Nejvíce informační povinnost porušují firmy, které nevykazují tržby a mají sídlo v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak nejzodpovědnější jsou firmy s ročními tržbami nad miliardu korun.
Zatímco loni bylo v letácích 29 procent potravin s logem indikujícím český původ potraviny, letos už jen 14 procent. Přísnější podmínky pro označování přinesla od letošního ledna novela zákona.
Česká republika má v rámci střední a východní Evropy jeden z nejvíce koncentrovaných trhů pro každodenní nákupy. Podnikání velkých řetězců se snaží některé evropské státy regulovat, v Česku se ale omezení nechystá. Česko se na špičce Evropy drží i podle podílu nákupů ve slevách.
Původem německý prodejce textilu a doplňků do domácností letos očekává rekordní tržby. Český a slovenský trh jsou pro něj nejziskovějšími. V příštím roce chce v tuzemsku otevřít 20 obchodů, z nákupních center se chce rozšířit i do ulic uvnitř měst.
Vládní novela zákona o obalech, která reaguje na předpisy Evropské unie, se Česka v praxi příliš nedotkne. Velké řetězce už sáčky zdarma většinou nerozdávají. Nový předpis jim ale může zvýšit administrativní náklady. Podle šéfa obalové asociace jde o nepodstatnou zbytečnost.
Cukroví, suroviny na pečení a vánoční dekorace lze v řetězcích Billa a Kaufland koupit už teď. V dalších týdnech budou sortiment rozšiřovat a chystají novinky, přidají se i konkurenti. Nejpropracovanější strategii vánočních prodejů odhalil Globus. Podle ekonoma Aleše Michla svědčí brzký start vánočních prodejů o tom, že se ekonomice daří.
Dánský řetězec s doplňky pro domácnost zprovozní jedenáctou prodejnu v Česku, celkově jich chce mít 22.
Poslanci schválili novelu zákona proti praní špinavých peněz. Evidenci skutečných majitelů povedou rejstříkové soudy, přístup do ní mají mít například soudy, policie a zpravodajské služby. Opatření je součástí boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Extremistická politička Nela Lisková láká novináře i veřejnost na "významnou událost". Už za tři dny plánuje v Ostravě oficiálně otevřít první konzulát separatistické Doněcké lidové republiky v Evropě. Její akce má ale jeden velký háček – nejde o tiskovou konferenci konzulátu, ale obyčejného zapsaného spolku. Česká republika ani žádná jiná země na světě totiž existenci Doněcké lidové republiky neuznávají, a tak nemůže oficiálně fungovat ani její zastupitelský úřad.
Tři čtvrtiny tuzemských společností zatím nesplnily informační povinnost za loňský rok. Základní termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin přitom vypršel na konci července, nejzazší termín pak je do konce roku. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Bisnode. "Informační povinnost stanovenou zákonem dlouhodobě neplní více než polovina společností. Firmy zákon o účetnictví ignorují také proto, že riziko postihu ze strany státu je minimální. Přitom, pokud by stát začal systematicky vymáhat pokuty za porušování zákona ze strany firem, mohl na dodatečných příjmech do státního rozpočtu získat nejméně desítky miliard korun," uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová.
Policie nyní řeší to, zda stát nepřišel o miliony korun, když ministerstvo spravedlnosti odpustilo firmě sankce za kolabující elektronický obchodní rejstřík.
Většina firem neplní informační povinnost a nezveřejňuje údaje o hospodaření. Upozorňuje na to poradenská společnost Bisnode.
Firma má hlídat IT systém, v němž se shromažďují přestupky. Na svém webu přitom IT služby nenabízí - zabývá se třeba terapií při poruchách příjmu potravy. Praha na tom nic zvláštního nevidí.
Novinka vstoupí do ostrého provozu ještě tento týden. Kdo dá přednost zápisu u notáře, ušetří podle ministerstva spravedlnosti na soudních poplatcích.
Dosud jedinou sankcí za zneužití významné tržní síly byla pokuta 22,13 milionu korun z roku 2013 pro obchodní řetězec Kaufland.
V úvahu připadají hlavně ty největší světové řetězce, které ještě v Česku nejsou. Projděte si žebříček deseti největších.
Příběh ostravského „cétéčka“ ukazuje, jak snadno tekly do kapes zdravotnických firem miliony určené na léčbu.
Vyřešit nedostatek soudních asistentů by mohli advokátní koncipienti. Myšlenku povinné praxe na soudech chce na podzim rozpracovat náměstek ministryně spravedlnosti Heleny Válkové Robert Pelikán.
Ministryně spravedlnosti Helena Válková bude po chybující dodavatelské firmě vymáhat 5,5 milionu korun za přesčasy vyplacené úředníkům soudů, kteří hasí problémy s nefunkčním systémem.
Problém zápisu firem na rejstříkových soudech přetrvává. Systém je stále nestabilní. Dodavatelská firma přitom tvrdila, že nejzávažnější chyby do středy odstraní.
V posledních dnech kolabuje zmodernizovaný systém na zápis firem či spolků. Rejstříkové soudy mají potíže a dodavatelská firma Corpus Solutions platí denně pět tisíc korun penále.
Ministerstvo spravedlnosti přiznalo, že modernější systém za 33 milionů měl běžet už od června. Kvůli potížím ho ale úřad firmě vrátil k předělání a dal jí i pokutu.
Ministerstvo spravedlnosti zmodernizovalo elektronický systém, přes který se vkládají nové firmy, sdružení a spolky do obchodního rejstříku. Jeho fungování ale provázejí technické potíže.
Antonín Prachař z ANO půl roku marně urgoval advokáty, aby ho v rejstříku vymazali z vedení soukromé firmy. V ní jako ministr nesmí sedět.
S povinnou změnou mají firmy značné výdaje, přitom jim sama o sobě nepřináší žádnou přidanou hodnotu.
Všechny akciové společnosti musí mít od ledna 2014 vlastní internetovou stránku
