


Chrápání trápí i ženy. Páry kvůli němu spí odděleně, říká odborník
Chrápání není jen noční nepříjemnost, ale často i příznak závažných potíží. Podle odborníků se může jednat o spánkovou apnoi, která ohrožuje zdraví i vztahy.



Chrápání není jen noční nepříjemnost, ale často i příznak závažných potíží. Podle odborníků se může jednat o spánkovou apnoi, která ohrožuje zdraví i vztahy.



Lidé s chronickými záněty střev trpí často úzkostmi, depresemi a dalšími psychickými potížemi. Nemoci, z nichž jedna sídlí ve střevech a druhá v mozku, jsou totiž propojeny. Zánět v těle ovlivňuje mozkovou činnost. A naopak psychický stres je jedním z hlavních důvodů, proč dochází k narušení střevní sliznice, uvolňování zánětlivých látek a k riziku vzplanutí nebo zhoršení nemoci.



Vědci vytvořili hororový obraz toho, jak by mohli vypadat lidé, kteří nemají dostatek spánku. Digitálně vytvořený model nazvaný Hannah realisticky reprezentuje nevyspalého člověka v roce 2050.



Poruchy spánku po covidu přetrvávají měsíce i roky, ukázal výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví. U více než 30 procent respondentů se po prodělání covidu objevily živé sny, nočními můrami trpí 17 procent účastníků výzkumu. Nejčastějším problémem je nespavost, ukázala průběžná data z rozsáhlého zkoumání, kterému se věnují odborníci z Centra výzkumu spánku a chronobiologie.



Lidé, kteří si během dne rádi zdřímnou, čelí většímu riziku vysokého krevního tlaku a mrtvice. Vyplývá to z nové studie Americké kardiologické asociace publikované v odborném časopise Hypertension. Přestože krátký šlofík není sám o sobě škodlivý, bývá signálem, že toho člověk v noci moc nenaspal, a nemůže spánkový deficit vynahradit.



Američan Patrick Skluzacek se po návratu z vojenské mise v Iráku nemohl zbavit nočních můr. Nespavost řešil alkoholem a prášky, dlouhé roky bojoval se závislostí a pomohla mu až aplikace pro chytré hodinky, kterou na vysoké škole vyvinul jeho syn.



Zatímco na jaře mělo 62 procent Čechů dojem, že si vláda v době pandemie počíná dobře, na podzim si dvě třetiny populace myslí opak. Skoro devět z deseti Čechů se teď bojí o své blízké a více než polovina národa se strachuje o sebe. Strach vychází z nedostatku bezpečí i finanční nejistoty a má řadu psychosomatických dopadů. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Behavio pro Skautský institut.



V Česku je odhadem asi 900 000 lidí, kteří zneužívají psychoaktivní léky, jako jsou opioidní analgetika, sedativa a hypnotika. Na on-line konferenci Psychoaktivní léky 2020 to řekla národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Jarmila Vedralová. Problém se podle ní vyskytuje nejen mezi uživateli ostatních návykových látek, ale i v obecné populaci.



Receptů, co dělat, když tělo potřebuje odpočinek, ale mysl se brání a nepřestává chrlit nekonečný příval myšlenek, je mnoho. Od klasického počítání oveček a pravidelného dýchání až po pokusy zklidnit se před ulehnutím do postele některou rutinní činností. Podle švédských vědců ale může být účinným lékem na nespavost i těžká, naducaná přikrývka.



Italům se po vypuknutí pandemie koronaviru hůře spalo a často měli potíže vůbec usnout. Když už se jim do spánku podařilo ponořit, byl méně kvalitní, v noci se budili a přes den trpěli nedostatkem energie. Nejhůře se navíc spalo lidem, kteří byli kvůli karanténě nucení pracovat z domova. Vyplývá to ze závěrů nového výzkumu.



Když nebudeš dost spát, budeš smutnej, nemocnej a brzy umřeš, shrnuje lékařské poznatky jeden z herců na začátku inscenace Dům bez spánku. Je to první práce vloni založeného divadelního kolektivu Nesladim. Tento týden ji uvedlo pražské Divadlo Archa, tradičně nakloněné divadelně společenským výzkumům. Nejbližší repríza se uskuteční 12. září.



Poctivě zhasínat všechna světla uvnitř místnosti je dlouhodobě jednou ze základních rad, které lékaři dávají lidem, jimž se v noci nedaří usnout. Kvalitu spánku ale může zhoršovat i umělé osvětlení z ulice, což pak zejména u dětí a dospívajících vede k výkyvům nálady a mnohdy až k duševním problémům. S tímto zjištěním přišli v nové studii vědci z amerického Národního ústavu pro duševní zdraví.



Jde o frustrujícím způsobem běžný scénář. Snadno usnete v době, kdy si večer jdete lehnout, jen abyste se vzbudili ve dvě nebo ve tři hodiny ráno. A až po půl hodině nebo ještě víc zírání do stropu se vám konečně znovu povede usnout. Tato nespavost uprostřed noci se občas stane prakticky každému. Podle lékařů jde o běžnou reakci odpovídající na stres, napsal list The Wall Street Journal. Ovšem pro značný počet lidí se tento problém může změnit na chronickou poruchu. Vlastně je tento druh nespavosti úplně nejběžnější - ještě častější než problémy s usínáním.



Dříve byla nespavost chápána jako porucha, nemoc. Dnes se pro mnoho lidí stala životním stylem. Rychlá doba jim neumožňuje vypnout. Mobil ani sebe.



Většina posádek kosmických lodí a stanice ISS v kosmu spí jen něco málo přes pět hodin.



Posouvání času přináší řadu zvýšených zdravotních rizik, jako jsou infarkty a nespavost



Nevyspalý člověk může být nebezpečný sobě i svému okolí



Při nespavosti stoupá riziko infarktu, mrtvice, cukrovky, poruch imunity a deprese
Podle výzkumu univerzity v St. Louis nespavost v mnoha případech "ohlašuje" demenci



Ranní sluneční paprsky pomáhají prevenci nespavosti



Neléčené poruchy spánku vedou k závažným onemocněním