


Největší klimatické vítězství Václava Klause
Ekologický summit v Egyptě skončil mnohem lépe, než se čekalo. I proto, že se od něj nečekalo prakticky nic.



Ekologický summit v Egyptě skončil mnohem lépe, než se čekalo. I proto, že se od něj nečekalo prakticky nic.



O budoucnosti amazonského deštného pralesa se může rozhodnout už tuto neděli. V Brazílii proběhne první kolo prezidentských voleb, ve kterých mají největší šanci na úspěch dva kandidáti s odlišnými postoji k největšímu pralesu na světě - současný prezident Jair Bolsonaro chce pokračovat v kácení, oponent Luiz Inácio Lula da Silva prosazuje jeho ochranu.



Start-up na americké Havaji přišel s technologií, která by měla odstranit emise oxidu uhličitého z oceánů, kde přispívají k jeho oteplování a také okyselování. Emise dokážou pohlcovat i stromy, kterých ale za posledních 30 let podle nové studie výrazně ubylo. Zprávy nejen o ní najdete v pravidelném měsíčním přehledu o klimatu.



Svět míří k oteplení o více než tři stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí. Čas na změnu a udržení růstu teplot pod 1,5 stupně, ke kterým se země zavázaly, se krátí, zbývají jen tři roky, domnívá se Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC). Zpravodajský server Aktuálně.cz přináší měsíční přehled novinek o klimatu.



Přes 140 států světa se na klimatické konferenci COP26 v Glasgow dohodlo, že do roku 2030 zastaví odlesňování. Proti nadměrnému kácení stromů bojuje také Evropská unie, která se chystá mimo jiné omezit dovoz produktů, jejichž výroba je spojena s odlesňováním. V infografice zjistíte, kde rostou největší lesy i kde zelený porost mizí nejrychleji a proč je to problém.



Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit tím, že na evropském trhu zakáže produkty spojené s ničením lesů. Zaměří se i na ochranu půdy.



Představitelé téměř 200 zemí světa se v sobotu na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami.



Světoví lídři se v úterý chystají na klimatické konferenci COP26 podepsat dohodu, v níž se zavážou, že do roku 2030 zvrátí úbytek světových lesů. K ujednání se hodlá připojit přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládají rozsáhlé tropické lesy. Informovala o tom stanice BBC a agentura Reuters.



Když letos kapitáni světového byznysu odpovídali na otázku, co považují za největší podnikatelské riziko, shodli se na třech věcech: infekcích, klimatické změně a mizení přírody. Posledně jmenovaný trend má přitom zvrátit summit, který odstartoval v Číně. Středem globální pozornosti se - poněkud překvapivě - stala zvířata, džungle a krajina.



Brazílie od poloviny 80. let do roku 2020 přišla o zhruba půl milionu kilometrů čtverečních lesů, což je přibližně rozloha Francie. Uvedla to ekologická platforma MapBiomas, která vede na toto téma výzkum. Za tento stav podle ní mohou hlavně požáry a lidské aktivity. Podíl lesů na celkové rozloze Brazílie, na jejímž území se nachází vzácný amazonský prales, tak klesl pod 50 procent.



Jemenem už přes šest let zmítá občanská válka. O život při ní přišly desítky tisíc lidí. Dalšími oběťmi mohou být i jemenské stromy. Kvůli nedostatku zdrojů stoupla poptávka po dřevě, které rychle ubývá. Místní se obávají, aby odlesňování nevedlo k rozšíření pouště. Podívejte se ve fotogalerii, jak velkému problému jemenské stromy čelí.



Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto plynu více, než kolik ho v určité době pohltí. K těmto závěrům došel tým vědců, jejichž studii ve středu zveřejnil časopis Nature. Za nepříznivou bilanci, která podle nich už v některých částech Amazonie nastala, stojí změny klimatu, odlesňování a další lidské aktivity, uvedla agentura AFP.



Nedotčená příroda ubývá. Podle vědců pokrývá už pouhá tři procenta povrchu planety. K její likvidaci přispívají také automobilky, které používají na výrobu sedaček kůži zvířat ze stád chovaných v Amazonii, kde pak dochází k rychlejšímu odlesňování. Server Aktuálně.cz přináší dubnový přehled novinek o klimatu.



Rozsah odlesňování Amazonie od ledna do září letošního roku meziročně klesl. Destrukce amazonského pralesa ale přesto zůstává na citelně vyšší úrovni, než když se ujal vlády prezident Jair Bolsonaro, píše agentura Reuters. Brazilský prezident ovšem namítá, že jeho země se o prales stará příkladně.



Ubývání celosvětově důležitého pralesa dosáhlo v prvních čtyřech měsících letošního roku nového smutného vrcholu. Uvádí to zpráva brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru, který používá pro sledování situace satelitní snímky.



Když v roce 1997 farmáři vypalovali část deštného pralesa v Indonésii, aby uvolnili místo pro rozvoj zemědělství, přišly tisíce kaloňů o své přirozené prostředí. Přesídlili tedy do sadů v Malajsii. S sebou ale přinesli i nebezpečný virus nipah, před kterým tento týden varovali experti na globální zdraví a infekce.



Letos v létě zachvátily brazilskou část Amazonie rozsáhlé požáry. Podle vědců ale v největší zemi Jižní Ameriky existuje oblast, která je v ještě větším ohrožení: Cerrado.



Největší včela světa, která byla po desetiletí považovaná za vyhynulou, byla znovuobjevena na jednom z málo probádaných ostrovů Indonésie. Po několikadenním pátrání našli vědci v souostroví Severní Moluky jednu samici včelího druhu Megachile pluto, vyfotografovali ji a nafilmovali, informoval zpravodajský server BBC News.



V indonéské metropoli Jakartě byly tisíce domů pod vodou. Přívalové deště začaly v noci na úterý a trvaly až do rána. Městská kanalizace pak nedokázala takové množství vody vstřebat. Z místa je hlášena jedna oběť. Doprava v některých čtvrtích města nefunguje.



Původně se Čech Petr Hindrich odstěhoval na Bali kvůli surfování. Nyní zde v rámci společnosti green-books.org vzdělává Indonésany, jak žít a chránit přírodu.



Ztráta lesů odpovídá rozloze 24 000 fotbalových hřišť.



Za zvyšováním spotřeby masa vidí mimo jiné vzrůstající oblibu hamburgerů ve světě.



Podle nové studie zadržují o pětinu více uhlíku, než se lidé domnívali



Deforestace postupuje rekordním tempem



Brazilská vláda svolává mimořádné zasedání