Nemusíte ujít desítky kilometrů. Stačí pár tisíc kroků denně – a podle nových vědeckých poznatků to může znamenat rozdíl mezi zdravým stářím a předčasnou ztrátou paměti. Z několika aktuálních studií vyplývá, že i obyčejná chůze může oddálit projevy Alzheimerovy choroby a zároveň snížit riziko úmrtí, a to i u lidí s vysokým krevním tlakem.
Bývalý americký prezident Joe Biden měl v posledních letech svého funkčního období problémy s pamětí, nemohl si vzpomenout na jména a data a často potřeboval dodatečné schůzky k tomu, aby mohl přijmout rozhodnutí. Někdejší personální šéf Bílého domu za Bidenovy administrativy Jeff Zients to ve čtvrtek řekl republikány ovládanému sněmovnímu výboru pro dohled.
Mnemotechnické pomůcky jsou chytré triky, díky kterým si snadněji zapamatujeme fakta, čísla nebo složité informace. Od jednoduchých rýmů po snadno zapamatovatelné asociace – tyto pomůcky nám otevírají cestu k lepší paměti a najednou i nesmyslné říkanky mají hluboký smysl. Připravili jsme pro vás kvíz, který otestuje, jak dobře zvládáte využívat různé mnemotechniky v praxi.
Zažili jste ten zvláštní pocit, kdy se něco důvěrně známého najednou stane neznámým? Možná jste se setkali s fenoménem jamais vu – méně známým, ale o to záhadnějším příbuzným slavného déjà vu. Zatímco déjà vu je něco „už viděné“ - tedy falešný pocit, že jste něco již zažili, jamais vu neboli „nikdy neviděné“ je opakem. Důvěrně známé se vám zdá zcela nové nebo cizí. Co tento jev způsobuje?
Demence patří mezi nejzávažnější neurodegenerativní onemocnění a postihuje miliony lidí po celém světě. Ačkoli se vyskytuje hlavně u starší populace, stále častěji se objevuje i u lidí mladších 65 let, což se označuje jako časná demence.
Magnety na lednici jsou vysoce užitečné suvenýry z dovolené, ať už jde o přidržení nákupních seznamů, nebo narychlo načmáraných vzkazů. Tyto drobnosti ale mohou sloužit i jako prostředek pro zpřístupnění šťastných - i méně šťastných - vzpomínek na minulé cesty.
Festival svobody nabídne 17. listopadu v hlavním městě tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Stejnojmenná organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i desítkách dalších měst.
Když si člověk s přibývajícím věkem nevybavuje jména herců, nemusí hned jít o příznaky stařecké demence. Na lehkou váhu by však neměl brát, když začne ztrácet časovou a prostorovou orientaci. Tehdy se podle neurologa Jakuba Horta může jednat o projevy Alzheimerovy nemoci. V rozhovoru popisuje, jak se před ní lze chránit, jak se vyvíjí její léčba a proč by si na ni měla dát pozor i mladá generace.
Alzheimerova choroba je onemocnění, při kterém postupně dochází k poruše vnímání, uvažování a paměti. Jeho finální fází je pak Alzheimerova demence. Nemoc se vyznačuje tím, že se rozvíjí plíživě a její první příznaky často unikají pozornosti. Jak u svých blízkých poznat prvotní signály? A proč patří do rizikových skupin zrovna boxeři? Sledujte devátý díl série První příznaky.
„Zpozornět bychom měli, když zapomeneme věci, které děláme běžně – jestli jsme zamkli nebo nechali zapnutou troubu. Pomůže říkat si to nahlas. Paměť se dá procvičovat na čemkoliv,“ říká Veronika Nešporová, autorka knihy o procvičování paměti Mozkocvična. „Jakmile začnete zapomínat ve větším měřítku, už je to většinou pozdě. Nejranější případy demence jsou kolem čtyřicátého roku,“ dodává.
Po prasknutí aorty přišel o krátkodobou paměť. Starší zážitky si ale spisovatel Michal Viewegh vybavuje živě, a tak při příležitosti svých šedesátin vydal knihu Děravé paměti, ve které upřímně bilancuje svoje životní výhry i prohry. V rozhovoru popisuje, jak se ze zamindrákovaného panice stal donchuánem, proč se dřív pouštěl do střetů s literárními kritiky a co mu pomohlo v boji s depresí.
Peter Marshall se jednoho loňského zimního večera tulil ke své manželce Lise u televize a při romantické scéně ji požádal o ruku. Před třemi lety mu totiž lékaři diagnostikovali Alzheimerovu chorobu, takže si nepamatoval, že si svou ženu už jednou vzal. Lise však udělalo radost, že se do ní její muž zamiloval podruhé.
Pro zjištění imunity po prodělání covidu-19 je nutné vedle protilátek měřit i další části imunitní paměti - tedy i takzvanou buněčnou imunitu. Je totiž možné, že i člověk s nízkou hladinou protilátek ji může stále mít. Buněčná imunita ho pak při dalším setkání s virem ochrání před těžkým průběhem a tělo bude připravené s virem účinněji bojovat, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Zadražil.
Nejdřív tmu proříznou záblesky ohně. Pak kužel světla zamíří na kytaristu Keitha Richardse, který v modrých džínech a růžové bundě vyběhne, kopne do vzduchu a spustí úvodní akordy skladby Start Me Up. Hned za ním sprintuje zpěvák Mick Jagger v červeném kabátu. Je po půl desáté večer, přesně před 30 lety, a na strahovském stadionu začínají hrát britští Rolling Stones.
Lidi, kteří jsou neustále ve stresu, postihnou poruchy paměti dřív než ty klidnější. Zjistili to neurologové na univerzitě v texaském San Antoniu, podle kterých se navíc s nekonečným stresem může zmenšovat objem mozkových hemisfér, a to zejména u žen. Může za to vysoká míra hormonu kortizol, který ve vypjatých situacích přepíná některé tělesné funkce do úsporného režimu.
Badatelé z Psychologického ústavu Akademie věd zkoumají, co všechno člověk vnímá okem a co si dokáže zapamatovat. Jak vizuální paměť funguje a jak se z obrazu vytvoří vzpomínka, se dozvíte ve videu.
Čeští výzkumníci zjistili, že skupině dobrovolníků, která používala chytré brýle s GPS navigací, se již po třech měsících významně zhoršila prostorová paměť.
Paměť je nejlepší do 25 let, ale trénovat ji musíme celý život, zapomínáme hlavně to, čemu nevěnujeme pozornost, mužská a ženská paměť se neliší, říká trenérka paměti Hana Habartová. Dodává, že o paměti stále ještě nevíme vše.
Zapomenout klíče nebo deštník je jistě nepříjemná věc. Ale zapomenout, kde člověk zaparkoval auto, to už chce jistou dávku (ne)šikovnosti. Policisté ve Frankfurtu nedávno řešili kuriózní případ, kdy dnes 76letý muž před dvaceti lety nahlásil krádež auta. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby ve skutečnosti jen nezapomněl, kde své vozidlo nechal. Policie totiž přišla na to, že Němec svoje auto zaparkoval v garáži jedné průmyslové budovy. O případu informoval deník Augsburger Allgemeine. Auto by tam pravděpodobně zůstalo další desítky let, kdyby budova nebyla určena k demolici. Když se muž pro auto po letech vrátil, zjistil, že stará láska přece jen rezaví a vůz putoval do šrotu.
Pouhých sedm dní stačilo třiadvacetileté Yanjae Wintersoulové, aby se naučila téměř pět tisíc položek v novém katalogu Ikea. Švédka je dvojnásobnou mistryní světa v memorování. Tvrdí, že to není díky fotografické paměti, ale kreativním memorovacím technikám, které se naučila během svých studií.
Původně ruský projekt Poslední adresa, který připomíná památku zemřelých rukou komunistického režimu, dorazil do Česka. Na malých kovových štítcích velkých jako dlaň, přivrtaných na zdech domů, je uvedeno jedno jméno. Jméno člověka, kterého zatkli a následně popravili komunisté a on se do svého domu už nikdy nevrátil. Cílem projektu je připomínat životy obyčejných lidí zabitých komunisty, na místech, kde naposledy žili. Navrhnout jméno přitom může každý. Po Rusku a Ukrajině je Česko teprve třetí zemí, kde se tento projekt rozběhl. Myšlenkovým autorem je ruský publicista Sergej Parchomenko, jenž přijel do Čech umístit první čtyři tabulky na zdi pražských domů. Kterých? Podívejte se.
Přestože GPS navigace je běžnou součástí každodenního života většiny lidí, výzkumníci ve své aktuální studii tvrdí, že šidíme svůj mozek. Připravujeme se totiž o rozšiřování jeho kapacity tím, že potlačujeme funkce krátkodobé paměti, orientace a rozhodování pro určitou variantu. Londýnský experiment s dobrovolníky poukazuje i na problematiku budování měst.
V jeho věku lidé zapomínají i třeba pět věcí, které chtěli jít koupit. Sedmdesátiletý Michael Hák umí za půl hodiny odříkat přes 5000 čísel z konstanty pí neboli Ludolfova čísla, z kterého většina smrtelníků umí pouze 3,14. "Mám v hlavě lištu, na té mi ta čísla běží. Logiku či posloupnost nemají," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Během přezkoušení na český rekord jich zvládl "jen" 2989, a ačkoliv dosavadního rekordmana překonal téměř o 2000 čísel, byl velmi zklamaný.
Lidé se neumějí koncentrovat, pořád je od učení něco odvádí, často se omezují sami, říká lektor Školy paměti Jakub Pok. Paměť neumí pracovat se jmény, čísly a slovíčky. Je výhodné se naučit podle něj paměťové techniky, spojit slova s obrazy. Dodává, že několikahodinové maratony učení na zkoušku jsou k ničemu, díky vhodnému způsobu učení dokáže zkrátit přípravu na státnice na polovinu.
Lidská paměť si lépe pamatuje příběhy než seznamy, jde o to, vytvořit si legendu, říká trenérka paměti Lenka Šnajdrová. Do určité míry souhlasí s tím, že dnešní mladou generaci postihuje digitální demence. Na druhou stranu se ale podle ní nedá říct, že by všem zakrnělo myšlení. Moderní technologie se neustále vyvíjejí a člověk se musí učit pořád něco nového.
Tým kanadských a švýcarských vědců pracoval s mozkovými buňkami spících myší a přišel na způsob, jakým si mozek nejspíše uchovává vzpomínky. Zásahem do průběhu spánku bez toho, aby myši probudili, jim vědci dokázali vymazat paměť. Své poznatky vydali ve studii, která poodkryla jak záhadu vytváření vzpomínek, tak i nejasnosti kolem jednotlivých fází spánku.
