Psal se srpen roku 1996, když téměř neviditelná kapka třpytivé látky sklouzla po latexové rukavici chemičky Karen Wetterhahnové. Jak moc se chvíle, kdy pipetovala extrémně toxickou organickou rtuť, stane osudovou, si ani nedokázala představit. Pouze jedna malá kapka změnila život nejen jí, ale i celé vědecké komunitě.
Vědci objevili něco, co nemá v paleontologii obdoby: kosti dnes dávno vyhynulých savců se před tisíci lety proměnily v úkryt pro včelí larvy. Nález z Dominikánské republiky ukazuje, jak nápaditě dokázaly včely využívat své okolí.
U stromečku rozbalil dárky a těšil se na pozorování vánoční oblohy. Tou dobou neměl český astronom Martin Mašek ani tušení, že si pro něj vesmír schovává ještě jedno překvapení: objev komety, o kterém snil už od dětství. „Byl to nádherný a nečekaný vánoční dárek,“ vzpomíná dnes na objekt, který nese jeho jméno.
Zapomeňte na pasivní mořské houby, které znáte z koupelen nebo animovaných seriálů. V mrazivých hlubinách u Antarktidy operuje predátor, který vypadá jako křehká skleněná bublina, ale pro kolemjdoucí korýše je konečnou stanicí. Robot SuBastian tam narazil na „smrtící kouli“, která dokazuje, že evoluce má v hloubce tří kilometrů velmi černý smysl pro humor.
Desítky let sloužil jako obyčejná zarážka dveří. Teprve až náhodné odhalení ukázalo, že jde o jeden z největších kusů jantaru na světě – a díky tomu o nález v hodnotě přes milion eur. Příběh z rumunské vesnice připomíná, jak tenká může být hranice mezi bezcenným kamenem a národním pokladem.
V píscích starověkého města Džanet - asi 160 kilometrů severovýchodně od Káhiry - narazili archeologové na nález, který nemá v moderní egyptologii obdoby. V jedné z královských hrobek totiž objevili 225 dokonale vypracovaných a zachovalých pohřebních figurek. Objev okamžitě získal status senzace - a to nejen kvůli rozsahu nálezu, ale i kvůli záhadám, kterým může pomoci přijít na kloub.
Na první pohled připomínají jemné bílé chomáče, které se snad jen náhodou zachytily na staré větvi. Nadýchané, nečekaně pravidelné, jemné a křehké. „Takhle normální krystalky ledu přece nevypadají,“ řeknete si. A máte pravdu. Za tímto pozoruhodným úkazem stojí kouzlo přírody. Chladné počasí však nestačí – vzniká díky specifické houbě a jediný závan lidského dechu kouzlo okamžitě rozpustí.
V odlehlých končinách kanadské Britské Kolumbie se odehrál objev, který vědcům převrátil představy o tom, čeho všeho jsou vlci schopni. To, co zpočátku vypadalo jako záhada hodná detektivky, nakonec skončilo jako překvapení i pro zkušené biology.
Nově objevená "rohatá" včela žije v Austrálii. Vědce zaujala svým neobvyklým vzhledem. Její příbuzní ale létají i v Česku. Od běžných včel medonosných je odlišuje například jejich samotářský styl života, ale také určitá odolnost.
Když většina lidí spí, vyráží Jake Stevens z Portsmouthu za velmi netradičním dobrodružstvím. Čtyřiatřicetiletý muž tráví přibližně čtyři hodiny prohrabáváním kontejnerů za obchody – a našel v nich už poklady v hodnotě tisíců liber. Z koníčku, který mnozí nechápou, se pro něj stala vášeň, způsob přivýdělku i cesta, jak upozornit na obrovské plýtvání.
Když se na trh dostaly léky jako Ozempic či Mounjaro, určené původně k léčbě cukrovky a obezity, na internetu se po pár měsících začaly objevovat zprávy o ženách, které prý otěhotněly právě díky těmto látkám. Časem se tak zrodil pojem "Ozempic babies", tedy "Ozempiková miminka". Mohou injekce na hubnutí opravdu zvýšit šance na početí?
Už několik dní ochránci přírody pozorují mořský život nedaleko Cornwallu na jihozápadě Anglie. Při další z výprav si všimli, že se na vlnách houpe něco neobvyklého. Když zjistili, co ve vodě našli, byli překvapení.
Expertiza Ústavu dějin umění Akademie věd potvrdila, že Česko má první vydání dřevořezu Nosorožec od německého malíře a grafika Albrechta Dürera (1471 až 1528). Knihovna akademie ho získala v 50. letech minulého století. První vydání nyní představila na zahájení festivalu Týden Akademie věd.
Rodina Brownových objevila při úklidu pláže v Austrálii starou skleněnou lahev. Uvnitř se skrýval dávno zapomenutý příběh: dopisy dvou australských vojáků směřujících v roce 1916 do Evropy na západní frontu. Lahev k nim našla cestu po 109 letech.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Nejdřív to vypadalo jako zašlé kovové šperky z bazaru za pár dolarů. Jenže když se na ně podíval někdo znalejší, přišlo překvapení. Nález z kanadského sekáče teď zkoumají odborníci – a může jít o středověký poklad s nečekanou historií. Možná dokonce až z časů Západořímské říše.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance, oznámil švédský Karolínský institut ve Stockholmu.
Zkušeného irského lovce lochnesské příšery Eoina O'Faodhagaina šokovaly záběry z webkamery umístěné u jezera Loch Ness, na kterých 23. září zachytil záhadné stvoření. Podle jeho odhadu měřilo přibližně pět metrů na délku a 1,5 metru na šířku, tedy "jako tři dospělí muži".
Cesta na oslavu narozenin a výlet do přírody se během chvilky změnily v neuvěřitelný zážitek - díky obyčejné sadě na kopání z obchodu s laciným zbožím. To, co rodina z Oklahomy našla v hlíně, vyvolalo senzaci u odborníků i na internetu. Přitom k tomu stačila jen trocha štěstí a… pár kousků levného nářadí.
Představte si, že byste během procházky Šumperkem nevědomky míjeli místo, kde před více než 2800 lety žili lidé, stavěli domy, vařili v hliněných nádobách a schovávali zrní do zemních zásobníků. Přesně takový příběh teď odkrývají archeologové na okraji města, kde narazili na pozůstatky dosud neznámé pravěké osady.
Sloni jsou považováni za jedny z nejemotivnějších zvířat na planetě – a jejich schopnost truchlit po ztrátě člena stáda je toho jasným důkazem. Nedávno tuto teorii potvrdil i srdcervoucí okamžik, který zachytila dobrodružka Cara Pringová během safari v Jihoafrické republice.
Na první pohled jen další kousek bižuterie v hromadě jiných, ležících na polici v sekáči. Pak ale přišlo něco, co byste čekali spíš v nabídce aukční síně než mezi starými náušnicemi v prodejně s použitým zbožím. Mladá TikTokerka narazila na skrytý poklad, který pobláznil nejen sociální sítě.
Při ranní procházce podél písečných dun na pláži Cefn Sidan v jihozápadním Walesu objevila místní žena něco neobvyklého a znepokojivého. Leželo to napůl ve vlnách, napůl v písku a zpočátku to vypadalo jako kus rozbitého vraku nebo nějaký zvláštní kus odpadu z moře. Čím více se však k věci přibližovala, tím více bylo jasné, že jde o něco živého – nebo spíše o něco, co kdysi živé bylo.
Argentinským úředníkům se podařilo zajistit obraz, který před desítkami let ukradli nacisté v Nizozemsku. Osud obrazu během posledního týdne poutal pozornost světových médií poté, co ho našli nizozemští novináři na fotografiích jedné argentinské realitní firmy.
Kolumbijští vědci objevili dosud neznámou linii lidského rodu. K objevu došli sekvenováním DNA pradávných ostatků nalezených na archeologickém nalezišti nedaleko Bogoty, napsala agentura Reuters.
Vědci objevili v odlehlé části argentinské Patagonie fosilii krokodýla pojmenovaného Kostensuchus antrox, který měl více než 50 zubů velkých jako měl Tyrannosaurus rex, a před asi 70 miliony lety lovil dinosaury. S odvoláním na studii o tom napsal web časopisu National Geographic.
