Reklama
Reklama

Obyvatelstvo


Manila, město
Manila, město
Manila, město

Hlava na hlavě, špína, bída, chaos, krása. Poznejte nejhustěji osídlené město planety

Když se ocitnete v tropickém dusnu filipínské Manily, odzbrojí vás nejen vlhkost, ale intenzita života. A to především ve čtvrtích mimo byznysové centrum. Všude se něco děje. Auta troubí, lidé se tlačí v uličkách, vůně jídla se ve slumu mísí s pachy potu a špíny - a nad tím vším se v dálce blyští mrakodrapy. Vítejte v nejhustěji osídleném městě na Zemi.

Horní Blatná - umírající obce - Ikona, poutak
Horní Blatná - umírající obce - Ikona, poutak
Horní Blatná - umírající obce - Ikona, poutak

"Všude lufťáci, není si s kým popovídat." Krušnohoří vymírá, místní nahrazují turisté

Jen málo oblastí Česka se potýká s takovým odlivem obyvatel jako jižní cíp Krušných hor. Dříve prosperující hornický a průmyslový region se mění v chudou periferii a lidé odcházejí hledat práci jinam. Třeba Horní Blatná od roku 2010 přišla téměř o polovinu obyvatel. I tak je zde rušno. Místní ve městě nahradili turisté. Neboli lufťáci a cykloteroristi, jak jim v Horní Blatné s nadsázkou říkají.

Reklama
Město Zlaté Hory
Město Zlaté Hory
Město Zlaté Hory

"Máme tu hezký vzduch, to ale nestačí." Města na periferii bojují s odlivem obyvatel

Ačkoliv lidí žijících ve městech do 10 tisíc obyvatel v Česku dlouhodobě přibývá, obce v odlehlejších oblastech, jako je Jesenicko nebo Domažlicko, se naopak potýkají s jejich úbytkem. Mladí lidé odcházejí za vzděláním do větších měst a vracejí se jen zřídka. "Města tak přichází o peníze v rozpočtu, prestiž nebo i obchody a hospody," vysvětluje dopady vylidňování sociální geograf Radim Perlín.

Ilustrační foto / Olomouc / rok 2015 / iStock
Ilustrační foto / Olomouc / rok 2015 / iStock
Ilustrační foto / Olomouc / rok 2015 / iStock

Olomouc vypadla ze stotisícových měst, v Česku jich je už jen pět

V Česku se loni snížil počet měst, kde žije více než 100 tisíc obyvatel. Status stotisícového města ztratila Olomouc. Po nejlidnatější Praze žije nejvíce obyvatel v Brně, Ostravě, Plzni a Liberci. V dalších městech už žije méně než 100 tisíc lidí. Česko mělo na konci loňského roku 608 měst. Nejkratší dobu se mezi ně řadí Štěpánov na Olomoucku, který získal tento statut v roce 2020.

Ilustrační foto - Městská policie Praha, strážník, policie
Ilustrační foto - Městská policie Praha, strážník, policie
Ilustrační foto - Městská policie Praha, strážník, policie

Mileniálové a cizinci nahrazují v centrech měst starší. Ti musí bydlet na maloměstech

Složení obyvatelstva velkých českých měst se mění. Z jejich center mizí starší lidé, kteří se kvůli vysokým nákladům na bydlení raději stěhují do menších měst či na venkov. Odchází také rodiny s dětmi, ty však jdou z centra žít na předměstí. Středy měst však vylidněné nezůstanou, noví obyvatelé se do nich stále stěhují. Jde ale především o cizince a mileniály.

Reklama
rodina, prázdniny, žena
rodina, prázdniny, žena
rodina, prázdniny, žena

Třicet let české společnosti: Přibylo rozvodů a seniorů, nevymíráme díky cizincům

Česká společnost se za tři desetiletí od listopadu 1989 výrazně proměnila. Roste podíl lidí, kteří zůstávají svobodní. Ubylo sňatků a přibylo rozvodů. Dětí se rodí méně a téměř polovina z nich přichází na svět mimo manželství. Život se o několik let prodloužil a podíl seniorů se zvyšuje. I přes stárnutí ale republika nevymírá, a to hlavně díky přílivu cizinců. Těch v zemi žije šestnáctkrát víc než na konci komunistického režimu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Proces s Zschäpeovou
Proces s Zschäpeovou
Proces s Zschäpeovou

V registru pacientů budou data o dávkách i potratech. Protestují ochránci soukromí i poslanci

Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu zákona, podle které vznikne obří registr všech pacientů. Databanka, ve které budou informace o všech zdravotních problémech lidí, bude napojená také na policii a další úřady napříč státní správou. Informace tedy budou dohledatelné pod konkrétním jménem a rodným číslem. Podle některých poslanců je to nepřípustný zásah do soukromí lidí. Výhrady k zákonu má i Úřad pro ochranu osobních údajů. Ministerstvo zavedení registru obhajuje tím, že o zdraví obyvatelstva nemá dostatečný přehled.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama