Obecná škola jako autobiografická vzpomínka na dětství Zdeňka Svěráka. Ve filmu se objevuje Svěrákova matka jako žena zalévající květiny na hřbitově a snímek odkazuje i na zemřelého stejnojmenného Svěrákova bratra. Jací další tři režiséři kromě Jana Svěráka jsou s komedií spojeni, jaký herec skončil ve vězení a koho měl hrát jeden z bývalých českých prezidentů? Dozvíte se v Historkách z placu.
Na plakátu filmu Betlémské světlo, který od 10. března promítají kina, sedí v rakvi a kouří. "Humor je totiž jediný důstojný způsob, jak se bránit smrti," směje se Zdeněk Svěrák. I když je ve svých 85 letech nejstarším žijícím členem Divadla Járy Cimrmana, uvnitř pořád zůstává hravým dítětem. Optimismus, k němuž nabádá v písničce Není nutno, ztrácí jen ve chvíli, kdy v rozhovoru dojde na politiku.
Stal se nejúspěšnějším českým režisérem polistopadové éry. Přesto hrozilo, že už nic nenatočí. Držitel Oscara se totiž potřeboval osvobodit od očekávání publika a zkusit, jak se mu bude žít bez filmařiny. Letos se k ní přece jenom vrátil a v osvědčené spolupráci se svým tátou natočil novinku Betlémské světlo. O ní, ale i o budoucnosti kinematografie po pandemii Jan Svěrák mluví v rozhovoru.
V Hlavní soutěži karlovarského filmového festivalu zvítězil koprodukční film o migrantech Strahinja srbského režiséra Stefana Arsenjeviče. Cenu prezidenta festivalu při slavnostním ukončení jeho 55. ročníku převzal americký herec Ethan Hawke a režisér Jan Svěrák, který už má Křišťálový globus za film Jízda.
I když Zdeněk Svěrák, který na den učitelů 28. března slaví 88. narozeniny, „zběhl“ z povolání učitele českého jazyka už čtvrtý rok po promoci, zůstal mu svým způsobem věrný. I jako pracovník rozhlasu, scenárista, divadelník, filmový a televizní herec či textař vypráví příběhy, ve kterých dbá na krásu českého jazyka. Ani v hereckém projevu nezapře kantora.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Školu na pražském Bohdalci navštěvoval i Zdeněk Svěrák, proto se budova o mnoho let později objevila i ve filmu Obecná škola, který v roce 1991 natočil jeho syn Jan Svěrák.
Zdeněk a Jan Svěrákovi se v novém filmu Po strništi bos vrací k hrdinům Obecné školy. Tentokrát je sledují během války, za třicet let "od jedničky" se ale jinak nezměnilo nic. Komu tato představa přijde lákavá, bude snad spokojený. Komu ne, nemá mnoho důvodů vyrazit do kina.
Diváky čeká už jen poslední epizoda Světa pod hlavou, seriálu, v němž režiséři Radim Špaček a Marek Najbrt předvedli odvážnou českou verzi kultovního britského seriálu Život na Marsu. Nejzajímavější změnou je posun z "cool" prostředí Velké Británie do nepříjemné normalizace. A právě reflexe normalizace a obecně minulosti je tématem rozhovoru s Radimem Špačkem.
Na pražských Slatinách se v roce 1991 natáčel film Obecná škola. Snímek režíroval Jan Svěrák, scénář k němu napsal jeho otec Zdeněk Svěrák. Ten přitom do zdejší školy v dětství sám chodil.
Z okna solidního činžáku v Michli viděl malý Zdeněk Svěrák tu nejdivočejší pražskou periferii. Po osmdesáti letech se změnilo hodně, slum uprostřed velkoměsta však zůstal. Herec, scenárista, spisovatel a spolustvořitel Járy Cimrmana slaví v pondělí osmdesáté narozeniny. Co zbylo z míst, o kterých vypráví ve filmu Obecná škola? Kde je elektrárna, kde pracoval jeho otec? A jak vypadá největší dělnická kolonie Na Slatinách, kam "se před válkou odvažovali policisté pouze na koních a vždy ve dvou" po osmdesáti letech? Mnohé se změnilo, ale kolonie má stále své kolonisty, kteří své místo bedlivě střeží.
Scénář na další společný film dokončují Zdeněk Svěrák a jeho syn Jan. Film Po strništi bos bude adaptací úspěšné knihy. V ní své vzpomínky Zdeněk Svěrák převyprávěl optikou sedmiletého chlapce přesazeného z města na venkov. Dějově předchází jejich první společné práci, Obecné škole z roku 1991. Do filmu rodinný tandem musí připsat postavu pro Zdeňka Svěráka, protože zatím ve všech šesti filmech, na kterých se synem dělali, se byť na okamžik objevil na plátně. "To je další můj úkol, který teď řešíme," dodal s úsměvem spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana.
Zdeněk Svěrák oslaví 28. března osmdesátiny a společně s jeho jubileem bude k vidění remasterovaná verze Obecné školy od Austrálie až po USA. „Po celém světě žijí desetitisíce českých krajanů, kteří mají rádi domácí kinematografii, ale nemají k ní přístup,“ říká Jan Svěrák, který oslovil české komunity v zahraničí. S nápadem souhlasily, a „novou“ Obecnou školu tak uvidí diváci ve více než 100 kinech po celém světě, jen v Česku se připojilo na 60 biografů. Film poběží například v Argentině, Austrálii, Spojených státech, Izraeli nebo na Bali. "Čeští diváci tak oslaví napříč poledníky a rovnoběžkami tátovy narozeniny," plánuje strůjce oslavy Svěrák ml.
Prezident Miloš Zeman při návštěvě Libereckého kraje uvedl, že velmi podrobně sleduje řešení případu šikany na pražské průmyslové škole Na Třebešíně, kde šikanovaná učitelka zemřela. On sám by se fyzickým trestům ve školách nebránil. "Mohou lecčemu zabránit," řekl. Při diskusi s občany připomněl také učitele z filmu Obecná škola Igora Hnízda. Ten byl svými fyzickými tresty známý. O tom, jestli ředitel školy Na Třebešíně zůstane dál ve vedení průmyslovky, by měla ve čtvrtek rozhodnout Rada hlavního města Prahy.
