Noc ze soboty na neděli nabídne jeden z nejkrásnějších pohledů na zimní oblohu. Vrcholí meteorický roj Geminid, který se pravidelně řadí mezi vůbec nejintenzivnější každoroční úkazy. Pozorovatelé se mohou těšit na desítky meteorů za hodinu, za celou noc jich může prolétnout až kolem tisícovky. Nejlepší chvíle k pozorování nastanou mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.
Sonda Juice Evropské kosmické agentury letí k Jupiteru, aby detailně prozkoumala jeho ledové měsíce. Osud jí však do cesty přihrál unikátní vesmírný objekt – aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Pozoruje ji z jedinečné pozice, daleko od rušivého jasu Země a Slunce, a z úplně jiného úhlu než pozemní dalekohledy. Vědcům tak může přinést cenná data.
Prosinec každoročně patří k nejlepším obdobím pro pozorování meteorů. Na scénu totiž přicházejí Geminidy, roj, který je známý svou vysokou aktivitou a mimořádně jasnými „padajícími hvězdami“. Letos navíc přejí i podmínky, podívanou totiž nebude rušit Měsíc.
To se jen tak nestává: na obloze objevilo něco, co většinu lidí donutilo zaseknout se přímo na místě. Obrovská kruhová díra se totiž "otevřela" přímo na nebi - a okamžitě zastavila dopravu a vyvolala vlnu paniky i fascinace. Místní fotili jako o život a jejich úlovky během chvíle zaplavily sociální sítě.
Listopadová obloha se opět chystá zazářit, a to už během svátečního večera. Právě okolo 17. listopadu totiž vrcholí meteorický roj Leonidy – jeden z nejrychlejších a nejdramatičtějších meteorických rojů vůbec, který v minulosti dokázal proměnit oblohu v ohnivý déšť tisíců meteorů.
V noci na středu a na čtvrtek bude velká šance pozorovat v Česku polární záři. Podle Českého hydrometeorologického ústavu je potenciál nejvyšší za celý letošní rok. Situaci ale může mimo jiné komplikovat počasí, například četné mlhy v nižších polohách. Meteorologové to v úterý uvedli na síti X.
Na večerní obloze bude v následujících dnech možné spatřit jasnější kometu s označením C/2025 A6 Lemmon. Ve druhé polovině října se nejvíce přiblíží k Zemi a dosáhne maximální jasnosti. Na tmavé obloze daleko od měst by ji tak zkušení pozorovatelé mohli vidět i pouhým okem nebo s pomocí malého mysliveckého dalekohledu.
Říjen slibuje jednu z nejbohatších astronomických podívaných roku: meteorické roje, superúplněk, jasné planety i dvě komety, které se přiblíží k Zemi. Jedna z nich by přitom mohla zazářit tak, že ji spatříme i bez dalekohledu.
V neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce. Očima bude pozorovatelné ve své druhé polovině okolo půl deváté hodiny večerní, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Půjde o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území po více než šesti letech. V tiskové zprávě to uvedly Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě a Česká astronomická společnost.
V sobotu nastane vzácný černý Měsíc - třetí nov ze čtyř v letní sezoně. Jev sice nebude vidět, neosvětlená strana Měsíce totiž bude směřovat k Zemi, přesto jde o vzácnou událost. Někteří ji spojují s koncem světa a odkazují na slova z evangelia podle Marka: "Slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého." Svit Měsíce neovlivní pozorování hvězd a planet, takže noční obloha se otevře v celé své kráse.
Zbývá jen pár dní do vrcholu oblíbeného vesmírného "ohňostroje". Meteorický roj Perseid bude letos gradovat v noci z 12. na 13. srpna. Jen o pár dní později pak bude možné na noční obloze sledovat také uskupení hned šesti planet, chybět bude jen Mars.
Letošní léto servíruje na nočním nebi jeden skvost za druhým. Stačí odjet dál od měst, nechat oči přivyknout tmě a kochat se nebeskou kulisou. Pozorovat můžete Mléčnou dráhu či roj meteoritů, začátkem září pak obloha nabídne úplné zatmění Měsíce.
Planety Venuše a Uran spolu s Měsícem na konci týdne nabídnou fotogenickou podívanou na ranní obloze. Vidět bude i hvězda Aldebaran a hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka.
Obloha nad jižním pobřežím Anglie nabídla v uplynulých dnech podívanou, která vypadá jako vystřižená ze science fiction. Nad městem Portsmouth a vodami Lamanšského průlivu se po setmění objevila záhadná, stříbřitě modrá oblačnost. Nejde však o výtvor fantazie, ale o vzácný atmosférický jev známý jako noční svítící oblaky, odborně noctilucent clouds.
V noci z 10. na 11. června ozářil oblohu nad Velkou Británií takzvaný jahodový úplněk. Poeticky pojmenovaný jev, který navzdory svému názvu nijak nemění barvu Měsíce, sice vyvrcholil už minulý týden, jeho účinek ale bude při dobré viditelnosti na noční obloze viditelný po celý zbytek června. Jaký je však původ názvu "jahodový měsíc" a čím byl letošní červnový úplněk výjimečný?
Mraky jsou našimi každodenními společníky. Plují po obloze, vrhají stín, přinášejí déšť nebo sníh. Přesto o nich dlouho zůstávalo něco skrytého: každý oblak je domovem života. Mikroskopického, ale všudypřítomného. Vědci zjišťují, že mikroorganismy v oblacích hrají zásadní roli nejen v počasí, ale i v našem zdraví.
S příchodem léta se na noční obloze objevuje jeden z nejkrásnějších a nejzáhadnějších atmosférických jevů – noční svítící oblaka. Tyto jemné, stříbřitě modré mraky se objevují vysoko nad zemí a fascinují pozorovatele svou éterickou krásou.
K Zemi se v těchto dnech přibližuje nově objevená kometa C/2025 F2 (SWAN). V současnosti ji mohou vidět lidé na severní polokouli, tedy i v České republice. K jejímu pozorování postačí běžný dalekohled.
Oceánem vesmírného prostoru pluje hlava delfína a obří oliheň. V dalekých souhvězdích spolu bojují draci. Mlhoviny, které se podle těchto zvířat jmenují, jsou zachyceny na některých ze snímků roku 2023 vyhlášených Českou astronomickou společností. Fotografie zachycují vzdálené galaxie, hlubiny vesmíru i blízko letící komety. V galerii Aktuálně.cz se můžete podívat na ty nejlepší z nich.
Dechberoucí snímky komety Neowise se od minulého týdne objevují na profilech amatérských i profesionálních fotografů. Právě tento týden jsou podmínky v našich zeměpisných šířkách pro její sledování ideální. Potvrzuje to i časosběrné video pořízené na hoře Buschberg, na které upozornila agentura Reuters.
Na obloze nad Českem bude v pátek večer možné pozorovat polostínové zatmění Měsíce. Úkaz, při kterém povrch Měsíce vypadá jako částečně zahalený kouřem, bude tentokrát hůře viditelný, než tomu bylo letos v lednu. Svého maxima dosáhne krátce před 21:30. Znovu bude možné spatřit polostínové zatmění z Česka v roce 2022.
Rádiové vlny jsou pro astronomy velmi důležité. Závisí na nich průzkum hlubokého vesmíru, v němž nejsou jednotlivé objekty viditelné. Díky rádiovým vlnám tak například loni poprvé vznikl obrázek černé díry. Na druhé straně ale stojí soukromé firmy, které vysílají na oběžnou dráhu Země stovky satelitů. Vědci se bojí, že tím v budoucnu naruší zkoumání vesmíru.
Nejlepší pozorování Marsu za posledních padesát let, prstencové i úplné zatmění Slunce a na závěr roku událost století, o niž se postarají Jupiter a Saturn. I to nabídne rok 2020. Projděte si, jaké astronomické úkazy budou letos ještě k vidění.
Zůstat v noci na sobotu vzhůru se milovníkům nočního nebe vyplatí. Vyvrcholí každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy. Při jeho pozorování navíc nebude rušit Měsíc.
Za úspěšnou mezinárodní fotosoutěží Pohlednice z mého vesmíru stojí knihovna v maličké obci Mokré v podhůří Orlických hor a zdejší knihovnice a kronikářka Dagmar Honsnejmanová, alias Bludička Mokřinka. Podívejte se na ukázku ze soutěžních snímků.
Fotky obřího úplňku měsíce zaplavily sociální sítě. Výjimečný byl nejen svou velikostí, ale i tím, že se trefil do prvního jarního dne. Podívejte se, jak ho zvěčnili naši čtenáři i fotografové v různých koutech světa.
