Výpadky pozornosti u lidí s nedostatkem spánku souvisejí s vlnami v mozkomíšním moku, zjistily vědkyně z Massachusettského technologického institutu v Bostonu. S pomocí snímků mozku odhalily změny, které se projeví, když unavení lidé přestávají vnímat.
Bývalý hráč amerického fotbalu na Manhattanu zastřelil čtyři lidi. Muž tvrdil, že trpí chronickou traumatickou encefalopatií, tedy onemocněním, jež postihuje hlavně sportovce, kteří dostávají údery do hlavy. Cílem vraha byly kanceláře největší americké fotbalové ligy. Většina lidí, u kterých onemocnění propukne, své zoufalství obrací proti sobě. Mnoho jich spáchá sebevraždu. Lék dosud není.
Doktor Walter Freeman cestoval Amerikou se svým „ledovým hrotem“ a během minut navždy měnil lidské životy. Bývala to slavná medicínská metoda oceněná Nobelovou cenou, dnes je považovaná za symbol barbarského přístupu. Lobotomie se využívala k léčbě depresí, úzkostných stavů i jako forma trestu. Honba za zázrakem se změnila v nešťastnou kapitolu moderního lékařství.
Čekání na neurologa chce trpělivost. Část pacientů se k němu dostane až za pět měsíců. Pojišťovny přesto nové doktory nabírat nechtějí, smlouvu jim nedají. Část doktorů proto začíná z donucení ordinovat za hotové.
Projevy dlouhodobé nemoci po nákaze covidem se mění. Zatímco dříve pacienti trpěli hlavně dýchacími potížemi či poruchou čichu, dnes dochází víc k postižení svalů a nervů, nadměrné únavě i psychickým potížím. Na postcovidový syndrom neexistuje zaručená léčba. V hradeckém centru ale umí projevy zmírnit, hlavně dávkováním zátěže. Pojišťovny postcovid od roku 2021 vykázaly zhruba u 113 tisíc lidí.
Varujeme všechny citlivé duše. Tyto fotografie jsou poněkud obskurní, bizarní a občas i trochu strašidelné. Zároveň se však výrazně zapsaly do historie umění i do historie lékařských věd. Pořídil je francouzský neurolog Guillaume Duchenne de Boulogne v 19. století, když s pomocí elektrod zkoumal, jak vznikají výrazy v lidských tvářích.
Tereza a Robert jsou nejen mladí aktivní sportovci a cestovatelé, ale hlavně rodiče. Mají tři syny - Olivera, Viliama a Jakuba, u kterého se v raném věku začalo projevovat těžké zdravotní postižení. Warburg micro syndrom, kterým syn manželů Sisákových trpí, způsobuje problémy s růstem a vývojem mozku. Postižení mají opožděný vývoj a nemusí být nikdy schopni sedět, stát, chodit nebo mluvit.
Ačkoli v Česku žije přibližně 80 tisíc lidí s epilepsií, jedno z nejčastějších neurologických onemocnění stále vyvolává předsudky. Ty se nevyhýbají ani dětem. Navzdory tomu, že podle odborníků většina žáků prochází úspěšnou léčbou, čelí nemocní na základních školách vyloučení z kolektivu i šikaně. Není výjimkou, že učitelé odmítají děti brát na výlety nebo podat nouzové léky.
Když si člověk s přibývajícím věkem nevybavuje jména herců, nemusí hned jít o příznaky stařecké demence. Na lehkou váhu by však neměl brát, když začne ztrácet časovou a prostorovou orientaci. Tehdy se podle neurologa Jakuba Horta může jednat o projevy Alzheimerovy nemoci. V rozhovoru popisuje, jak se před ní lze chránit, jak se vyvíjí její léčba a proč by si na ni měla dát pozor i mladá generace.
Na svět se valí jedna krize za druhou a internet je plný tolika protichůdných zpráv, že se v nich dá jen těžko orientovat. Stále více lidí proto hledá útěchu v konspiračních teoriích, které mají na všechno jasnou odpověď. "Mohou jim propadnout i univerzitní profesoři," varuje v rozhovoru psychiatr a neurovědec Jiří Horáček. Proti dezinformátorům lze podle něj bojovat jen jejich vlastními zbraněmi.
Pokud si rodiče začnou všímat, že jejich náctileté děti každých pár minut sahají po chytrých telefonech, aby zkontrolovali své internetové profily, měli by se držet na pozoru. Obsesivní používání sociálních sítí totiž podle závěrů nové vědecké studie může ovlivnit vývoj jejich mozkových funkcí.
Poruchy spánku po covidu přetrvávají měsíce i roky, ukázal výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví. U více než 30 procent respondentů se po prodělání covidu objevily živé sny, nočními můrami trpí 17 procent účastníků výzkumu. Nejčastějším problémem je nespavost, ukázala průběžná data z rozsáhlého zkoumání, kterému se věnují odborníci z Centra výzkumu spánku a chronobiologie.
Nastupuje pandemie stáří, lidé se dožívají věku, který předtím nebyl obvyklý, nedostávali jsme se do stadia, kdy ztrácíme mentální bystrost, stárnout neumíme zdravě. Diagnóza Alzheimerovy choroby je nadužívaná, je to konstrukt, nemoc musí být léčitelná a musí se jí dát předcházet, což tady není, neurovědci jsou v tomto rozděleni, říká neurolog Pavel Kalvach.
Máme dva tisíce pacientů, kteří jsou důkazem, že lék funguje. S daty, která máme, jsme strávili osm let, ostatní společnosti jsou 10 let za námi, říká neurolog Martin Tolar. V USA vede společnost Alzheon a vyvíjí lék na Alzheimerovu chorobu. Alzheimerova nemoc se vyvíjí 20 let, v tu dobu je už potřeba léčit. Ale ještě nevíme, za kolik se bude pilulka prodávat, dodává.
Desítky lidí s mrtvicí dorazily pozdě. Strach z koronaviru je masivní. Běžně by přijeli za hodinu, ale teď jezdí až druhý nebo třetí den, když už to nemůžou vydržet. Následky jsou pak o to těžší, říká primář neurologické kliniky FN Motol Aleš Tomek. Řadu věcí jsme mohli odložit, ale u některých může prodlení způsobit smrt, třeba u diagnostiky rakoviny. Takových lidí bude celá řada, odhaduje.
Přestože se zabývá tak složitým a dosud jen zčásti probádaným fenoménem, jakým je lidský mozek, knihy, které o jeho stavbě a funkci píše, jsou neobyčejně populární i u širší veřejnosti. Neuropatolog František Koukolík (77) totiž dovede o oboru svého zájmu vyprávět natolik vlídně, že si ani neurovědou nepolíbení lidé nepřipadají hloupě. Proč jsou pro naši společnost tak důležití altruisté, kteří upřednostňují zájmy skupiny nad vlastní cíle? Proč se někteří psychopati dostávají na vrchol společenského žebříčku a jiní končí ve vězení? I na tyto otázky odpovídá v rozhovoru pro Aktuálně.cz pořízeném na diskusním fóru Meltingpot, které bylo součástí festivalu Colours Of Ostrava.
Téměř polovina evropské populace je vystavena škodlivé míře hluku, jenž negativně ovlivňuje zdraví. Kromě poškození sluchu nebo špatného spánku může dlouhodobé vystavování se nadměrnému hluku vést i ke kardiovaskulárním onemocněním či neurózám. Profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR se celý život zabývá neurofyziologií se zaměřením na účinky hluku na mozek a poškození sluchu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz připouští, že hluk ohrožuje už kojence a provází lidi celým životem, přesto se v posledních letech situace zlepšuje.
Rektorem Masarykovy univerzity bude padesátiletý neurolog a děkan lékařské fakulty Martin Bareš. Ve volbě porazil geologa Jaromíra Leichmanna z přírodovědecké fakulty. Funkční období nového rektora začne 1. září a potrvá do konce srpna 2023. Musí jej ještě jmenovat prezident Miloš Zeman.
Lidi, kteří jsou neustále ve stresu, postihnou poruchy paměti dřív než ty klidnější. Zjistili to neurologové na univerzitě v texaském San Antoniu, podle kterých se navíc s nekonečným stresem může zmenšovat objem mozkových hemisfér, a to zejména u žen. Může za to vysoká míra hormonu kortizol, který ve vypjatých situacích přepíná některé tělesné funkce do úsporného režimu.
Nově objevenou nervovou buňku výzkumníci dosud neznali ani z myšího mozku.
Vědci z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze spolupracují s dalšími mezinárodními týmy na výzkumu brzkého odhalení Parkinsonovy nemoci pomocí řečové analýzy. Na vyšetření podle této metody by se podílel neurolog, logoped a konečně inženýr, jenž by zanalyzoval nahrávku pacientovy řeči. "Až budou vědci umět zpomalit, či dokonce zastavit odumírání mozkových buněk, bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," říká pro Aktuálně.cz vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT.
Vědci z brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU) zkoumají, jak závažné nemoci mozku, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, souvisí s rodným jazykem pacientů. Tým profesorky Ireny Rektorové se domnívá, že projevy nemocí mohou být podmíněné kulturně. Pokud unikátní výzkum, na který dostali osmimilionový grant, jejich hypotézu potvrdí, mohla by se v budoucnu tato onemocnění mozku léčit odlišně u pacientů hovořících jiným jazykem. Na projektu spolupracují také vědci z Maďarska a Arizony. Ti pro porovnání zkoumají maďarsky a anglicky hovořící dobrovolníky.
Známe syndrom dětí přeživších holocaustu, existují první zprávy, že stres se může projevit v modifikaci genetického materiálu, jsou to mechanismy, kdy se v době velkého stresu mění organismus i genetický materiál, zjišťujeme, jestli se to přenáší i do další generace, tvrdí neurolog Ivan Rektor, vedoucí Centra neurověd z Masarykovy univerzity. Dodává, že sledují především, jestli a jak se struktury mozku potomků přeživších mění. Snaží se do výzkumu zapojit co nejvíce přeživších.
Brněnští vědci v unikátním výzkumu zkoumají dopad traumatizujících zážitků přeživších holocaustu na generace jejich potomků. Výzkumníci ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) jako jediní na světě zahrnuli i vnuky a vnučky systematického vyvražďování Židů, Romů nebo homosexuálů. Vědci už zjistili, že potomci přeživších mohou trpět přecitlivělostí, nebo naopak lépe zvládat stres. Brněnští neurologové proto hledají biologické ukazatele, například změny ve struktuře mozku. Vedoucí výzkumu Ivan Rektor říká, že tento problém je aktuální – výsledky bádání se budou moct aplikovat například na oběti války v Sýrii a jejich potomky.
V loňském roce ve stejném období odvezla záchranná služba do Nemocnice na Františku 330 pacientů. Současné omezení ambulance interny a neurologie tak zatěžuje okolní zdravotnická zařízení. Nemocnice přistoupila k omezení z důvodu nedostatku zdravotnického personálu.
Česko čeká další tropický týden. Podle psychologů ale spolu s teplotou stoupá i počet hádek nebo nehod na silnicích.
