


Na setkání se sourozenci čekala 30 let. "StB jsem nikdy neřekla ano," říká pamětnice
Kvůli odsunu čekala pamětnice z jihu Čech na setkání se sourozenci přes 30 let.



Kvůli odsunu čekala pamětnice z jihu Čech na setkání se sourozenci přes 30 let.



V Izraeli v úterý zemřel poslední přeživší bojovník povstání ve varšavském ghettu v roce 1943. Michael Smuss, který s nacisty bojoval zápalnými láhvemi, zemřel ve věku 99 let. Jeho úmrtí podle agentury AP potvrdila jeho manželka.



Ve věku 96 let zemřela v Jeruzalémě Dita Krausová, jedna z posledních pamětnic holokaustu. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Rodačka z Prahy byla v mládí vězněna v Terezíně, Osvětimi, Hamburku a Bergen-Belsenu. Na motivy její autobiografie Odložený život vznikl román Osvětimská knihovnice španělského autora Antonia Gonzáleze Iturbeho.



Někdy to může působit jako fráze, když člověk prohodí vůči druhému: "Vy na ten věk rozhodně nevypadáte." V případě Ladislava Müllera z Prahy ale o frázi nejde, protože při setkání s ním by si mnozí skutečně řekli: To není možné, že letos oslavil sto let života! Sice hůř slyší a vidí, ale hned po prvních slovech je zřejmé, že je to člověk usměvavý a optimistický s velkým zaujetím pro politiku.



V sedmdesátých letech se v Československu odehrála série únosů letadel cestujícími, kteří tak prchali přes uzavřenou hranici mezi socialistickým blokem a svobodným světem. Začalo to v červnu 1970, kdy ozbrojená skupina osmi únosců přepadla letoun směřující z Karlových Varů do Prahy a dostala se tak do Západního Německa. O dva roky později při podobném incidentu zahynul pilot.



Před 80 lety, 14. října 1943, vypuklo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí.



Válku na Ukrajině s obavami prožívají i čeští senioři. Sami si ještě dobře pamatují, jak sovětská vojska v srpnu 1968 nečekaně vpadla do Československa, a tak se jich současná ruská invaze dotýká o to víc. "Ukrajincům fandím, my bychom se tak odvážně nebránili," říká pětaosmdesátiletá Stanislava Medková a vzpomíná, jaký šok zažívala, když jí okupace vzala naděje z uvolněného období pražského jara.



Frézování trati začíná nápadem kanadského zubaře, který roku 1950 navrhnul "vrtačku" na zaváté koleje. Sněžná železniční fréza od té doby prošla velkým vývojem, některé postupy však zůstávaly dlouhé roky nezměněné. Na Liberecku se například až do roku 2013 výhybky oprašovaly košťaty stejně tak, jako se to dělalo v době parních lokomotiv. V galerii vám historii železničního frézování přiblížíme.



Stanislav Hlava byl v Havlíčkově – tehdy Německém – Brodě povolán na stavbu tunelu, kde nacisté plánovali zřídit továrnu na syntetický benzin. K tomu nakonec nedošlo, válka skončila. Rozhovor natočil pro Paměť národa novinář Adam Drda. DVTV vzpomínky pamětníků publikuje při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války. Další informace můžete najít na webu https://1945.pametnaroda.cz/.



Tehdy šestnáctiletý Zdenko Černík patřil do skupiny studentů, kteří začali krátce po komunistickém převratu plánovat odboj. Spolu s kamarády roznášel letáky a psal hesla proti režimu, než je zatkli a odsoudili za vlastizradu. Nejtěžší okamžiky prožil Černík v brněnské vyšetřovně v Příční ulici nedaleko věznice Cejl, kde ho estébáci bili přes nohy kabelem, dokud neomdlel.



Poprvé se potkali 21. srpna 1968, když do Československa vtrhly tanky vojsk Varšavské smlouvy. Vzájemně si vyfotili své ruce s hodinkami a pak se přes 20 let neviděli. Josef Koudelka cestoval po svobodném světě, zatímco Milan Jílek zůstával za ostnatým drátem. S rukou ze svého slavného snímku si fotograf Koudelka znovu potřásl, až když padla železná opona, která oba muže od sebe dělila.



V roce 1938 během září a října došlo k masivnímu vyhnání Čechů z pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi. Historici se shodují na tom, že by si i po osmdesáti letech tuto historickou událost měla připomínat celá Evropa. Na rok 1938 ve videu vzpomíná Karel Hošek, pamětník podstoupení Sudet hitlerovskému Německu.



Znáte tucet předmětů z dětství či mládí, nebo jste je třeba viděli u babičky a dědy? Některé nenávratně odvál čas, jiné se objevují znovu v rámci módní retro vlny. Většinu z nich nicméně můžete vidět v liberecké iQlandii v expozici Překonané (?) vynálezy. Vyzkoušejte se, jestli poznáte potraviny, hračky či přístroje svého mládí.



Mnozí lidé ani nevědí, jaké poklady mají doma v podobě magnetofonových pásek, kam si kdysi nahráli vzpomínky babičky a dědy. Mohou to být historicky cenná svědectví pozapomenutých událostí. Češi ostatně rádi mnohé věci zapomínají. "Jako národ trpíme komplexy špatného svědomí. Paměť národa s těmito komplexy soupeří. Stojí tu proti nám iracionální, ale o to silnější nostalgie po starých časech či vtloukaná a zažitá komunistická propaganda," říká Mikuláš Kroupa, šéf společnosti Post Bellum, jež zaznamenává svědectví pamětníků.



Válečný veterán Paul Royle byl předposledním žijícím účastníkem slavného útěku, který byl později předlohou k filmu Velký útěk.