Prezident Petr Pavel znovu podpořil eutanazii. "Nechci skákat do zákopů, 'pro nebo proti' nás brzdí. Spíš se musíme ptát pacientů, co pro ně dobrý život se závažnou nemocí znamená," míní přednostka Kliniky paliativní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Kateřina Rusinová. Jen malá část pacientů by podle ní eutanazii opravdu zvolila, spíš chtějí důstojnost.
Úmrtí herce Karla Heřmánka, který proti sobě na střelnici obrátil zbraň, vyvolalo nejasnosti kolem jeho utrpení kvůli vážné nemoci. O tom, zda by mělo být těžce nemocným lidem dopřáno klidného odchodu, když trpí, se vede roky veřejná debata. Eutanazie je v Česku nelegální. Filozof a etik z Ústavu státu a práva David Černý rozebírá pro i proti a popisuje, co se pojí s nemožností k ní přistoupit.
Většinu dosavadního života se tématu smrti bála a zavírala před ním oči. Cesta herečky a divadelní lektorky ji ale dovedla právě ke smrtelným lůžkům. Michaela Váňová již čtyři roky hraje pro umírající dospělé a vážně nemocné děti přímo na nemocničních pokojích. “Někteří se během toho setkají s tématem, které figurovalo v jejich životě. Mohou si jej pojmenovat, uzavřít a pak odejít,” říká.
"O tom, jak strávíte své stáří, dost možná rozhodujete už teď. Záleží na tom, zda jste aktivní a máte řád," tvrdí Jiří Hrabě, ředitel společnosti Elpida, která podporuje aktivní život seniorů. O dobrém stáří teď s kolegy vydal knihu Z nuly na sto. "Fyzická a mozková aktivita jsou naprosto stěžejní pro to, abych se dožil vysokého věku v relativně dobré kondici," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Bývalý americký prezident Jimmy Carter ukončil léčbu v nemocnici a dále mu bude poskytována již jen paliativní péče. Zbytek života chce 98letý prezident strávit doma s rodinou. V prohlášení to v sobotu uvedla jeho nadace Carter Center.
„Maminka měla tehdy strašlivé bolesti. Lékaři nám navíc zakazovali mluvit s ní o jejím zdravotním stavu. Dnes už to mladí zdravotníci umějí a dělají to citlivě,” říká předsedkyně Fóra mobilních hospiců Monika Marková. „Blýská se na lepší časy, ale přesto jsou lidé stále zbytečně často převáženi na poslední den života do nemocnice,” dodává.
Nádorové onemocnění už pacienti díky vývoji onkologické léčby nemusí nevyhnutelně brát jako diagnózu, která by pro ně znamenala blízký konec. Češi však podle vedoucí spolku Hlas onkologických pacientů Petry Adámkové mnohdy opomíjejí preventivní vyšetření, která by nálezy včas zachytila. I proto se zapojila do červnové kampaně Dotek, který pomáhá, jejímž cílem je zvýšit o rakovině veřejné povědomí.
Současná medicína přináší hodně vyšetření, receptů a odběrů, ale málo prostoru pro pacienty otevřeně diskutovat o nemoci a o tom, co je pro ně důležité. V intenzivní medicíně jsem přinášela hodně odpovědí, jako paliatrička se vlastně jen ptám, říká Kateřina Rusinová, přednostka Kliniky paliativní medicíny VFN a jedna z protagonistek dokumentu Jednotka intenzivního života.
Hosty vysílání jsou poslanec ANO Miloslav Janulík, lékař a vědec Marián Hajdúch, lídr strany Moravané Ctirad Musil a paliatrička Kateřina Rusinová.
Pomoc uprchlíkům na moři mi pomohla utřídit si myšlenky, předtím jsem nevěděla, jak se k záchranným misím ve Středozemním moři postavit, do té doby jsem nevěděla, co tam Lékaři bez hranic dělají, říká zdravotní sestra Jitka Kosíková. Na lodi podle ní není prostor na diskuzi, je tam stres, ohrožení života, je potřeba něco dělat.
Portugalský i španělský parlament letos schválil možnost eutanazie. I v Česku se opět diskutuje o tom, zda by měl být dobrovolný odchod ze života umožněn. Ve svém programovém dokumentu to má například ČSSD. Politici ve sněmovně se však neshodnou, někteří radí zaměřit se spíše na rozvoj paliativní péče, jiní eutanazii plně podporují.
S paliativcem Adamem Houskou o konci života, o tom, jak se léčí ve skafandru, i o tom, proč je lepší umírat doma.
O paliativní péči se v Česku mluví čím dál víc. Specialistům o radu volají už i firmy či školky. Lidé si tuto péči vyhledávají na internetu a sami se ozývají bez toho, aby jim to doporučil lékař. Koronavirová krize ale způsobila, že pacientů bylo hodně, nebyla možnost návštěv v nemocnicích a mnoho paliativních pacientů proto do nemocnice nechtělo.
Koronavirus tu s námi je sotva měsíc. A už sílí úvahy, jestli striktními opatřeními nechráníme seniory za příliš vysokou cenu. Ta otázka je perverzní, je v ní ale ukryta i dobrá zpráva o české společnosti.
Mluvím v zájmu umírajícího, důležité jsou jeho potřeby, ne ty rodiny. Lidé musí mít možnost se sesypat, aby se mohli zase poskládat. Není dobrá a špatná smrt, příběhy mnou musí jen projít, musím umírajícího člověka přijmout takového, jaký je, říká Kateřina Černá Grofová, která doprovází umírající a jejich rodiny. Dodává, že v Česku se o smrti málo mluví a téma umírání chybí ve školách.
Pracovní skupina poslankyně ANO Věry Procházkové finišuje s přípravami zákona, který by v Česku zavedl eutanazii. Jeden z členů skupiny, právník se specializací na zdravotnické právo Adam Doležal z Akademie věd, však s výsledky spokojený není. Podle něj se politici snaží prosadit co nejdříve zákon, který v současné podobě může způsobit řadu problémů.
Dům pro Julii by měl stát do tří let, máme podporu města i přislíbený pozemek. Dětský hospic bude hlavně pomoc rodinám, rodiče nejsou připraveni, že by měli přežít svoje dítě, péče je velmi náročná, chceme pracovat s celou rodinou, říká Radka Vernerová, zakladatelka dětského hospicu Dům pro Julii. Dodává, že stát spolupracovat chce, ale budou nutné legislativní změny, chybí především finance na provoz, ale všichni jsou si vědomi toho, že odlehčovací služby chybí, dítě by mělo mít možnost být doma s rodiči až do posledních chvil.
Marie Svatošová je známá jako zakladatelka českých hospiců a šiřitelka myšlenky, že lidé by měli umírat doma. Je také autorkou bestsellerů nejen o umírání, ale i o víře a naději. Knižní rozhovor Aleše Palána "Neboj se vrátit domů" ji představuje také jako osobnost, která dokáže o smrti mluvit s nadhledem i vtipem a hlavně ji dokáže vyložit z takového pohledu, že se jí člověk přestane tolik bát.
Strávit poslední dny doma, důstojně a s rodinou je možné. Právě dnes startuje kampaň mobilních hospiců s názvem DOMA. Jejím účelem je seznámit veřejnost s tím, že existují služby, které při umírání nabízejí doprovod. Odborný i lidský. Sledujte stránky umiratdoma.cz
Rozvoj péče o nevyléčitelně nemocné, které se odborně říká paliativní, je v českých nemocnicích teprve na začátku. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že špitály podpoří, ale zatím přišla největší pomoc ze soukromého sektoru. Nadační fond Avast rozdělil 35 milionů mezi 17 nemocnic, které daly dohromady paliativní týmy. Jejich členové i další odborníci se sjeli do Prahy na konferenci Spolu až do konce. Hlavním hostem byl americký lékař James Tulsky, původně internista, který se nyní plně věnuje paliativní péči. "Jsem si vědom toho, že jednou vážně onemocním a na tu nemoc zemřu. Doufám, že budu mít odvahu to přijmout způsobem, který bude zdravý a užitečný pro mou rodinu i pro mě," říká.
Řešíme, jak zlepšit umírání v nemocnicích, domácí hospicová péče má přenést nemocniční možnosti do domácího prostředí, rodina a umírající jsou často na smrt nepřipraveni, že smrt přichází se dá poznat, říká Ondřej Sláma, onkolog a expert na paliativní péči. Dodává, že ze smrti se stala záležitost, kterou jsme zcela předali do nemocnic.
Za českými kolegy přijel z amerického Seattlu onkolog Anthony Back, který pečuje o nevyléčitelně nemocné. Vystoupil na konferenci o takzvané paliativní medicíně v českých nemocnicích, kde je rozvoj tohoto typu péče teprve na začátku. Nadační fond Avast loni rozdělil desítky milionů mezi 18 nemocnic, které se chtějí péči o umírající začít naplno věnovat. "Myslím, že vytvořit skupinu českých specialistů na paliativní péči by bylo velmi cenné. Projekt s osmnácti nemocnicemi je velmi důležitý první krok," říká profesor Back. Na paliativní péči se chce zaměřit i ministerstvo zdravotnictví. Do roku 2020 chce špitálům rozdat 65 milionů korun z eurofondů.
Nejvyšší příspěvek na péči pro lidi, kteří se bez pomoci neobejdou, by se mohl příští rok zvýšit z 13 200 na 19 200 korun. Rodiče, jimž se narodí trojčata či čtyřčata, by mohli mít nárok na bezplatnou pečovatelku. Mezi sociální služby by se mohly zařadit paliativní péče a také klokánky a podobná zařízení. Počítá s tím novela o sociálních službách, kterou by měla v pondělí projednávat vláda. Návrh změn připravilo ministerstvo práce. Výhrady k němu má osm resortů, úřad vlády, polovina krajů, ombudsmanka i zaměstnavatelé.
Není to smutné povolání, pro mě je nesmírně naplňující, jak moc můžeme dětem pomoci ve fázi léčby i potom, hlavní je uvědomit si, že to, že onemocnění někam pokročilo, není naše vina a musíme o dětského pacienta i rodinu pečovat i potom paliativně, říká dětská onkoložka Lucie Hrdličková. Dodává, že dětská paliativní péče téměř neexistuje, a proto většina dětí s vážnou diagnózou umírá v nemocnicích. Sama založila Den dětské onkologie a akcí se snaží upozornit na závažná onemocnění u dětí. Letos se zaměří na nádory mozku. Vnímání rakoviny ve společnosti se prý zlepšuje, vznikají rodičovské organizace a aktivní jsou i rodiny pacientů.
České zdravotnictví dohání to, co je ve světě dávno běžné. Nevyléčitelně nemocným pacientům začínají přímo v nemocnicích nabízet paliativní péči zaměřenou na tlumení příznaků a zvýšení kvality zbývajícího života. Potřebují ji zhruba dvě třetiny ze 106 tisíc lidí, kteří v nemocnicích ročně zemřou. "Vždycky jsme se bavili spíš o tom, jak zlepšit léčebnou medicínu, a pečování o umírající zůstalo na okraji zájmu. V paliativní péči jsme zkrátka tak dvacet let pozadu," shrnuje primář Martin Havrda.
Umírajícím umí pomáhat hospice, v nemocnicích péče pokulhává, o smrti se tam mluví s pacientem na chodbě nebo před ostatními lidmi, říká vedoucí Centra paliativní péče Martin Loučka. Komplikovaný je podle něj už jenom fakt, vysvětlit lékařům v nemocnici, k čemu může být paliativní tým prospěšný. Zdůrazňuje, že umírajícímu je důležité dát najevo, že ho neházíme přes palubu, ale že jsme tady pro něj a budeme s ním až do konce.
