Při osvobozování Československa od nacistů padlo asi 144 tisíc vojáků Rudé armády. Kvůli tomu na mnoha místech v zemi vznikla čestná pohřebiště. Aktuálně.cz se podívalo na dva hřbitovy, v Praze a v Brně, aby zjistilo, jak se Češi o hroby starají tři roky poté, co potomci některých z tehdy padlých válčí na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social napsal, že přejmenovává Den válečných veteránů, který se slaví 11. listopadu, na Den vítězství v první světové válce. Šéf Bílého domu zároveň oznámil přejmenování Dne vítězství v Evropě, který připadá na 8. května, na Den vítězství ve druhé světové válce.
Letos v květnu uplyne 80 let od konce druhé světové války. Na osvobozování tehdejšího Československa se významně podílela Rudá armáda a přes sto tisíc ruských vojáků při něm zemřelo. Rusko se však po napadaní Ukrajiny, kde vede již třetím rokem útočnou válku, ocitlo v mezinárodní izolaci. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, zda města osvobozená Sověty plánují pozvat na oslavy výročí i ruskou delegaci.
Zatímco ve Slezsku gradovala krvavá Ostravsko-opavská operace, při níž si Rudá armáda pomalu otevírala cestu k osvobození Moravy a Čech, na opačné straně hranic, u Aše, hranice poprvé překročili američtí vojáci. Bylo krátce před desátou dopoledne, když se 18. dubna 1945 na "čáře" objevili první příslušníci průzkumné čety US Army.
Letos uplyne 80 let od konce druhé světové války a s ním spojených válečných hrůz. Příběh osvobozování Evropy Rudou armádou však není jen vzletným triumfem nad nacismem, ale také temnou kapitolou sexuálního násilí. Statisíce žen se staly oběťmi systematických znásilnění, která poznamenala generace.
Nezájem západních velmocí o střední Evropu znamenal, že do Prahy v květnu 1945 nepřišli Američané, ale Rudá armáda. Což ovlivnilo osudy Československa na desítky let. Pro stanovení čáry dotyku americké a sovětské armády byl podle historika Jana Němečka rozhodující slib, že Sovětský svaz pomůže porazit Japonsko. "Z toho vyplynul i jejich postoj k osvobození Prahy," říká v rozhovoru pro Ekonom.
Jak to, že v té části Československa, kterou osvobodili Američané, je patrný normální počet kachen, slepic, ovcí, krav a koní, zatímco po přechodu do ruské zóny tato zvířata zmizí nebo se stanou vzácnými? I takových věcí si ve válečném deníku všímá generál George S. Patton, jehož vojáci osvobodili Plzeň. Popisuje také oslavy vítězství se sovětskými důstojníky nebo lov na schwarzenberském panství.
Úcta k padlým by se neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy. Nemá s pietou nic společného a je spíš zneuctěním památky těch, kteří položili za druhé světové války život. Na pietním aktu k 78. výročí konce války to v pondělí řekl prezident Petr Pavel.
Před 77 lety osvobodila americká armáda území západních Čech. V pátek toto výročí připomněl Konvoj osvobození, který přijel k americké ambasádě v Praze. Členové klubu vojenské historie přivezli více než dvě desítky historických vozidel, převážně džípů. Akce se zúčastnil i Michael Dodman, americký velvyslanec v Praze, který připomněl spojence, již bojovali proti bezpráví za svobodu Evropy.
Ukrajinské síly osvobodily Irpiň z rukou ruských vojáků minulý týden. Těžké boje zanechaly město u severozápadního předměstí Kyjeva v tragickém stavu - většina domů je zničených, cesty jsou zaminované a v ulicích leží mezi troskami budov těla mrtvých civilistů. Město, jehož ulicemi se stále ozývají výbuchy, navštívil 30. a 31. března reportér Rádia Svobodná Evropa.
Franka Frištenského odmala formovali slavní zápasníci z otcova rodu, a tak se po emigraci z Československa profesionálně věnoval sportu. O předcích z matčiny strany nic nevěděl. Hana Kleinová synovi nikdy neřekla, že přežila koncentrační tábor a domů se vrátila jako sirotek. Při psaní knihy Moje máma z Terezína, která vyjde 1. prosince, proto pátral v archivech a zpovídal její spoluvězeňkyně.
V Plzni v neděli vyvrcholily čtyřdenní Slavnosti svobody jako připomínka 76. výročí osvobození Plzně americkou armádou. Vzhledem k protiepidemickým opatřením nahradilo letos tradiční program v ulicích města online vysílání studia z Měšťanské besedy. Vysílání sledovalo téměř 50 000 lidí, informovala mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková.
Před 76 lety se Československem prohnala vlna násilností. Města v někdejších Sudetech od Němců "čistili" partyzáni, kteří zřizovali samozvané lidové soudy. Kolaboranti nebo často jen domnělí nacisté byli biti, mučeni nebo dokonce popravováni. Jeden z nejbrutálnějších tribunálů v zemi zasedl v Lanškrouně na Orlickoústecku.
Většina víceméně radostných válečných či poválečných fotografií volyňských Čechů nesvědčí o jejich strastiplných osudech. Mnozí z nich si mysleli, že nic horšího než válka je už nemůže potkat. Mýlili se. Bojovali proti nacismu, a přesto za nimi slídila po válce StB. Další pak skončili v uranových dolech. O poměrech v Sovětském svazu toho totiž věděli až příliš a nenechávali si to pro sebe.
Vedení města Sokolov odstranilo při pietním aktu k uctění památky sovětských zajatců z roku 1945 vlajku USA. A to přesto, že to byli právě američtí vojáci, kteří město i zajatecký tábor osvobodili. Starostka Sokolova Renata Oulehlová (ANO) připustila, že šlo o chybu, ale nebyl v tom prý zlý úmysl.
Osudy rudoarmějců z roku 1945, kteří jsou pohřbení na čestném pohřebišti na pražských Olšanských hřbitovech, zmapoval ruský badatel válečných hrobů Vladimir Pomortzeff. Jím vytvořená mapa systematizuje veškeré v současné době známé informace o příčinách smrti všech rudoarmějců, kteří dnes mají na Olšanských hřbitovech označený hrob.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
Jihozápad Československa osvobodila na konci druhé světové války americká armáda, zásluhy vojáků pod velením generála George Pattona se však po únoru 1948 snažili komunisté vymazat z paměti. Platilo to i v případě Plzně, kam příslušníci americké 3. armády dorazili krátce po osmé ráno 6. května 1945.
Před 78 lety se na kontinentě vedla finální bitva, která vedla ke konci druhé světové války v Evropě. Boje o Berlín. Podívejte se na snímky, které zachycují bombardování hlavního města nacistické říše, postup sovětských vojsk i pád Říšského sněmu.
Když v dubnu roku 1945 postupovaly americké jednotky územím Hitlerovy třetí říše, část vězňů koncentračního tábora Buchenwald nečekala a dozorcům se sama vzepřela. Jejich utrpení pak Američané ukázali světu i německým civilistům. Podívejte se na dobové snímky, které připomínají hrdinství vězňů kdysi největšího německého koncentračního tábora.
Před 75 lety, 27. ledna 1945, byl osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Zahynulo v něm přes 1,1 milionu lidí, včetně zhruba padesáti tisíc československých občanů. DVTV v uplynulých letech natočila rozhovory hned s několika pamětníky, kteří táborem prošli a řádění nacistů přežili. Podívejte se, jak na jednu z nejtemnějších kapitol lidské historie vzpomínají.
