Reklama
Reklama

Pamětník


Paměť národa: Dita Krausová
Paměť národa: Dita Krausová
Paměť národa: Dita Krausová

Zemřela jedna z posledních pamětnic holokaustu Dita Krausová, bylo jí 96 let

Ve věku 96 let zemřela v Jeruzalémě Dita Krausová, jedna z posledních pamětnic holokaustu. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Rodačka z Prahy byla v mládí vězněna v Terezíně, Osvětimi, Hamburku a Bergen-Belsenu. Na motivy její autobiografie Odložený život vznikl román Osvětimská knihovnice španělského autora Antonia Gonzáleze Iturbeho.

Vládě nebudu podkopávat nohy, říká stoletý volič, který pomáhá Ukrajině
Vládě nebudu podkopávat nohy, říká stoletý volič, který pomáhá Ukrajině
Vládě nebudu podkopávat nohy, říká stoletý volič, který pomáhá Ukrajině

Stoletý "pravdoláskař" jde k volbám. "Babiše nevolím, často si protiřečí," říká

Někdy to může působit jako fráze, když člověk prohodí vůči druhému: "Vy na ten věk rozhodně nevypadáte." V případě Ladislava Müllera z Prahy ale o frázi nejde, protože při setkání s ním by si mnozí skutečně řekli: To není možné, že letos oslavil sto let života! Sice hůř slyší a vidí, ale hned po prvních slovech je zřejmé, že je to člověk usměvavý a optimistický s velkým zaujetím pro politiku.

Reklama
Západoněmecká policie přeci nejezdí volkswageny, přesvědčoval nedůvěřivé únosce pilot
Západoněmecká policie přeci nejezdí volkswageny, přesvědčoval nedůvěřivé únosce pilot
Západoněmecká policie přeci nejezdí volkswageny, přesvědčoval nedůvěřivé únosce pilot

Východoněmecká policie nejezdí volkswageny, přesvědčoval pilot nedůvěřivé únosce

V sedmdesátých letech se v Československu odehrála série únosů letadel cestujícími, kteří tak prchali přes uzavřenou hranici mezi socialistickým blokem a svobodným světem. Začalo to v červnu 1970, kdy ozbrojená skupina osmi únosců přepadla letoun směřující z Karlových Varů do Prahy a dostala se tak do Západního Německa. O dva roky později při podobném incidentu zahynul pilot.

Stanislava Medková
Stanislava Medková
Stanislava Medková

Putin je jako Hitler. Válka na Ukrajině mi připomíná sovětskou okupaci, říká seniorka

Válku na Ukrajině s obavami prožívají i čeští senioři. Sami si ještě dobře pamatují, jak sovětská vojska v srpnu 1968 nečekaně vpadla do Československa, a tak se jich současná ruská invaze dotýká o to víc. "Ukrajincům fandím, my bychom se tak odvážně nebránili," říká pětaosmdesátiletá Stanislava Medková a vzpomíná, jaký šok zažívala, když jí okupace vzala naděje z uvolněného období pražského jara.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Na sníh třeba i se stíhačkou. Pocta kreativitě obětavých železničářů
Jednorázové užití / Fotogalerie / Na sníh třeba i se stíhačkou. Pocta kreativitě obětavých železničářů
Jednorázové užití / Fotogalerie / Na sníh třeba i se stíhačkou. Pocta kreativitě obětavých železničářů

Foto: Na závěje i se stíhačkou. Kreativita železničářů při úklidu sněhu nezná mezí

Frézování trati začíná nápadem kanadského zubaře, který roku 1950 navrhnul "vrtačku" na zaváté koleje. Sněžná železniční fréza od té doby prošla velkým vývojem, některé postupy však zůstávaly dlouhé roky nezměněné. Na Liberecku se například až do roku 2013 výhybky oprašovaly košťaty stejně tak, jako se to dělalo v době parních lokomotiv. V galerii vám historii železničního frézování přiblížíme.

Reklama
Paměť národa: Ve škole jsme povinně hajlovali, ředitel byl kolaborant, vzpomíná Hlava
Paměť národa: Ve škole jsme povinně hajlovali, ředitel byl kolaborant, vzpomíná Hlava
Paměť národa: Ve škole jsme povinně hajlovali, ředitel byl kolaborant, vzpomíná Hlava

Paměť národa: Ve škole jsme povinně hajlovali, ředitel byl kolaborant, vzpomíná Hlava

Stanislav Hlava byl v Havlíčkově – tehdy Německém – Brodě povolán na stavbu tunelu, kde nacisté plánovali zřídit továrnu na syntetický benzin. K tomu nakonec nedošlo, válka skončila. Rozhovor natočil pro Paměť národa novinář Adam Drda. DVTV vzpomínky pamětníků publikuje při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války. Další informace můžete najít na webu https://1945.pametnaroda.cz/.

Poslední svědek: Zdenko Černík
Poslední svědek: Zdenko Černík
Poslední svědek: Zdenko Černík

Bili mě kabelem přes chodidla, až jsem omdlel, vzpomíná odbojář na kruté metody StB

Tehdy šestnáctiletý Zdenko Černík patřil do skupiny studentů, kteří začali krátce po komunistickém převratu plánovat odboj. Spolu s kamarády roznášel letáky a psal hesla proti režimu, než je zatkli a odsoudili za vlastizradu. Nejtěžší okamžiky prožil Černík v brněnské vyšetřovně v Příční ulici nedaleko věznice Cejl, kde ho estébáci bili přes nohy kabelem, dokud neomdlel.

Unikátní setkání fotografa Koudelky s lidmi, které vyfotil při invazi v roce 1968
Unikátní setkání fotografa Koudelky s lidmi, které vyfotil při invazi v roce 1968
Unikátní setkání fotografa Koudelky s lidmi, které vyfotil při invazi v roce 1968

Muž s hodinkami. V srpnu 1968 fotil s Koudelkou prázdný Václavák, teď se opět setkali

Poprvé se potkali 21. srpna 1968, když do Československa vtrhly tanky vojsk Varšavské smlouvy. Vzájemně si vyfotili své ruce s hodinkami a pak se přes 20 let neviděli. Josef Koudelka cestoval po svobodném světě, zatímco Milan Jílek zůstával za ostnatým drátem. S rukou ze svého slavného snímku si fotograf Koudelka znovu potřásl, až když padla železná opona, která oba muže od sebe dělila.

Reklama
Retro kvíz - předměty - poutací obrázek
Retro kvíz - předměty - poutací obrázek
Retro kvíz - předměty - poutací obrázek

Retro kvíz: Poznáte potraviny, hračky či přístroje vašeho mládí? Vyzkoušejte se

Znáte tucet předmětů z dětství či mládí, nebo jste je třeba viděli u babičky a dědy? Některé nenávratně odvál čas, jiné se objevují znovu v rámci módní retro vlny. Většinu z nich nicméně můžete vidět v liberecké iQlandii v expozici Překonané (?) vynálezy. Vyzkoušejte se, jestli poznáte potraviny, hračky či přístroje svého mládí.

Post Bellum - Příběhy 20. století
Post Bellum - Příběhy 20. století
Post Bellum - Příběhy 20. století

Český národ trpí komplexy špatného svědomí, říká Mikuláš Kroupa. Příběhy 20. století plaší nostalgii

Mnozí lidé ani nevědí, jaké poklady mají doma v podobě magnetofonových pásek, kam si kdysi nahráli vzpomínky babičky a dědy. Mohou to být historicky cenná svědectví pozapomenutých událostí. Češi ostatně rádi mnohé věci zapomínají. "Jako národ trpíme komplexy špatného svědomí. Paměť národa s těmito komplexy soupeří. Stojí tu proti nám iracionální, ale o to silnější nostalgie po starých časech či vtloukaná a zažitá komunistická propaganda," říká Mikuláš Kroupa, šéf společnosti Post Bellum, jež zaznamenává svědectví pamětníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama