


Na setkání se sourozenci čekala 30 let. "StB jsem nikdy neřekla ano," říká pamětnice
Kvůli odsunu čekala pamětnice z jihu Čech na setkání se sourozenci přes 30 let.



Kvůli odsunu čekala pamětnice z jihu Čech na setkání se sourozenci přes 30 let.



Velké množství příznivců Ukrajiny přišlo ve čtvrtek navečer na shromáždění, jehož účastníci kritizovali agresivní politiku Ruska v roce 1968 i v současnosti. Na akci s názvem "Jdi domů, Ivane" varovali, že se historie může opakovat, a proto je nutné podporovat Ukrajinu všemi způsoby. Zaznělo také varování, že v Česku můžou po volbách vládnout proruští politici.



Po procesu s Miladou Horákovou a spol. začali komunisté hledat nepřátele ve vlastních řadách. Ze zrady obvinili čtrnáct vysoce postavených komunistů.



V červenci 1985 se sjeli poutníci na Velehrad, aby si připomněli 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje. Oslava víry se však proměnila v jeden z prvních masových protestů proti komunistickému režimu. Více než 200 000 lidí se postavilo proti pokusům moci upozaďovat náboženskou svobodu. Atmosféra Velehradu 1985 předznamenala změny, které o čtyři roky později vedly k pádu režimu.



Státní bezpečnost (StB) byla obávanou politickou policií komunistického Československa, která od svého vzniku před osmdesáti lety sloužila k ovládnutí státu a likvidaci odpůrců režimu. Vznikla 30. června 1945 jako neuniformovaná složka Sboru národní bezpečnosti.



Miloš Knorr byl jediným Čechem, který se zúčastnil druhé vlny invaze v Normandii: v první nebyl Čech ani jeden a ve třetí byli dva. V první se 6. června vylodili především Američané, Britové a Kanaďané, a to za cenu velkých ztrát. I během druhé vlny došlo k tragédiím. A jednu takovou přežil Miloš Knorr.



Bohuš Štefan, voják Československé armády ve Velké Británii, rekapituluje ve svém deníku dojmy z nácviku na vylodění. Jsou věrným předobrazem skutečné události, která proběhla před 81 lety 6. června 1944.



Jméno Přemysla Pittra upadlo v zapomnění, protože se křesťanský humanista ocitl v nemilosti. Žádné z 810 dětí, o které se po válce se svými přáteli staral, na něj ale nezapomnělo.



Obec Salaš leží v malebném údolí Chřibů nedaleko Velehradu. Den před osvobozením se stala místem tragédie dodnes zahalené tajemstvím. Zavedeme vás do míst, kde neznámí ozbrojenci postříleli 19 mužů ze Salaše, kteří šli na pomoc partyzánům.



Tam se klene nebe plné houslí. To se říkalo o městě Luby nedaleko Krušných hor. Jenže s poválečným odsunem německého obyvatelstva měla tamní houslařská tradice namále. Bohudíky si podmanila i české přistěhovalce. Pro Paměť národa o tom vyprávěli místní pamětníci a houslaři.



Tento příběh připomíná ošklivý sen a černou noční můru. Ale skutečně se v poválečných Českých Budějovicích stal. Je důkazem krutostí, které Češi byli schopni páchat po válce na Němcích.



Za války se zakoukaly do československých vojáků, sloužících v Británii. Po válce s nimi odešly do Československa. V komunistickém státě se ale z jejich mužů – hrdinů stali „imperialističtí špioni”.



Ráno 18. září 1939 čekalo československé vojáky ve východním Polsku nepříjemné překvapení. Rudá armáda, která napadla Polsko, je poslala do internace. Na území okupovaném SSSR nebyli vítáni kvůli sovětsko-německému paktu o neútočení.



Rusko pokračuje v ofenzivě v Doněcké oblasti. Jedna z hlavních linií bojů se nachází v blízkosti města Doněck. Od letošního léta se o raněné vojáky v tomto regionu starají tři polní nemocnice. Česká nezisková organizace Post Bellum spolu s darovací platformou Donio vybírá 20 milionů na jejich vybavení.



Jarmila Hermanová byla ve svých 94 letech přesvědčena, že lidé už zapomněli na jejího tatínka, kterého nacisté zavraždili na úplném konci války - 5. května 1945. Jednou se dokonce stalo, že lidé obratem ukradli kytice, které přinesla k jeho pomníku. O to větší překvapení zažila, když ji příbuzní přivezli k pomníku tento týden. Na místě ji čekal zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa s přáteli.



Téměř 1500 kilometrů a pomoc z Česka za bezmála patnáct milionů korun. Reportér Aktuálně.cz se stal jedním z účastníků velké mise neziskové organizace Paměť národa, která do Kyjeva přivezla polní sanitky pro ukrajinskou armádu. Místy dramatickou dvoudenní cestu do válkou sužované země popisuje v reportáži.



Festival svobody nabídne 17. listopadu v hlavním městě tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Stejnojmenná organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i desítkách dalších měst.



V sedmdesátých letech se v Československu odehrála série únosů letadel cestujícími, kteří tak prchali přes uzavřenou hranici mezi socialistickým blokem a svobodným světem. Začalo to v červnu 1970, kdy ozbrojená skupina osmi únosců přepadla letoun směřující z Karlových Varů do Prahy a dostala se tak do Západního Německa. O dva roky později při podobném incidentu zahynul pilot.



Sportovci se o víkendu v Praze a Uherském Hradišti postavili na start charitativního Běhu pro Paměť národa, jehož cílem bylo připomenout osudy politických vězňů, válečných veteránů, obětí holocaustu, disidentů a ostatních bojovníků za svobodu. Mezi běžci se objevil i předseda pražského ANO Ondřej Prokop. Na startovním čísle měl, že běží za Andreje Babiše, tedy šéfa hnutí.



Zástupci Paměti národa a Prahy 1 se v pondělí dohodli na umístění autovraku zničeného při válce na Ukrajině na Národní třídu u příležitosti letošních připomínek 17. listopadu. Paměť národa o tom informovala na svém facebookovém profilu, na dohodu upozornila Česká televize. Úředníci městské části s instalací původně nesouhlasili, obrat nastal až s nástupem nové starostky Terezie Radoměřské.



Dvě světové války a dvě totality, komunismus i nacismus. Paměť národa už deset let usiluje o to, aby školáci poznávali 20. století co nejzajímavěji. Setkávat se mohou s pamětníky přelomových událostí, nahrávat jejich svědectví nebo sledovat už natočené příběhy. "Spolupracujeme s řadou škol, ale pořád je to jen mizivé procento, máme zájem o další," říká šéf projektu Mikuláš Kroupa.



Ve středu to bude přesně půl roku, co ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazi na Ukrajinu. Češi od té doby projevili obrovskou vlnu solidarity. Organizace, které dobročinné sbírky pořádají, vybraly přes čtyři miliardy korun. Minulý víkend při příležitosti výročí začátku sovětské okupace tisícovky lidí posílaly dary v symbolické výši 1968 korun.



Symbolicky 15. března, tedy v den výročí německé okupace Československa, se pro veřejnost otevřel první Institut Paměti národa. Nachází se v centru Pardubic v podzemí nedávno zrenovované Machoňovy pasáže. Najdeme tu muzeum nové generace plné interaktivních prvků. Příběhy Paměti národa může návštěvník zažít jako pasivní účastník.



„Síla pomoci překvapila nejen nás, ale i naše přátele na Ukrajině. Dostali objednávku na kvadrokoptéry s nočním viděním k ostraze hranic, koupí ale i zdravotnický materiál nebo neprůstřelné vesty,” říká Martin Kroupa, předseda správní rady organizace Post Bellum. Ta na Ukrajině spolupracuje na projektu známém v Česku jako Paměť národa.



Máme několik událostí 20. století, za které se stydíme, a traumata z dob komunismu. Každá rodina měla někoho v KSČ, udávali na sebe někdy i manželé, říká Mikuláš Kroupa, zakladatel spolku Paměť národa, který slaví 20 let od svého vzniku nejen výstavou na strahovském stadionu. Babiš a Zeman si neuvědomují, co způsobují ve společnosti, jak řada lidí přebírá jejich agresivní styl, dodává.