Polsko dlouhodobě patřilo mezi státy, ve kterých se napadená Ukrajina těšila vysoké podpoře. První indicií změny byl lednový průzkum. Ukázal, že více než polovina Poláků se domnívá, že rozsah pomoci ukrajinským uprchlíkům je příliš velký. Sestupného trendu využil krajně pravicový kandidát na prezidenta Slawomir Mentzen. Volá po dohodě s Putinem a svými protiukrajinskými názory se netají.
Nejsilnější polská opoziční strana Občanská platforma ve čtvrtek napadla u nejvyššího soudu výsledek nedělních voleb hlavy státu. Ty podle oficiálních výsledků vyhrál dosavadní prezident Andrzej Duda, blízký spojenec vlády národně konzervativní strany Právo a spravedlnost, který poměrně těsně porazil varšavského primátora Rafala Trzaskowského z Občanské platformy.
Premiér Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman blahopřáli polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi ke znovuzvolení. Zástupci opozičních stran ale upozorňují, že polské prezidentské volby ukázaly, stejně jako v Česku, hluboké rozdělení společnosti. Kritizovali také šíření nenávisti především vůči sexuálním menšinám nebo nevyváženost polské státní televize.
Občanská platforma, což je největší opoziční strana v Polsku, bude zcela bojkotovat polskou veřejnoprávní televizi. Jak v úterý oznámila, hodlá tak činit až do doby, než skončí současné vedení televize dosazené vládnoucí stranou Právo a spravedlnost. Občanská platforma veřejnoprávní televizi obvinila, že se z ní stal nástroj politické štvanice a stranické propagandy, informují polská média.
Polská liberální Občanská platforma (PO) pozastavila svému senátorovi Macieji Grubskému členství ve straně poté, co v rozhovoru pro ruský propagandistický web Sputnik pochválil prezidenta Vladimira Putina a distancoval se od podpory země Ukrajině.
V 88 polských městech se na čtvrteční večer chystá protest proti plánům vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) změnit soudní systém a podřídit ho ministerstvu spravedlnosti. Sejm ve čtvrtek schválil kontroverzní zákon o Nejvyšším soudu, který by měl v pátek hladce projít Senátem. Potom budou oči upřené na to, zda tento a další dva zákony o soudním systému podepíše prezident Andrzej Duda. I před jeho sídlem ve Varšavě se demonstruje. Oproti dosavadním protestům proti PiS je vidět jedna zásadní změna: demonstrací se účastní mnohem větší počet mladých lidí než v minulosti. Co to znamená, vysvětluje polský sociolog Michal Wenzel, působící kromě jiného i na Oxfordské univerzitě.
V Polsku probíhají protivládní protesty. Akce nazvaná Pochod svobody začala na Bankovním náměstí a po více než hodinu trvajícím pochodu centrem Varšavy dorazili její účastníci na Ústavní náměstí, kde k nim promluvili politici i další osobnosti veřejného života. Podle varšavské radnice se pochodu zúčastnilo na 50 000 lidí, zatímco podle organizátorů to bylo téměř 90 000 lidí.
Polská opozice v čele se stranou Občanská platforma chce podat návrh na odvolání kabinetu Beaty Szydlové. Podle ní současná vláda ničí Polsko, demokracii a izoluje zemi od Evropské unie. Vládní strana Právo a spravedlnost má však v dolní komoře pohodlnou většinu, k odvolání tak s největší pravděpodobností nedojde.
Polská prokuratura vyšetřuje dopravní nehodu, ve které se zranila premiérka Beata Szydlová. Ochranka se snaží svést celou vinu na řidiče druhého vozu, který vjel do vládní kolony. Poláci mezitím pořádají sbírku, která má řidiči pomoci. Není to první nehoda politiků konzervativní vlády, která začíná vzbuzovat pochybnosti, zda je kabinet schopen uřídit stát a jeho instituce.
Po amerických prezidentských volbách nebo bojích na Ukrajině Rusko obrací svou pozornost novým směrem – na zářijové parlamentní volby v Německu. Podle Jakuba Kalenského, člena evropského týmu pro boj s ruskou propagandou, budou chtít ruští hackeři ohrozit pozici kancléřky Angely Merkelové. Ta by v zářijových volbách ráda už počtvrté obhájila svoji funkci.
Polská opozice ukončila protesty v dolní komoře tamního parlamentu Sejmu. Ty trvaly už od loňského prosince a mířily na některé kroky vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Její šéf Jaroslaw Kaczyński pak řekl, že bude nutné "vyvodit důsledky ze zjevného porušování pravidel a zákonů" ze strany opozičních zákonodárců. Opoziční poslanci by za blokádu parlamentu mohli dostat až deset let vězení, tvrdí maršálek Sejmu Marek Kuchciński.
Josef Pazderka, zpravodaj České televize, strávil v Polsku čtyři roky. Nešlo o jednoduché období. Polsko je podle něj zpátky v roce 1989. "Z pohledu Práva a spravedlnosti dochází k revoluci až teď," říká. "Prostor pro konstruktivní debatu je zákonitě velice malý. V té debatě jste buď Losna, anebo Mažňák. Buď příznivec Práva a spravedlnosti, anebo jeho zavilý protivník," vysvětluje. Do pražské domovské redakce se z Varšavy vrací v srpnu.
Europarlament přijal rezoluci, která vyzývá polské konzervativce, aby neblokovali ústavní soud. Polská vláda odmítá zahraniční nátlak, ale vede o soudu debatu s opozicí. Pokud se polští ústavní soudci nebudou řídit novým zákonem, přijatým konzervativci, hrozí jim ministr spravedlnosti vyšetřováním. Pro rezoluci, vybízející vládu ve Varšavě k bezodkladné nápravě, hlasovalo 513 europoslanců, proti bylo 142. EP má celkem 751 zákonodárců.
Proti politice současné konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost vyšly do ulic v několika polských městech tisíce demonstrantů. Vadí jim především nové zákony o veřejnoprávních médiích či státních orgánech. Považují je za za ohrožení demokratického systému. Vláda na kritiku reaguje odmítavě a tvrdí, že kritizované zákony nemají omezovat demokracii, ale usnadnit prosazení potřebných změn v zemi po osmi letech středopravé vlády liberální Občanské platformy (PO).
Poprvé v historii EU se Evropská komise rozhodla zkoumat fungování právního státu v některé z členských zemí Unie: v Polsku. Důvodem jsou změny, které nová polská vláda provedla v ústavním soudnictví a médiích. Podle polského novináře a překladatele Aleksandra Kaczorowského si lídři strany Právo a spravedlnost po vítězných volbách v Polsku myslí, že mohou dělat, co se jim zlíbí. "Víru a sílu mi však dávají sílící protesty tisíců Poláků, kteří téměř denně ve velkých městech protestují proti vládním čistkám, řekl Aktuálně.cz. "Většina Poláků Kaczyńského změny v orientaci země, která nás táhne na východ, odmítá," tvrdí v rozhovoru.
Generální prokurátor Andrzej Seremet ve stanovisku pro ústavní soud uvedl, že zákon přijatý novým parlamentem v listopadu bezprostředně po jeho zvolení je v rozporu s ústavou, neboť ruší právoplatné zvolení předchozích soudců a stanovuje termín, v němž má prezident přijmout jejich přísahu.
Konzervativní strana Právo a spravedlnost zvítězila v parlamentních volbách se ziskem 37,58 % hlasů. Oznámila to dnes večer volební komise. Přepočty na mandáty budou oficiálně oznámeny až v úterý, a tak stále není jasné, zda bude mít PiS v nově zvoleném Sejmu absolutní většinu. Druhá skončila liberální Občanská platforma (24,1 %). Do 460členné dolní komory parlamentu se z menších stran ještě dostaly protestní uskupení Kukiz'15 rockera Pawla Kukize (8,81 %), strana Moderní.pl (7,6 %) a agrární Polská lidová strana (5,13 %). Pětiprocentní práh nepřekročila radikálně nacionalistická strana Korwin (4,76 %), mimo Sejm poprvé zůstane Sjednocená levice (7,55) - jako koalice potřebuje procent osm.
Právo a spravedlnost, vítěz nedělních polských parlamentních voleb, si podle všeho zajistí parlamentní většinu, ale přesto by rád našel spojence. Aby měl ústavní většinu a mohl změnit ústavu ve stylu maďarského premiéra Viktora Orbána. Chystá se centralizace státu, podnikání a investice, aby bylo jak plnit volební sliby.
Polské parlamentní volby podle prvních odhadů drtivě vyhrála konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Teprve oficiální výsledky nejdříve v úterý ale ukážou, zda bude schopna sestavit samostatnou vládu. Na druhém místě skončila dosud vládnoucí Občanská platforma, na třetím hnutí rockera Pawla Kukize. Do parlamentu se zřejmě ještě dostane liberální strana ekonoma Ryszarda Petru Nowoczesna.pl a lidovci. Naopak koalice Sjednocená levice, kde mají silnou roli postkomunisté, parlament nejspíš opustí. PiS chystá zásadní program koncentrace státních podniků, posílení domácích bank, zavádění nových bankovních daní nebo zdanění supermarketů, většinou v zahraničních rukou.
Polské parlamentní volby sledujeme v online reportáži.
Vítejte na velitelství Mnohonárodního sboru Severovýchod v polském Štětíně. Sbor místního regionálního velitelství NATO v Evropě sbírá informace o regionu, cvičí se spojenci a připravuje se k velení. Pro očekávané vítěze nedělních polských voleb, konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), to je ale málo. K repertoáru polské pravice patří obrana, bezpečnost a varování před agresívním Ruskem. Případná konzervativní vláda tak připravuje zvýšit obranné výdaje, navýšit počet vojáků a nakoupit novou techniku. Polští experti usilují i o posílení přítomnosti spojenců v severovýchodní části Aliance. Z Polska píše náš zpravodaj.
Poláci viděli v pondělí večer první předvolební debatu dvou kandidátek na premiérku - současné předsedkyně vlády Ewy Kopaczové i opoziční kandidátky Beaty Szydlové. Celkově byla debata věrným odrazem dosavadní předvolební kampaně: Ewa Kopaczová se snažila vystrašit voliče z možného příchodu konzervativců k moci, zatímco Beata Szydlová tvrdila, že Poláci si zaslouží víc, že dosavadní koalice jen utrácela veřejné peníze a není schopna spravovat zemi. Před nedělními volbami čeká Polsko ještě úterní debata lídrů osmi největších stran.
Premiérka Kopaczová odůvodnila tento krok snahou Občanské platformy obnovit důvěru veřejnosti.
Triumf Andrzeje Dudy v prezidentských volbách zvyšuje šance Jaroslawa Kaczyńského stát se na konci roku znovu premiérem.
Dosavadní prezident Bronislaw Komorowski uznal porážku. Po sečtení 28 z 51 obvodů ztrácí bezmála osm procent.
Polsko se připravuje na čtvrteční televizní debatu prezidentských kandidátů, ale především na nedělní volby.
