Prostřílel se z obklíčení osmi mužů a pomáhal parašutistům ze skupiny Silver A, která provedla atentát na Reinharda Heydricha. Člen odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek se přesně před 120 lety narodil v Kolíně. Historik Vilém Čermák, který je patrně největším znalcem Morávkova života, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč se z něj po zatčení jeho dvou přátel stal psanec.
Na pražském Starém Městě našli badatelé kulku, kterou gestapo vypálilo přesně před 82 lety na legendárního odbojáře Václava Morávka. Střela uvízla v zárubni dveří bytu v Karlově ulici, odkud se Morávek dokázal prostřílet přes přesilu nacistické tajné policie. Nález v Kriminalistickém ústavu představili badatelé Pavel Černý, Jaroslav Čvančara a Jiří Košař.
Ve čtvrtek 26. října do kin vstupuje film Bratři o odbojové skupině Ctirada a Josefa Mašínových. Jejich jména Čechy pořád rozdělují na dva tábory, režisér Tomáš Mašín před premiérou dostává stovky negativních reakcí. "Je to tím, že dobíhá komunistická ideologie, která jejich příběh do značné míry zkreslila," říká režisér a vzdálený příbuzný rodiny v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, spisovatel Vladislav Vančura, senátorka Františka Plamínková, důstojník Josef Mašín, atlet Evžen Rošický… Ty, a další stovky českých vlastenců, zavraždili nacisté na Kobyliské střelnici v Praze. První protinacističtí bojovníci tu umírali již 30. září 1941. Po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zde nalezlo smrt přes pět set lidí.
V pátek rodina Mašínova slavnostně otevřela na rodinném statku v Lošanech na Kolínsku Památník tří odbojů. Josef Mašín mladší, který je jako jediný z někdejší odbojové skupiny ještě naživu, nedorazil. Místo něj z USA přiletěla jeho dcera Barbara. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvila o tom, proč by podle ní Češi měli jejího otce a strýce vnímat jako hrdiny stejně jako jejího dědu.
Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
Symbolicky 15. března, tedy v den výročí německé okupace Československa, se pro veřejnost otevřel první Institut Paměti národa. Nachází se v centru Pardubic v podzemí nedávno zrenovované Machoňovy pasáže. Najdeme tu muzeum nové generace plné interaktivních prvků. Příběhy Paměti národa může návštěvník zažít jako pasivní účastník.
Od příjezdu Reinharda Heydricha, jednoho z nejvlivnějších nacistických pohlavárů, uplynuly koncem ledna 1942 pouhé čtyři měsíce. Jeho represivní mašinerie však za tu dobu způsobila odboji značné ztráty. Sokolská rezistence, bez jejíž pomoci by paraskupina Anthropoid Heydricha nikdy nezlikvidovala, přežila. O významné roli odboje v operaci Anthropoid je další díl seriálu Aktuálně.cz.
Jako skaut jsem cítil povinnost pomáhat tam, kde je to potřeba, říkal Eduard Marek zvaný Hroznýš. Za pomoc Židům během druhé světové války ho uvěznili nacisti. Po komunistickém převratu se zapojil do skupiny, která měla pronásledované Čechoslováky převádět přes hranice. Soud ho za to poslal do uranového lágru. "Povinnost byla silnější než strach," vzpomínal v DVTV. Zemřel 22. ledna ve 104 letech.
Lubor Šušlík prožil dlouhý a dobrodružný život. Nacisté ho odsoudili k trestu smrti, vyvázl díky obrovskému štěstí. Bojoval o rozhlas, v roce 1949 se zapojil do protikomunistického puče. Hrozilo mu 25 let za velezradu, vyvázl díky skautské nezdolnosti. Po revoluci jezdil až do 87 let po světě jako průvodce. "Můj anděl strážný má křídla ošoupaná na brka," říkal. Zemřel 21. září v 93 letech.
Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.
Po páté hodině ranní 7. září 1948 zastavil černý služební vůz Tatra 57 B před oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti (StB) v Bartolomějské ulici v Praze. K řidiči Zdeňku Řípovi přisedli pracovníci Krajského velitelství StB Bořivoj Vávra s Josefem Volfem a společně odjeli na Pankrác, kde převzali jednoho z hrdinů protinacistického odboje na Táborsku Františka Novotného. Netušil, že je to jeho konec.
S historikem Daliborem Váchou o odvaze riskovat, umírání se smíchem a protektorátních plakátech Vlasty Buriana.
Juliu Fučíkovi se po desítky let stavěly pomníky, busty, pojmenovávaly se po něm školy, náměstí či ulice. Pro svazáky či mladé komunisty byla jeho "Reportáž psaná na oprátce" až posvátným textem. Stačí se podívat do dobových učebnic. Fučík byl přítomen nejenom v hodinách dějepisu, ale i literatury, výtvarné výchovy.
Šestadevadesátiletý Ján Zeman je posledním žijícím členem skupiny spiklenců, která získávala informace o zbrojním průmyslu v komunistickém Československu a předávala je za železnou oponu. Za spolupráci s americkou zpravodajskou službou dostal tehdy nejhorší trest: Smrt oběšením. Ale nezlomili ho. "Neukázal jsem jim slabost," říká dnes a nepochybuje, že se rozhodl správně.
Když komunisté provedli v únoru 1948 puč a dostali se k moci, jedněmi z mála, kdo se tehdy ozvali a odmítli se s převratem smířit, se stali studenti a skauti. Komunisté skauting zakázali, do jejich doktríny se totiž nehodil svým zdůrazňováním pravdy, demokracie, svobody a cti. Mnohé skautské oddíly fungovaly ilegálně pod hlavičkami tělovýchovných jednot či turistických oddílů. Někteří přešli do ilegality a stali se součástí tzv. třetího odboje. To byl i případ odbojářské skupinky skautů ze Železného Brodu na Jablonecku.
Otokaru Randákovi ve skautu neřekli jinak než Oskar. Mnoho lidí jeho pravé jméno nejspíš ani neznalo. Zato každý, kdo prošel vodním skautem, znal jeho vynález - loď P550. Pramici kombinovanou s plachetnicí. Dílo geniální svou jednoduchostí a účelností, které umožnilo tisícům družin absolvovat bezpečnou plavbu. Oskar, který za války fungoval ve skautském odboji a později čelil perzekuci od komunistů, byl až do posledních chvil neúnavným propagátorem skautského jachtingu. Jen loni 28. září stihl zkontrolovat trasu tradičního závodu Napříč Prahou, pogratulovat vítězi a večer si na Den české státnosti převzít ocenění Senátu. Narodil se 18. října 1926, zemřel 12. června ve věku 92 let.
Příběh Emila Jana Štembery je jak kombinace děl od Jaroslava Foglara a Karla Maye. Snad jen oni by dokázali náležitě vylíčit bohatý život tohoto světoběžníka. Ve většině zemí provozoval skauting a zakládal nové oddíly. Z bankovního úředníka se stal skautským vyslancem, ale také lovcem zvěře v Africe či odbojářem v Číně. Mezi jeho nedramatičtější momenty patří útěk ze Šanghaje před komunistickým diktátorem Mao Ce-tungem. Článek je pátým dílem seriálu Čeští skauti v USA (1918-2018).
Pozoruhodný příběh Vlaku svobody, jemuž se na trati z Chebu do Aše podařilo v září 1951 projet železnou oponou do Německa, je celkem známý. Méně známý je osud jednoho z pasažérů, skauta a odbojáře Karla Rumla. Jeho protikomunistickou skupinu zatýkali a on se pouhý den před odjezdem dnes legendárního vlaku dozvěděl, že by jím mohl uniknout. Je tomu 70 let.
Lubor Šušlík nedávno oslavil devadesáté narozeniny a zároveň osmdesát let svého skautování. Dodnes je aktivním skautem, přednáší na lesních školách a působí v čestném Svojsíkově oddíle. V červnu 2018 obdržel nejvyšší skautské vyznamenání určené členům Junáka – českého skauta, Řád Stříbrného vlka.
Čeští skauti v projektu Hrdinové války pátrali po osudech rodičů světoznámého režiséra Miloše Formana. Tatínek Rudolf byl účastník protinacistického odboje a významný čáslavský skautský vedoucí. Když bylo Milošovi osm let, viděl tatínka naposledy, maminku naposledy spatřil o dva roky později. Oba rodiče zemřeli v koncentračním táboře na tyfus. Otcovi spoluvězni vzpomínají na Rudolfa Formana jako na hrdinu: "Patřil k nejstatečnějším lidem našeho národa. Byl čistý svým životem, miloval národ, posiloval slabé a pomáhal, kde mohl."
Pavel Wonka zemřel jako sedmatřicetiletý v roce 1988 v královéhradecké věznici, když mu nebyla poskytnuta odpovídající lékařská péče. Stal se naopak obětí nelidského zacházení.
Kdyby k Čechům nepatřila skepse stejně jako ke Skotům kilt, byli by na válečné výsadky parašutistů, které vyústily v atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, hrdí, tvrdí historik Vojtěch Šustek. Nejen na hrdiny vyslané z Anglie, ale i na stovky domácích odbojářů, bez nichž by se výsadkáři neobešli. "Češi nebyli ochotní kolaborovat. Řada lidí parašutistům pomáhala. Za to Němci popravovali, stejně jako za odmítnutí udávat gestapu,“ dodává Šustek a poukazuje na příběh výsadkové skupiny Silver A.
Vyhlazení osady Ležáky si v neděli na místě tragédie připomněly tisíce lidí. Řečníci v projevech hovořili o nutnosti předávat informace o této události mladým generacím. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Celkem zavraždili 52 obyvatel této obce.
Ojedinělá akce protinacistického odboje, na jejímž konci byl zlikvidován Reinhard Heydrich, třetí nejvlivnější muž Hitlerovy říše, začala naostro přesně před 77 lety. 29. prosince 1941 v 3:24 seskočila paraskupina Anthropoid rotmistrů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše u obce Nehvizdy nedaleko Prahy. "Jeden padák klesl blízko osamělé zahradnické budky, druhý byl výš a snesl se mnohem dál. Třetí padák přistál poblíž hřbitova," vypověděl spisovateli Jaroslavu Andrejsovi bezprostředně po konci druhé světové války náhodný svědek výsadku František Kadleček.
Rozhovor s Josefem Šubrtem, jenž v květnu slaví 95. narozeniny. Jezdí po Evropě pod stan, chodí na výlety, na plavání, do sauny a na bowling.
