Během covidu-19 suploval dětem školní docházku pořad UčíTelka. Kdyby pandemie udeřila dnes, mohli by se žáci spolehnout na mnohem přizpůsobivější, interaktivní nástroje. Společnost Google vyzbrojila svou Gemini AI na začátek školního roku novými funkcemi, které pomůžou jak těm, kteří při vyučování nestíhají, tak těm, kteří by se rádi dozvěděli více. Studenti teď navíc mohou mít verzi Pro zdarma.
Vysoké školy zvažují kvůli drahým energiím možnost přejít v nadcházející zimě na výuku na dálku. Jejich náklady na energie se podle současného vývoje cen v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard, sdělil předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. Podle něj školy nebudou schopny bez pomoci státu rostoucí ceny za energie zaplatit.
Ještě před pár lety bývali vysokoškoláci za každou odpadlou přednášku rádi. Jenomže všeho moc škodí, a tak si nyní alespoň ve Velké Británii řada studentů stěžuje, že se během covidu nic nenaučila. Někteří dokonce po školách požadují, aby jim za neplnohodnotnou online výuku vyplatily odškodné.
„Jsem jenom obyčejný fotr, kterého má mladej na háku,“ říká šestatřicetiletý spisovatel Dominik Landsman o tom, jak si užil se svým prvňákem distanční výuku. Autor Deníčků moderního fotra, podle nichž byl natočen i stejnojmenný film, právě vydal nejnovější a prý i poslední knihu o rodičovském životě – Karanténa s moderním fotrem.
Počet lidí nakažených koronavirem znovu roste, nejvíce ve skupině mezi 12 až 15 lety, tedy u žáků druhého stupně základní školy. Své o tom vědí učitelé, kteří ani tento rok nezažívají normální výuku. Nevědí, kdy se některá z jejich tříd ocitne v karanténě kvůli kontaktu s nakaženým. Některé třídy učí ve školách, jiné na dálku a někdy musí učitelé zvládat dokonce oboje najednou.
Za poslední rok a půl se žáci kvůli protiepidemickým opatřením více učili doma při distanční výuce než ve školních lavicích. Odborníci upozorňovali, že se to nejen na znalostech dětí může podepsat. Výzkum společnosti Kalibro a organizace PAQ Research nyní ukázal, že nejhorší obavy se nenaplnily. Například v matematice se ale zhoršilo 69 procent škol.
Pro studenty znamenala výuka na dálku a život v izolaci obrovskou psychickou zátěž, stejně tak pro jejich učitele. Téměř u 40 procent pedagogů se podle výzkumu Univerzity Karlovy projevily úzkosti a deprese. Stejný podíl studentů tvrdí, že se cítili osaměle. Pandemie převrátila malým dětem, teenagerům i mladým lidem život naruby. Na dotazy čtenářů odpovídal sociolog Petr Soukup.
Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Žáci třetích tříd jsou těmi, kteří zatím strávili největší podíl školního života na distanční výuce. Aktuálně.cz se jich zeptalo, jak se jim žije za covidu a zda už by chtěli zpátky do školy. Asi nejvýmluvnější bylo ticho, které se rozhostilo během on-line výuky ve třetí třídě ZŠ Janského v Praze 13 po dotazu redaktorky, zda je mezi dětmi někdo, kdo se netěší zpátky do školy.
Kvůli on-line výuce mají děti snazší přístup ke sledování pornografie na internetu. V této době, kdy děti nemají ani zájmové kroužky a mají omezenou možnost se sdružovat, mohou děti na internetu také častěji komunikovat s lidmi, které nikdy osobně neviděly. Mohou se tak stát obětí agresorů, varují sexuoložky Petra Sejbalová a Jana Martincová.
Studenti vysokých škol už podruhé tráví zkouškové období v on-line podobě. Mnozí jsou demotivovaní, v horších případech přemýšlejí o zanechání studia. V současné době nemají povolené praxe, profesory vídají jen přes obrazovku a schází jim možnost konzultace látky se spolužáky. To vše komplikuje studentům na vysoké jejich cestu za vysněnou kariérou.
Letošní pololetní vysvědčení probíhalo v krajně improvizovaných podmínkách. Kromě prvňáků a druháků totiž děti zůstávaly doma na on-line výuce a učitelé tak museli poprvé řešit, jak předat tento dokument na dálku. Každý na to šel trochu jinak a jejich řešení ukázala, jak moc je výjimečná situace spojená s pandemií koronaviru a lockdownem naučila kreativně řešit problémy a improvizovat.
"Po telefonu? Co třeba radši Zoom nebo Skype? Heleďte, já tam rovnou založím schůzku. Tak. Už byste tam měla mít pozvánku," říká mi desetiletý Jakub Denemark ze Základní školy Gutova v Praze 10, když s ním domlouvám rozhovor. Koncem listopadu se totiž stal na vzdělávací konferenci PREF 2020 vítězem ankety vydavatelství Economia Hvězdy výuky na dálku v kategorii Pomoc a podpora.
Petr Curko je učitelem přírodopisu a chemie na základní škole Blatenská v Horažďovicích. Daří se mu nadchnout děti pro vědu, ve svém badatelství jde napříč předměty. Nenadálé zavření škol z něj udělalo takřka přes noc youtubera. Jeho veřejně přístupná výuková videa používají učitelé z celé republiky. Suverénně proto ovládl anketu vydavatelství Economia Hvězdy výuky na dálku.
Učitelé i žáci se těší, až se zase potkají ve škole, sociální kontakt naživo jim totiž žádná aplikace nenahradí. K mnohým věcem se ale již nevrátí. "Pedagogové začali využívat on-line nástroje naplno, museli jsme posílit servery," říká šéf firmy, jež vyvinula školní informační systém Edookit. "Snažíme se, aby učitelky nemusely už nikdy vláčet stohy papírů, na vše by jim měl stačit mobil," dodává.
Školy ani školská poradenská zařízení nestíhají plnit potřeby žáků s poruchami učení. Na ty mimořádně nadané už nemají čas vůbec. Ve škole se nudí, doma si ale mohou uspořádat výuku mnohem efektivněji a zajímavěji. Jenže ti podprůměrní v distančním vzdělávání plavou. Většinou jim nepomohou ani rodiče. Nůžky mezi žáky se ještě více rozevírají.
Učitelé oproti jarnímu zavření škol přešli na podzim k mnohem většímu množství on-line hodin. Pakliže pracují s jejich kvantitou i obsahem rozumně, mohou tak lépe nahradit vyučování a uleví i rodičům. Zároveň to ale s sebou přináší rizika, pokud videokonference řádně nezabezpečí.
Po jarní vlně koronaviru jsou školy v Česku technicky připravené na podzimní přechod do online výuky. Učitelé by ale uvítali, aby je někdo didakticky naučil, jak vlastně online výuku zorganizovat. Rodiče by s žáky měli nacvičit, jak si uspořádat den, aby děti nevstávaly v poledne a pak večer nezjistily, že povinnosti nestíhají. Učitelé vítají více hodin informatiky.
Mnozí rodiče chtějí, aby výuka probíhala on-line. Nemají totiž čas řešit školní povinnosti. Mnozí učitelé namítají, že nejde překlopit celý rozvrh do on-line prostředí - žáci pak dlouho vysedávají u počítače. Navrhují kombinaci samostatné práce a on-line konzultací s pedagogem. Se čtenáři na toto téma chatovala šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová, učitelka angličtiny a matka čtyř dětí.
O vládních nařízeních týkajících se školáků, učitelů a rodičů mluvila redakce Aktuálně.cz s Petrou Mazancovou, předsedkyní Učitelské platformy a učitelkou angličtiny a občanské výchovy na víceletém gymnáziu v Litoměřicích. "Ve velkých základních školách pořád ještě zbude třeba přes pět set dětí, což je z hlediska epidemiologického pořád dost," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V souvislosti s pandemií covidu-19 vzrostl i v Česku počet případů domácího násilí o 30 až 40 procent, jak ukazuje výzkum Fakulty humanitních studií UK a Sociologického ústavu AV ČR. Na situaci reaguje pražské Centrum Locika, které v září spustilo platformu Dětstvíbeznásilí.cz, kde mohou najít okamžitou pomoc a podporu nejen děti a jejich rodiče, ale i učitelé a další profese pracující s dětmi.
Mediální dům Economia a redakce Aktuálně.cz vyhlásily v druhé polovině srpna anketu Hvězda výuky na dálku. Od té chvíle se podařilo shromáždit pozoruhodné příběhy svědčící o kreativitě, dobrém srdci i odvaze českých pedagogů, kteří se nezalekli složitých podmínek on-line výuky během pandemie koronaviru. Nominovat své favority mohou lidé až do 14. října 2020.
Rozdíly ve vědomostech českých žáků jsou letos mimořádně velké. Mnohé děti zůstaly během koronavirového zavření škol off-line, neučily se půl roku. Pomoci dohnat jarní handicap jim měly vzdělávací kempy hrazené ministerstvem školství, nyní i iniciativa studentů pedagogických fakult či neziskovky zabývající se integrací dětí se sociálním znevýhodněním.
Ředitelé a učitelé se po měsících provizoria připravují na zahájení nového školního roku, do něhož může znovu silně promluvit situace kolem koronaviru. Vedení škol proto chystají zásoby dezinfekce, školí učitele na on-line výuku a ladí komunikaci s žáky.
Soukromá vysoká škola Unicorn University plánuje od roku 2021 zavést i ryze on-line bakalářský program. Zatímco někteří studenti v tom vidí zejména úsporu času i peněz, jiní upozorňují i na úskalí takové výuky. Z humanitních oborů jiných škol pak zaznívá, že pro ně není distanční forma vhodná. Potřebují diskuzi a tu v on-line prostředí moc dobře vést nelze.
Základní školu Lužec nad Vltavou vede 56letá ředitelka Pavla Kopeluková. Jelikož je ale strojní inženýrkou a učila programování na inovativní pražské průmyslovce, jde v moderních výukových trendech s dobou. Lépe řečeno ji tak trochu předbíhá. Pro technologie si navíc dokázala získat i starší učitele, kteří se novinek zpočátku obávali. Koronavirová epidemie navíc posunula jejich školu ještě dál.
