Musel to být ohromný náraz, který otřásl okolím dnes už neexistující železniční zastávky v pražském Hloubětíně. Do rozjíždějícího se osobního vlaku najel nákladní vlak. "Strojvedoucí zřejmě předpokládal, že rychlý elektrický osobní vlak před ním trať brzy uvolní," uvedl tehdejší šéf kriminálky Kalivoda. Od jedné z nejtragičtějších železničních nehod v metropoli uplynulo 21. září 55 let.
Elektrická jednotka řady 451/452, přezdívaná pantograf, emilka nebo žabotlam(a), vyjela v pátek naposledy do pravidelného provozu.
Přímé nástupce nejstarších "pantografů" Středočeši příliš neznají, dodnes ale jezdí hlavně na Moravě. Na tratích kolem Prahy je vystřídal až City Elefant.
V sobotu 11. srpna se souprava, která jako poslední jezdila v okolí Prahy, vydá na cestu do depozitáře Národního technického muzea v Chomutově.
Zbývá mu pár měsíců, cítím nostalgii, říká o dosluhujícím vlaku z modelové řady 451 strojvůdce Českých drah Jakub Kořínek. Stroj, který získal přezdívku podle tvaru čela lokomotivy, slouží více než 50 let. S největší pravděpodobností odejde na samonosnou karoserii, která prostě zrezne, odhaduje jeho další osud Kořínek. Žabotlamy, nebo také emilky a pantografy, byly unikátní mimo jiné tím, že disponovaly vozy s nízko položeným vstupním prostorem. Žádná vozidla v té době takhle nízkopodlažní nebyla, říká strojvůdce.
Projekt Elväg E16 zkoumá, zda bude možné do běžného provozu nasadit nákladní automobily poháněné elektřinou odebíranou z troleje. Zhruba 200 kilometrů severně od Stockholmu nyní Švédové zkoušejí elektrickou dálnici. Trasa zatím měří dva kilometry. Kamiony by tak mohly ujet velmi dlouhé vzdálenosti na elektrický pohon. Podívejte se, jak by mohla nákladní doprava fungovat v budoucnosti.
Vozy budou klimatizované a obrazovky řeknou lidem, kde zrovna jsou.
Cestoval na střeše, u sebe přitom měl platnou jízdenku
