Malebná nizozemská vesnice Zaanse Schans je místem, kam chce alespoň jednou za život zavítat snad každý turista. Dvacet minut od Amsterdamu tu návštěvníci najdou větrné mlýny, tradiční řemesla, malebné stezky – a jako bonus i obraz od Clauda Moneta v místním muzeu. Ročně tu mají turistů stejně jako na Pražském hradě. A to je pro místních sto stálých obyvatel problém.
Vztah obyvatel italských Benátek a turistů je všechno možné jen ne jednoduchý. Další ukázku toho představuje Poveglia. Opuštěný ostrov v jižní části benátské laguny je už po staletí opředen hrůzostrašnými legendami. Kdysi sloužil jako lazaret pro oběti morové epidemie a později jako psychiatrická léčebna. Teď se mění na městský park přístupný pouze obyvatelům Benátek. Turisté mají vstup zakázán.
Noční procházka po pláži, chůze na vysokých podpatcích nebo nevhodný dresscode. Zdánlivě nevinné chování vás může v oblíbených dovolenkových destinacích vyjít hodně draho. V mnoha evropských zemích začaly platit nové zákazy, které mají ochránit místní obyvatele i kulturní dědictví. Za jejich porušení můžete zaplatit pokuty v řádech stovek až tisíců eur.
Za zdánlivě neškodné chování, jako je jídlo na schodech památek, pohyb v plavkách mimo pláž nebo špatné parkování, mohou v Itálii padat pokuty v řádu stovek eur. Ať už míříte k moři, za historií nebo do hor, je dobré vědět, že v oblíbených italských městech a regionech přibývá pravidel, která se vyplatí znát předem. Kromě toho je třeba počítat s mýtným a odlišnými předpisy v dopravě.
Několik desítek lidí v sobotu na Staroměstském náměstí v Praze protestovalo proti masovému turismu. Kritizovali, že turismus vyvíjí tlak na ceny bydlení. Akci pořádala organizace Kolektiv 115 a měla podobu fotbalového utkání mezi týmem Prahy a Airbnb. Protestující také zdůrazňovali, že zatímco miliony turistů míří do Prahy, pro desetitisíce uprchlíků a migrantů není v Evropě místo.
V barcelonské rezidenční čtvrti Gràcia, která je známá svými malebnými náměstíčky, má Txema Escorsa pocit, že ho všichni opustili. Přátelské tváře sousedů v jeho činžovním domě nahradil nepřetržitý proud cizinců, kteří pořádají jeden hlučný večírek za druhým, a jeho učitelský plat nedokáže držet krok s rostoucím nájemným.
Poplatek za vstup do Benátek je podle bývalého starosty města Massima Cacciariho protiústavní šílenství. Cacciari, který byl starostou známého severoitalského přístavu celkem 12 let, to řekl v rozhovoru s ČTK. K problémům s turismem je podle něj nutné přistupovat bez nostalgie a elitářství.
Adršpašsko-teplické skály okouzlují nejen nádhernou přírodou a dechberoucími výhledy, ale i mohutnými skalními masivy. Díky jejich bizarním tvarům jim lidská fantazie přiřadila jména, která se snadno vryjí do paměti. Narazíte tady tak na Milence, Starostu a Starostovou nebo třeba Dvojčata v peřince.
Antarktida čelí v posledních letech bezprecedentnímu přílivu turistů, k němuž přispívají i sociální sítě, jako například populární aplikace pro krátká videa TikTok. Informoval o tom deník El País, podle něhož signatářské státy smlouvy o Antarktidě už zvažují zavedení návštěvnických kvót či jiných omezení cestovního ruchu na nejchladnějším kontinentu světa.
Na sicilské sopce Etna, která v poslední době projevuje mírnou aktivitu, nyní způsobují více problémů turisté a zvědavci než lávový proud. Tvrdí to zástupci místních úřadů, kterým dochází trpělivost s lidmi, kteří se snaží dostat na vrchol sopky bez dostatečného vybavení. Další nápor turistů úřady očekávají o víkendu, píše agentura AFP.
Italské Benátky zdraží vstupné do města a navýší počet dnů, kdy ho budou vybírat. Tento týden informaci potvrdili představitelé města na veletrhu cestovního ruchu BIT v Miláně. Letos bude nutné návštěvu objednat předem. Poplatek ve výši pět eur začaly Benátky vybírat loni. Podle vedení města je to součástí snahy zmírnit nadměrný turismus, což ale kritici zpochybňují.
Bedřichov v Jizerských horách je známý jako ráj lyžařů i běžkařů. V posledních letech zde ale občas turisté místo lyžovačky stráví hodinu v zácpě. Dopravní situace se i přes opatření stále zhoršuje, uznává starosta. To navíc není jediná věc, která obec trápí. Většinu pozemků místního skiareálu skoupil developer a místní se obávají, že o sjezdovky přijdou.
Čím dál větší davy turistů zahlcují Krkonoše, Šumavu či Beskydy. Lidé chodí i na místa, kde měla dříve zvířata klid, a příroda trpí. Proti fenoménu zvanému overturismus nyní stát zakročí. Ze švýcarských fondů vyčlení 660 milionů na udržitelný turismus, dalších 300 milionu na posílení biodiverzity. O podporu mohou už nyní žádat projekty nad 70 milionů korun, menší budou následovat na jaře.
Apartmány a hotely pro tři tisícovky lidí by mohly v příštích letech vyrůst u Lipna na poloostrově Radslav. Zcela tak obklopí klidnou chatovou oblast. Jejím obyvatelům se záměr nelíbí. "K chatařům 20. století přibudou chataři 21. století," hájí záměr starostka Černé v Pošumaví. "My si sem jezdíme odpočinout, oni vyblbnout," namítají místní. Přehradou tak otřásá další spor o výstavbu.
S každým turistickým selfie zmizí trocha nejúžasnějších světových památek a přírodních scenérií. Pokud budou lidé pokračovat v selfíčkovém šílenství, mnoho nádherných míst bude nenávratně poškozeno nebo zcela zanikne, varuje světová organizace pro vědu, vzdělání a kulturu UNESCO. Navíc vyzývá k tomu, že je potřeba selfie turistiku omezit, nebo raději zcela vymýtit.
Plzeň bývá označována za hlavní město piva. Někteří turisté i místní to ale berou příliš doslova. V centru města sice platí vyhláška omezující pití alkoholu, to je ale příliš nezajímá. Strážníci zde jen od začátku roku řešili přes tisíc případů jejího porušení. A to i neobvyklým způsobem. Víckrát se opilí turisté vykoupali v kašně, jindy zase soutěžili v hodu půllitrů do popelnic.
Elektrokola jsou fenomén. Díky zabudovanému motorku je snadnější vyrazit na celodenní cyklovýlet i v náročném terénu, třeba v horách. Jenže zatímco spoustě lidí se tím otevřely nové možnosti poznávání krajiny, ona samotná trpí. Do odlehlých oblastí se dostává mnohem více turistů než dříve a příroda nemá šanci si odpočinout. A to pro ni může mít nezvratné následky, upozorňují ochranáři.
Evropa zažívá vrchol turistické sezony. V oblíbených destinacích se opět tvoří davy, letos se ale více než kdy dříve zvedl odpor místních k turistům. Například na Mallorce se průvodu proti turistům zúčastnilo 50 tisíc lidí. Datová redakce Aktuálně.cz ve spolupráci s týdeníkem Ekonom připravila přehled evropských destinací, kde je situace nejhorší.
Beskydy dlouhodobě patří k nejnavštěvovanějším horám v Česku. V posledních letech ale zažívají extrémní nápor. Přibylo nezkušených turistů, kteří zde nechávají odpadky, i neukázněných sportovců. "Příroda nemá klid, lidé jsou tady po celý rok, ve dne i v noci. To dříve nebylo," upozorňují ochranáři. I ten nejmenší prohřešek přitom ohrožuje vzácné druhy.
Barcelona nebo Kanárské ostrovy patří k nejoblíbenějším turistickým destinacím Evropy. V posledních měsících ale prošel městy jižní Evropy nespočet protestů místních, kteří požadují umravnění masového turismu. A podle expertky Nory Dolanské se jim nelze divit. Cestovní ruch je opravdu přehřátý, už to takto dál nejde, míní. A radí, jaké zásady má turista dodržet, aby se nestal součástí problému.
Turisté vyzbrojení selfie tyčemi a mobily zaplavili řecký ostrov Santorini ze všech stran. Autobusy plné cestujících brázdí klikaté horské silnice, dlážděnými uličkami se rozléhá klapání kopyt oslů vezoucích návštěvníky a další a další turisté přijíždějí nejen letecky, ale i po moři na výletních lodích i menších člunech.
Je dobře známo, že Krkonoše každé léto víc trpí pod náporem turistů. V posledních letech se ale problém overturismu týká i sousedních Jizerských hor. "Od covidu sem jezdí miliony lidí ročně, nárůst je markantní," říká ochranář Tomáš Korytář. A místní příroda, včetně vzácných tetřívků, je v ohrožení. Mohou za to zejména nezkušení turisté, kteří se v přírodě neumí chovat, a také nástup elektrokol.
Je dobře známo, že Krkonoše každé léto víc trpí pod náporem turistů. V posledních letech se ale problém overturismu týká i sousedních Jizerských hor. "Od covidu sem jezdí miliony lidí ročně, nárůst je markantní," říká ochranář Tomáš Korytář. A místní příroda, včetně vzácných tetřívků, je v ohrožení. Mohou za to zejména nezkušení turisté, kteří se v přírodě neumí chovat, a také nástup elektrokol.
Slunce, levné pivo a pohoda u vody. Máchovo jezero stále patří mezi nejoblíbenější letní destinace. I proto si vysloužilo přezdívku české Chorvatsko. Časy se ale mění. Letošní sezona je slabší, jiné jsou i zvyky turistů - spíše než na pláž raději vyrazí na kolo. Co ale zůstává, jsou problémy. Opilí turisté hledají zábavu, kde se dá - třeba házením dopravních značek do řeky nebo na zahrady.
Bourání kempů Kokořínsku škodí, trampové zdejší přírodě pomáhají, napsali začátkem roku odborníci z Akademie věd. Reagovali tím na vyhrocenou diskusi o likvidaci tábořišť v oblasti. "Rétorika odpůrců trampů je fašizující," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz iniciátorka výzvy Michaela Nohejlová Zemková. Dodává, že za "overtrampismus" mohou turisté, které na místo nahnala mobilní aplikace.
Slunce, levné pivo a pohoda u vody. Máchovo jezero stále patří mezi nejoblíbenější letní destinace. I proto si vysloužilo přezdívku české Chorvatsko. Časy se ale mění. Letošní sezona je zatím slabší, jiné jsou i zvyky turistů - spíš než na pláž raději vyrazí na kolo. Co ale zůstává, jsou problémy. Opilí turisté hledají zábavu, kde se dá - třeba házením dopravních značek do řeky nebo na zahrady.
