Český ministr zahraničí Petr Macinka to za svůj mnichovský výstup od domácí opozice sice schytal, zato se stal nečekanou hvězdou té části USA, která podporuje prezidenta Trumpa. Během sobotní panelové diskuse se ostře střetl s bývalou šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou i polským protějškem Radosławem Sikorskim. Macinkovo vystoupení rezonovalo i na sociálních sítích.
Pět evropských zemí v čele s Británií tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem, a nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Z útoku přitom viní právě ruský stát. Informují o tom dnes tiskové agentury.
Speciálním hostem podcastu Politická šikana byl někdejší politický marketér a podcaster Petros Michopulos. A právě jeho pohled na současnou českou politiku rámoval ostrý, místy až nemilosrdný obraz reality, ve které Andrej Babiš zůstává dominantním hráčem. Ne proto, že by byl bezchybný, ale proto, že ostatní selhávají.
Slabá opozice a silný prezident, který supluje její klíčovou roli. Aspoň tak to vidí někteří zástupci vlády Andreje Babiše (ANO). A podle všeho k podobnému rámování aktuální politické dynamiky přispěla také víkendová demonstrace Milionu chvilek pro demokracii. Což může mít do budoucna jisté nezamýšlené důsledky, shodují se odborníci oslovení Aktuálně.cz.
Sotva favorit na nového předsedu KDU-ČSL Jan Grolich minulý týden oznámil úmysl vést lidovce, vzápětí kritizoval nynější opoziční strany. V rozhovoru pro Aktuálně.cz sdělil, co podle něj dělají špatně, a vyjádřil naději, že by jeho strana mohla být opoziční jedničkou. Zároveň nastínil, že by kabinet Andreje Babiše (ANO) mohla vystřídat vláda úředníků.
Sotva vláda Andreje Babiše (ANO) získala důvěru Poslanecké sněmovny, opozice svolává další schůzi, na které se chce pokusit vládu „sundat“. Protože ale nic nesvědčí o tom, že by se jí to mohlo podařit, Aktuálně.cz se zeptalo opozičních politiků, jaký smysl jejich jednání vlastně má. A zda mají případně nějaký plán pro vznik jiné vlády, než je ta Babišova.
V prosinci americká delegace dohodla propuštění hned 123 politických vězňů z běloruských žalářů. Mezi nimi byli i lidé, kteří se neúčastnili žádných protestů – například 23letá Anna Kurisová, která prošla káznicí popisovanou jako ze Stalinovy doby. Do vězení se dostala kvůli tomu, že válku na Ukrajině nazvala válkou. 13. prosince se skoro po dvou letech dostala na svobodu.
Na konci prosince se objevila zpráva, že zemřel Denis Kapustin, velitel Ruského dobrovolnického sboru – tedy Rusů, kteří se hlavně z etnických důvodů rozhodli bojovat proti Putinovi, ale ve válce a na ukrajinské straně. Bývalý spolupracovník zemřelého Alexeje Navalného Leonid Volkov smrt oslavil s tím, že jde o nacistu a oslavil „denacifikaci“. Jenže Kapustin žije a Volkovovi teď hrozí deportace.
„Byl to neuvěřitelný zážitek, jako kdybyste sledovali televizní program,“ popsal Donald Trump sobotní zadržení venezuelského diktátora Nicoláse Madura a jeho ženy. Američtí vojáci pár vytáhli z ložnice a nemuseli ani použít autogeny, které měli připraveny na rozřezání ocelových zdí bezpečnostní místnosti. „Byla to jedna z nejúžasnějších operací amerických sil v dějinách,“ pochlubil se Trump.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 22 lidem, uvedla v úterním prohlášení prezidentská kancelář. Jména propuštěných nezmínila. Většina z nich byla odsouzena za extremismus, což je trestný čin často používaný k postihování představitelů běloruské opozice.
Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po 11 měsících objevila na veřejnosti, a to poté, co za ni její dcera převzala Nobelovu cenu míru. Machadová chtěla loni kandidovat na prezidentku Venezuely, úřady jí to ovšem v červenci 2024 zakázaly. O několik dní později se začala skrývat.
"Všichni, kteří byli v opozici, jsou buď mrtví, ve vězení, nebo v exilu," prohlásil nedávno nejmenovaný ruský právník. Alexej Navalnyj zemřel za záhadných okolností už zkraje loňského roku, Borise Němcova zastřelili už před více než dekádou. Vladimira Kara-Murzu otrávili, pak jeho i Ilju Jašina odsoudili a v rámci výměny vězňů poslali na Západ. Teď to schytal i "poslední liberál" Lev Šlosberg.
Soud v Turecku vydal další formální zatykač na vězněného istanbulského starostu Ekrema Imamoglua kvůli podezření z trestného činu politické špionáže, informuje agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Označila to za další zesílení represí vůči opozici.
Běloruské bezpečnostní složky v pondělí zasahovaly proti kávě na čerpacích stanicích. Stalo se tak na přání sedminásobného prezidenta země Alexandra Lukašenka. "Poslední evropský diktátor" si stěžoval na dlouhé fronty vznikající kvůli lidem, kteří si na benzinkách kupují i kávu, a prohlásil, že je potřeba nastolit "železný pořádek".
Vdova po ruském prominentním opozičníkovi Alexeji Navalném Julija ve středečním prohlášení na sociálních sítích uvedla, že ví, proč a jak její muž v trestanecké vězeňské kolonii na Sibiři před rokem a půl zemřel. Podle informací, které získala, měli významného Putinova kritika otrávit. Vdova měla získat také informace od dozorců, kteří popsali Navalného poslední den a sdíleli fotografie z cely.
Turecká policie nařídila zadržení Hasana Mutlua, opozičního starosty jedné z městských částí Istanbulu, a dalších téměř pěti desítek lidí. Vyšetřuje je kvůli obvinění z korupce, informoval v sobotu státní zpravodajský kanál TRT Haber. Zástupci opoziční Lidové republikánské strany (CHP) dlouhodobě odmítají nařčení z korupce svých starostů a tvrdí, že úřady jednají na politickou objednávku vlády.
Měl si vzít volno, místo klidu na dovolené v Turecku ale záhadně zmizel - a pravděpodobně vyrazil jachtou směrem k ruskému Soči. Bývalý běloruský státní úředník Anatolij Kotov se přidal do řady Lukašenkových kritiků, kteří za podivných okolností v posledních měsících zmizeli.
Slovenský premiér Robert Fico má atentátníka, který ho loni v květnu vážně zranil, nadále za prodlouženou ruku nenávisti slovenské opozice. Fico to řekl po prvních dvou dnech soudního líčení se střelcem a opět varoval před zopakováním podobného útoku.
Měl by sedět za mřížemi v poslední evropské zemi, kde stále existuje trest smrti. Jenže novinář Pavel Marynič uprchnul před Lukašenkovým režimem do sousední Litvy, odkud řídí web Malanka Media. "V Bělorusku nezůstalo nic, ani spolky pro milovníky ptáků nebo písní. Ale nám se daří růst a sleduje nás asi 89 procent Bělorusů," říká Marynič. Do Česka dorazil na květnovou konferenci Unlock Prague 2025.
Vladimir Kara-Murza se přátelil se zavražděným ruským opozičním politikem Borisem Němcovem. Dvakrát ho otrávili agenti ruské tajné služby, po začátku ruské invaze na Ukrajinu se jako jeden z mála nebál vystoupit proti ní. V dubnu 2022 ho zatkli a dostal 25 let. Ve vězení ovšem zůstal jen do srpna minulého roku, kdy se dostal v rámci výměny vězňů na Západ. Proti Putinovi teď bojuje na dálku.
Přijít na něco, co změní dojem, kterým Petr Fiala na voliče působí, je nadstandardně obtížný úkol, míní politický analytik Jan Herzmann. "Mám pocit, že to pan Fiala ve své osobnosti nemá, že to je člověk pro klidnou práci v klidných podmínkách," komentuje v rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou.
