Začátek roku 2026 přinese v Česku řadu změn, které se dotknou peněženek, pracovního trhu i zdravotní péče. Některé novinky lidem přilepší, jiné naopak znamenají vyšší výdaje. Přinášíme přehled změn, které vstoupí v příštím roce v platnost.
Za tři čtvrtletí letošního roku v ČR přibylo 24.620 podnikatelů, což je meziročně téměř pětkrát více. Podnikání zahájilo 63 240 lidí. Naopak 38 620 jich činnost ukončilo, což byl proti roku 2024 výrazný pokles.
Ze srovnání předvolebních programů relevantních politických stran v oblasti daní a daňového systému vyplývá, že politická uskupení nabízejí spíše dílčí řešení současných problémů. „Žádná ze stran nenabízí komplexnější daňovou reformu založenou na jasných principech,“ dodává Petr Vilím z PAQ Research k analýze, kterou má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. V dalším díle daňového speciálu Aktuálně.cz se dozvíte, kdo má na přeplatek nárok, jak o něj správně požádat a kdy můžete očekávat jeho vyplacení.
Začátek roku 2025 přinesl živnostníkům několik zásadních změn, které ovlivní jejich daňové povinnosti i administrativní zátěž. Deník Aktuálně.cz v dalším díle daňového speciálu shrnuje nejdůležitější novinky a na co si dát pozor.
Blíží se termín podání daňového přiznání za rok 2024 a mnozí lidé se ptají, zda se jich tato povinnost týká. Kdo musí přiznání podat, kdo je od něj osvobozen a proč se někdy vyplatí podat jej i dobrovolně? Dozvíte se v třetím díle daňového speciálu deníku Aktuálně.cz.
Zvýšení odvodů pro živnostníky i vyšší paušální daň v prvním pásmu patří mezi hlavní daňové změny v nadcházejícím roce. Mění se také pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) nebo pravidla zdanění výnosů z kryptoměn. Od Nového roku se rovněž zvyšují sazby spotřební daně z tabákových výrobků i z alkoholu.
Osoby samostatně výdělečně činné musí od letoška podávat daně výhradně elektronicky. A čas už se krátí. Daňové přiznání je nutné odeslat nejpozději do čtvrtka 2. května. Aktuálně.cz poradí, jak na to.
Většina zaměstnavatelů v reakci na legislativní změny u dohod o provedení práce a pracovní činnosti snížila počty pracovníků s těmito smlouvami. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi 457 podniky s celkem desítkami tisíc zaměstnanců. Ke změnám u pracovních dohod vedly novelizace zákoníku práce a vládní konsolidační balíček.
Zavedení povinných datových schránek "pročišťuje" podnikatelské prostředí v Česku. Své živnosti si kvůli tomu zrušilo více lidí než v předchozích letech. Stále ale zůstává tři čtvrtě milionu Čechů, kteří si svou povinou datovku ještě neotevřeli - ať už proto, že ji považují za zbytečnou, nebo nemají dostatečné technické znalosti. Těmto lidem hrozí problémy s úřady.
Nově představený konsolidační balíček, který má zpomalit zadlužování státu, výrazně zasáhne zaměstnance i podnikatele. Bude-li schválen, dotkne se jich omezením daňových úlev a benefitů, ale například i nově odvodem nemocenského pojištění či vyšším zdaněním příjmů. Na to, jak se s těmito škrty trh práce změní, odpovídala čtenářům Aktuálně.cz daňová expertka společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
Jak zrušit povinnou datovou schránku, skrze kterou musí každý živnostník nově komunikovat se státem, řeší podle nových statistik stále více lidí. Buď o ni nestojí vůbec, nebo už si jednu v minulosti založili sami. Ministerstvo vnitra přitom varuje, že možností, jak se datovky od státu zbavit, je jen velmi málo. Jednou z nich je ukončit živnost, k čemuž nyní přistoupily už tisíce lidí.
Ministerstvo vnitra začalo rozesílat dopisy, které obsahují přístupová hesla k nově vytvořeným datovým schránkám. Míří k živnostníkům, spolkům a nadacím, kteří doposud schránku neměli, ovšem podle zákona ji od ledna musí vlastnit a jejím prostřednictvím komunikovat se státem. Zatím je na cestě přes 100 tisíc dopisů z více než dvou milionů, denně hodlá úřad obeslat 50 tisíc příjemců.
Cílem novely insolvenčního zákona, kterou chystá ministerstvo spravedlnosti, má být rychlé a snadné oddlužení. To je ale podle řady expertů chyba - nová pravidla by totiž dlužníky navedla, jak se vyhnout plnění závazků, a zvýšila by napětí mezi platiči a neplatiči. Novela také bere šance věřitelům, že část z dlužných peněz získají zpět, řekli experti u kulatého stolu organizovaného InsolCentrem.
České podnikatelské prostředí je dle Indexu prosperity v unijním srovnání podprůměrné. Stačí jen na 21. příčku z celé sedmadvacítky. Na druhou stranu výhodou českého byznysu je podle filantropa a zakladatele společnosti Eurowag Martina Vohánky vzdělanost, zkušenosti a dobrá jazyková vybavenost obyvatelstva, ale třeba i otevřenost ekonomiky. Říká to v podcastu Prospero komentátora Davida Klimeše.
Povinnost komunikovat přes datovou schránku se blíží, od ledna ji musí používat všichni lidé pracující na sebe, spolky i nadace. Podle dat ministerstva vnitra to znamená 2,2 milionu nových "datovek". Zda se nařízení bude týkat i běžných občanů, ale zatím není jasné. Po vlně nevole totiž stát začal váhat.
Anketa Absurdita roku se tradičně zaměřuje na zákony a nařízení, které lidem "házejí klacky pod nohy". Podle pořadatelů je jich i letos dost. Vítězem se podle hlasování veřejnosti stala nominace Hospodářské komory, která se týká novely zákona o silničním provozu. Druhou příčku obsadil zákaz zaměstnávání manželky a na třetím místě skončilo EET a zmatky kolem jeho rušení.
Daňové přiznání i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a sociální správu musí osoby samostatně výdělečně činné odevzdat včas, jinak hrozí sankce. Platbu daně z nemovitých věcí lze zase rozložit do dvou splátek. V dalším díle daňového seriálu Aktuálně.cz připomeneme, jaké termíny si letos pohlídat.
Pokud projde nový návrh Evropské komise, v Česku skončí bez práce tisíce lidí jezdící pro Uber, Wolt a další alternativní přepravce. Tvrdí to zástupci byznysu, na který míří nová regulace Bruselu. Ta si klade za cíl zlepšení pracovních podmínek řidičů a kurýrů digitálních platforem v EU, některé firmy se jí však brání s argumentem, že jejím výsledkem bude jen propouštění.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezením budou moci požádat o příspěvek až 1000 korun denně jako kompenzaci za dopady epidemie nemoci covid-19. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na dohody. Počítá s tím návrh zákona o kompenzačním bonusu, který dnes schválila poslanecká sněmovna.
