Kolika let se dožijete a v jak pevném zdraví to bude, záleží i na vašem praktickém lékaři. Až 80 procent všech zdravotních problémů totiž řeší právě on. "Vybírejte proto dobře," radí šéf těchto doktorů Petr Šonka. Jak to udělat a co všechno pacient ke změně praktika potřebuje? Na to Šonka odpovídá v dalším díle videoseriálu "Doktore, poraďte!".
Karol Mika se narodil v roce 1927 ve Starých Horách nedaleko Banské Bystrice. Celý život pracoval jako všeobecný lékař v Banské Bystrici, kde měl svého času na starosti nejvíce pacientů v celém Československu. Lékařskou praxi provozoval 72 let, až do roku 2024. Zemřel v neděli 10. srpna 2025. Slovenský deník Postoj s ním ještě před smrtí udělal rozhovor, který přetiskujeme.
Tělo dospělého člověka je z více než poloviny tvořeno vodou. U kojenců voda dosahuje až 75 procent. Důležité je proto tekutiny během dne pravidelně doplňovat. Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky by měli lidé vypít nejméně 1,5 litru denně. Které nápoje jsou pro pitný režim nejlepší a kterým se naopak vyhnout? Podívejte se na další díl seriálu "Doktore, poraďte!".
S chladnějším počasím se opět blíží sezona chřipky. Tou se často ve školách nakazí děti a ty pak nemoc přenášejí na další členy rodiny. Včetně těch nejstarších, pro které je virus mnohem nebezpečnější. Lékaři proto rodičům doporučují nechat děti proti chřipce očkovat, a to bezbolestně. Na začátku listopadu do Česka dorazí moderní vakcína v podobě sprejů do nosu.
Se zlou se potázala dvojice lupičů, když se pokusila vykrást zubní kliniku v brazilském okrese Ceilândia. Ozbrojení muži nečekali, na jakého pacienta narazí. Při vtrhnutí do ambulance tam pravidelnou prohlídku podstupoval zkušený policista mimo službu a útočníkům dal co proto. Bez váhání je oba v několika vteřinách zneškodnil. Jeho odvážný čin zachytila bezpečnostní kamera.
Haly očkovacích center se postupně vrátí ke svým původním účelům a očkování na podzim přejde do rukou praktických lékařů. Ti dlouho žádali, aby mohli očkovat, ale spousta z nich neměla čím. Teď, když už mají vakcíny k dispozici, je musí často vylévat, protože je nemají komu dávat. Někteří z nich už proto očkovat nechtějí.
Psal se rok 2007, olomouckému praktickému lékaři a skautovi Liboru Kvapilovi bylo sedmdesát let, končil coby praktický lékař v olomoucké poliklinice a odcházel do důchodu. Jenže přišla prosba, zda by nechtěl v rámci Charity Olomouc rozjet první ordinaci pro lidi bez domova v Česku. Řekl si, že by jako správný skaut měl pomáhat bližnímu svému, a souhlasil. To ještě netušil, že si tímto rozhodnutím oddálí důchod o dalších dvanáct let.
Až 250 tisíc poskytne ministerstvo zdravotnictví praktickým lékařům na vybavení ordinace, kterou se rozhodnou otevřít v některém z odlehlých regionů. Stejnou částku pak budou moci dostat na plat sestry. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček plánuje rozdat celkem pět milionů korun.
Substituční léčba pro narkomany bude dostupnější. Přesune se ale do center s přísnou kontrolou. Plánuje to ministerstvo zdravotnictví. Dnes se závislí dostávají k substituční léčbě jen těžko, síť center je totiž podle odborníků děravá. Nefunguje ani předepisování léků na recept - místo k pacientům léky s podobnými účinky, jako má droga, prosakují na černý trh. Změní se proto i pravidla pro jejich kontrolu.
Stomatologické komorě vadí, že mohou pacienty v českých ordinacích léčit i zahraniční kolegové, kteří složili rozdílovou zkoušku až na poněkolikátý pokus. Chtějí jim přístup do praxe ztížit. Zatímco dnes maji zubaři, kteří nepocházejí ze zemí Evropské unie, na složení aprobační zkoušky neomezené množství pokusů, do budoucna už by jim musely stačit tři. Zubaři tento požadavek přednesli na svém sobotním sněmu v Plzni a předali ho už také náměstkovi ministra zdravotnictví Radku Policarovi.
Praktičtí lékaři si po zrušení třicetikorunového poplatku stěžují na to, že jim přibyla práce. Nejenže mají v ordinacích více pacientů, přibylo jim i administrativy. Doktoři říkají, že někteří lidé péči zneužívají a přijdou klidně i pětkrát do měsíce. Data největší tuzemské zdravotní pojišťovny VZP uvádějí, že právě u praktických lékařů v letošním roce počet pacientů narostl. Jde ale v porovnání se zubaři, gynekology nebo ambulantními specialisty o výjimku.
Ministerstvo zdravotnictví mění taktiku: místo avizovaného trestání lékařů za to, že si dost nehledí svých pacientů, chce doktory naopak motivovat. Všichni praktičtí lékaři, kteří zvládnou udělat preventivní prohlídky alespoň u pětiny svých pacientů, dostanou příští rok příplatek. Bude to padesát haléřů za každého pacienta, kterého si vedou v kartotéce. Lékaři si tak přijdou na zhruba deset tisíc korun ročně navíc. Původně chtělo ministerstvo lékaře naopak trestat. O část příjmů měli přijít "obvoďáci", kteří si nezvou své pacienty na preventivní prohlídky, nenavštěvují nemocné doma ani neordinují do pozdních odpoledních hodin.
V českých ordinacích bují nelegální praxe, tvrdí lékárníci. Alespoň jednou v životě se s ní setkala až polovina pacientů. Jde o takzvané "baťůžkaření". Lékař lidi nepošle s receptem do lékárny, ale vydá jim medikament přímo v ordinaci. Jenomže to udělat nesmí. Pacientovi ho může podat jen v případě bezprostředního ohrožení života či zdraví. Pokud to udělá i při běžném provozu, může to podle lékárníků znamenat to, že podvádí. Domluví se s konkrétním lékárníkem a farmaceutickým reprezentantem, že nechají přípravek projít přes lékárnu jen papírově. O zisky, které z toho vzniknou, se pak všichni podělí. Nejčastěji se v ordinacích vydávají inzuliny.
Praktičtí lékaři, kteří se nestarají o své pacienty, přijdou o část příjmů. Navrhuje to ministerstvo zdravotnictví ve své úhradové vyhlášce na příští rok. Méně peněz dostanou třeba "obvoďáci", kteří si své pacienty nezvou pravidelně na preventivní prohlídky. Nižší příjem budou mít i lékaři, kteří nemocné nenavštěvují přímo doma nebo kteří neordinují alespoň jeden den v týdnu do šesté hodiny večer. Dnes dostává každý praktický lékař padesátikorunu měsíčně za každého svého pacienta v kartotéce bez ohledu na to, jestli se v ordinaci skutečně objeví.
Pokud se opakovaně nikdo nepřihlásí do výběrového řízení na novou praxi, nabídne v dalším kole třicetiprocentní bonifikaci k běžné platbě.
Nemáte kartičku pojištěnce a čisté oblečení? Smůla, neošetříme vás. To slyší dokonce 13 procent bezdomovců v českých ordinacích. Podle právníků je ale takový postup protizákonný.
Nemocnice pacientům nabízí profesionální ošetření a rovný přístup.
O lidi s duševní chorobou se po propuštění z léčebny postará komunitní centrum. Bude vybavené nejen lékaři, ale také terénními sociálními pracovníky a asistenty. Otevřeno bude prakticky nepřetržitě.
Na večerních službách pohotovosti se podílí sotva třetina praktických doktorů, pacienti proto zbytečně volají sanitu. Lékařská komora tak navrhuje: doktorům na pohotovosti přidejme, aby měli motivaci.
Na nemocniční lůžka se podle lékařů opět tlačí i lidé, kteří nemají vážný zdravotní problém. Nemocniční péče je totiž znovu tři měsíce zadarmo. Náklady VZP meziročně poskočily o pětinu.
Dětská doktorka z Opavska odmítá jen tak zavřít ordinaci a nechat bez péče přes tisícovku dětí. Jenže nástupci z mladší generace se na její místo dvakrát nehrnou, práce praktika je neláká.
Průměrný věk praktického lékaře je přes 54 let, mladším se na obvody nechce. VZP proto přemýšlí, jak je do ordinací dostat.
Reforma psychiatrie, kterou sepisuje ministerstvo zdravotnictví, útokům schizofreniků nezabrání. Podle psychiatra Ivana Davida je třeba přimět nemocné, kteří se vyhýbají léčbě, aby přišli do ordinace.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje reformu psychiatrie. Počet lidí, kteří potřebují odborníka, se za 20 let zdvojnásobil. Podle lékařů ale ani reforma nezabrání útokům, jaký se se stal ve Žďáru.
V několika státech světa po vynálezu českých lékařů doslova skočili, v Česku ale zájem není. Projekt přitom šetří utrpení pacientů se schizofrenií a také miliony korun za léčbu.
Lékaři často dávají svým pacientům místo receptů přímo pilulky, čímž porušují zákon.
