


Roboti nahrazují lidi. Měli by přispívat na naše důchody?
Penze by se měly začít odvozovat úplně jinak, moderně, futuristicky. O celém systému by se mělo uvažovat na úrovni 21. století.



Penze by se měly začít odvozovat úplně jinak, moderně, futuristicky. O celém systému by se mělo uvažovat na úrovni 21. století.



"Věřit nestačí, my to chceme vědět." To je motto započatého německého výzkumu, při kterém 122 lidí nehledě na výši svého platu nebo jiných příjmů bude po dobu tří let pobírat měsíčně bez jakýchkoli podmínek 1200 eur (30 500 Kč). Cílem soukromě financované studie o nepodmíněném příjmu pro všechny je zjistit, jaký přínos pro kvalitu lidského života bude mít zajištěné živobytí.



V Německu už osmým rokem běží poměrně unikátní experiment. Šťastlivci, jejichž jména pořadatelé tohoto projektu vylosují v tombole, dostávají po dobu jednoho roku základní nepodmíněný příjem ve výši 1000 eur (26 000 korun). Podle Němky Christiny Strohmové, která na projektu spolupracuje, se někteří lidé díky těmto penězům dokázali zbavit dluhů. Jiní zase rozjet vlastní byznys.



Šťastnější, svobodnější a kreativnější společnost, která se nebude trápit strachem o zajištění živobytí. To je podle zastánců nepodmíněného příjmu hlavní výhoda navrhované revoluce v sociálním zabezpečení. Jak by takový život vypadal, si od jara nadcházejícího roku mohou vyzkoušet rovněž obyvatelé Německa, kde je úterý 10. listopadu poslední možností přihlásit se do takové studie.



Sejde se socialista, papež, libertarián, expert na umělou inteligenci a kandidát na prezidenta USA… To není začátek vtipu. Jen ilustrace, jak pestrá společnost dnes podporuje nepodmíněný příjem. Obdobně zajímaví a vlivní lidé proti němu zase brojí. Většinou pádnými ekonomickými argumenty. Výzkumy ale ukazují, že základní příjem by opravdu mohl pomoci s léčbou řady problémů moderního světa.



Španělská vláda zavede základní nepodmíněný příjem pro nejchudších část obyvatel. Ekonomické opatření se dotkne asi 100 000 domácností a má pomoci obyvatelům, které finančně zasáhla koronavirová krize. Levicový kabinet premiéra Pedra Sáncheze chce příslušnou normu prosadit do konce měsíce.



Nepodmíněný příjem pro chudé je ústředním bodem programu protestního hnutí pěti hvězd, které v Itálii od června vládne s protiimigrantskou stranou Liga. Lidé by měli dostávat v přepočtu až 20 000 korun měsíčně.



Obyvatelé obce Rheinau budou rok dostávat "peníze zadarmo". Švýcarská filmařka o nich bude natáčet časosběrný dokument.



Proti takzvanému základnímu příjmu se překvapivě postavili i němečtí odboráři. Lidé nejsou šťastní, když sedí doma a nechají se živit, říká jejich šéf.



Dva tisíce vybraných lidí z řad nezaměstnaných dostávají 560 eur měsíčně. Ty si mohou ponechat bez ohledu na to, zda najdou práci, či nikoliv.



Základní potřebou člověka je pracovat, těch, co by nechtěli, by bylo jen několik, myslí si předseda strany Národ sobě Jiří Šoltys. Spousta lidí si nemůže dovolit být nemocná, protože by mohli přijít o práci. Když zavedeme nepodmíněný příjem, peníze se okamžitě začnou vracet do státní pokladny, říká.



Kanadská provincie Ontario vyzkouší takzvaný nepodmíněný příjem pro čtyři tisíce lidí. Sociální experiment vyjde na miliony dolarů. Přes všechna omezení jde o výrazně rozsáhlejší projekt než finský, který odstartoval na začátku roku.



Vláda kanadské provincie Ontario zavádí od léta nový experiment - čtyřem tisícovkám chudých a nezaměstnaných lidí dá namísto dávek omezenou paušální částku na obživu. Chce tím omezit chudobu, snížit nezaměstnanost a zjednodušit systém sociálních dávek. Garantovaný příjem už vyplácejí od letošního ledna taky ve Finsku a v některých nizozemských městech.



Peníze budou vylosovaní nezaměstnaní dostávat dva roky a k jejich čerpání nebudou muset splňovat žádné zvláštní podmínky a budou je moci čerpat na cokoli. Nezaměstnaní zůstávají nyní bez práce často jen proto, že se jim přivýdělky k podpoře v nezaměstnanosti nevyplatí, říkají autoři experimentu.



Projekt, který vláda nejdřív vyzkouší na náhodně vybraném vzorku dvou tisíc obyvatel, je součástí volebních slibů, s nimiž přišel centristický premiér a bývalý podnikatel Juha Sipilä. Předseda vlády doufá, že zavedení všeobecného základního příjmu přispěje ke zvýšení zaměstnanosti a zjednodušení systému sociálních dávek. Experiment se zaručeným příjmem se má v lednu 2017 rozběhnout i v nizozemském městě Utrecht.



Návrh na nepodmíněný základní příjem neprošel ani v jednom z 26 kantonů. Stoupenci této vize tvrdí, že zajištěný příjem posílí osobní svobody obyvatel a prospěje trhu, odpůrci naopak nápad považují za nebezpečný a drahý sociální experiment. Návrh předpokládal, že každý dospělý Švýcar nehledě na výši svého platu dostane od státu měsíčně asi 2500 franků (61 000 Kč) a každé dítě 625 franků (15 300 Kč).



Jako první na světě rozhodnou Švýcaři v referendu o takzvaném základním či nepodmíněném příjmu. Co na tuto myšlenku říkají ekonomové?



Online rozhovor s ekonomem Jiřím Štegem, který působí jako poradce levicového europoslance Jana Kellera.



Stále více států uvažuje, že otestuje model nepodmíněného základního příjmu. Zastánci jednotné dávky pro všechny vyzdvihují větší svobodu, transparentnost, jistotu a spravedlnost. Kritici se naopak obávají, že lidé ztratí motivaci k práci. Veřejné finance je podle nich navíc nutné k podobným experimentům nejprve stabilizovat.



Garantovaný měsíční příjem navrhla skupina intelektuálů v čele se spisovateli, umělci a filozofy, kterým se podařilo myšlenku dovést až k posouzení v referendu. To se uskuteční 5. června, rozhodla švýcarská vláda. Zastánci jednotného příjmu tvrdí, že se tak rozbije tradiční vztah mezi zaměstnáním a platem za práci, neboť občané budou mít nárok na 2500 franků měsíčně, i když nebudou chodit pracovat. Podle kritiků by ale lidé díky jistotě státních peněz přestali pracovat.