. Momentálně v něm pobývá zhruba 900 běženců. Austrálie dlouhodobě odmítá pouštět uprchlíky na své území a posílá je na vedlejší ostrovy – na dalších pět set jich je v Nauru, kde na jaře došlo k několika pokusům o sebevraždu.
Český cestovatel Jan Styblík začal v roce 1998 jezdit do jihovýchodní Asie. Postupně si ji zamiloval tak, že se v Thajsku usídlil natrvalo. V oblasti působí jako profesionální průvodce, turistům se snaží místo bedekrových památek ukázat pravou tvář země a každodenní život. Organizuje i náročné turistické výpravy do Tichomoří. Zajímá se o pozapomenuté etnické menšiny, jezdí za nimi na motorce do hor a fotí portréty těchto chudých, ale velmi šťastných jedinců. "Osobně mě fascinuje, jak jsou ti lidé schopní žít podle určitých pravidel a principů, jak si cení stáří a zkušeností, jak si neustále nestěžují a pokoru neberou jako něco negativního," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Styblík.
Ze své základny v Thajsku Jan Styblík opakovaně navštěvuje země jihovýchodní Asie, ale také třeba Tichomoří. K oblíbeným destinacím českého cestovatele, průvodce a fotografa patří Barma, Vietnam, Kambodža, Laos a Indonésie, kde ho láká poznávání tradičního života původních obyvatel.
Přísná australská přistěhovalecká politika vyvolává mezi migranty čekajícími na azyl v detenčních táborech na ostrovech Nauru a Papua-Nová Guinea zoufalství. Podle ochránců lidských práv to vede ke stále častějším pokusům o sebevraždu či sebepoškozování. Poslední obětí frustrace je jednadvacetiletá Somálka, která se pokusila upálit. Australská vláda je však neoblomná a povolení k pobytu neposkytuje. Trvá na tom, že opatření má odradit ty, kteří se pokoušejí k australským břehům připlout.
Necelá tisícovka migrantů čeká, co se bude dít. Papua-Nová Guinea se rozhodla uzavřít australský detenční tábor. ''Ti, kdo budou uznáni za legitimní uprchlíky, mohou zůstat ve státě Papua-Nová Guinea," řekl tamní prezident O'Neill. Přísná azylová politika Austrálie neumožňuje běžencům usadit se v zemi a posílá je na vedlejší ostrovy. Nejvyšší soud čeká řešení případu běženců na ostrově Manus. Dalších 500 migrantů uvízlo v Nauru, kde se na protest tvrdé australské politiky pokusil mladý Íránec upálit.
Nehoda v Tichém oceánu dopadla šťastně díky vynalézavosti a připravenosti posádky. Když jejich loď převrátila téměř dvacetimetrová vlna, doplavali na opuštěný ostrov. Letadlo pobřežní hlídky si jich všimlo díky nápisu "pomoc" v písku.
