Léčba neplodnosti způsobuje velmi vysokou psychickou zátěž, vysvětluje Alena Dvořáková. Fyzickou zátěž spojenou s léčbou podle ní ženy snáší poměrně dobře, ačkoliv nejde o nic snadného. Psychická zátěž je ale mnohem větší. Právě to prý mohlo vést u Markéty Pekarové Adamové – která otevřeně mluví o tom, že se s manželem o početí potomka neúspěšně pokoušeli deset let – až na práh únavového syndromu.
Od narození prvního "dítěte ze zkumavky" uplynulo 45 let, během nichž pomohla asistovaná reprodukce na svět více než dvanácti milionům dalších dětí. Zpráva o narození Angličanky Louise Brownové dala v sedmdesátých letech naději tisícům párů, které se potýkaly s neplodností. V listopadu navštívila Prahu, aby upozornila na projekt, který chce navést Čechy k prevenci neplodnosti.
Podle Světové zdravotnické organizace se s neplodností alespoň jednou za život setkal každý šestý člověk. Navzdory tomu je téma pořád tabu, říká dvojice Anna Sedláková a Karolína Krejčová. Před čtyřmi lety založily neziskovou organizaci Indiánky. Jejich cílem bylo hlavně otevření diskuse o plodnosti, syndromu PCOS či endometriózy. Nyní se rozhodly přinášet kromě osvěty i řešení.
Problém s početím dítěte přirozenou cestou má na světě každý šestý člověk. Poptávka po umělém oplodnění roste, a Česko v tom není výjimkou. Na specializované kliniky se obracejí ženy ve stále vyšším věku, což účinnou pomoc komplikuje. Díky umělé inteligenci by se ale cesta k těhotenství mohla zrychlit, říká Pavel Otevřel, šéf největší české reprodukční kliniky Reprofit.
Veřejnou debatu o homosexuálních partnerstvích odmítá víc než třetina lidí v Česku, výrazně častěji muži. Ještě větším tabu je pro Čechy menstruace, podle téměř čtvrtiny by se nemělo ve společnosti mluvit o neplodnosti a rovnosti žen a mužů. Nejméně z vybraných témat lidé odmítají veřejnou debatu o domácím násilí, sexu a psychických onemocněních. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research.
Čeští vědci jako první objevili jedovatý plyn sulfan (sirovodík) ve spermiích, které si ho samy vyrábějí. Zároveň zjistili, že spermii chrání na jejích citlivých místech, když putuje oplodnit vajíčko. Objev může v budoucnu pomoct při řešení neplodnosti i při umělém rozmnožování hospodářských zvířat.
Ženy se stydí za témata, která se neplodnosti týkají. Syndrom polycystických ovarií neboli PCOS je spojen s hodně předsudky, pro ženy je těžké o tom mluvit. Chceme to detabuizovat, dát naději a říct, že taková diagnóza není konec světa, říkají Anna Sedláková a Karolína Krejčová, zakladatelky organizace Indiánky. Snaží se o osvětu ohledně onemocnění, která vedou k neplodnosti žen, samy mají PCOS.
Hrozí všem firmám v Česku zastavení proplácení dotací kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše? Zeptáme se analytika Milana Eibla. Po padesáti letech se na kanárském ostrově La Palma probudila místní sopka. Situaci popíše Libor Tomek. V dalším ze série předvolebních rozhovorů promluví o programu strany Pravý Blok Petr Cibulka. A na závěr interview s Annou Sedlákovou a Karolínou Krejčovou.
Lidé si neumí představit, jak bolestivé a frustrující může být umělé oplodnění. Je to chladný a laboratorní proces, měla jsem výkyvy nálad i bolavé a nafouklé břicho, líčí ilustrátorka Monika Baudišová, autorka komiksu Bezdětná. Někteří lidé to zlehčují a myslí si, že je žena hysterická a posedlá dětmi. Se psaním přišla úleva, knížka mi hodně pomohla se s celou situací smířit, dodává.
Kateřina Vacková již pět let vede neziskovou organizaci Loono propagující prevenci onemocnění. Vystudovaná lékařka a její tým se nejdříve rozhodli zaměřit na včasné rozpoznání rakoviny prsou a varlat a na workshopech lidi učili samovyšetření. Na konci května spustili kampaň věnující se problémům s neplodností, sexuálně přenosným chorobám i inkontinenci. V rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že by se lidé za své problémy neměli stydět a měli by je řešit především včas.
Mužské plodnosti podle odborníků škodí například kouření nebo obezita, zhoršuje se s věkem. Vyplývá to z informací center, které se andrologii neboli léčbě mužských pohlavních orgánů věnují. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měli muži v roce 2010 o tři čtvrtiny méně spermií než v 50. letech minulého století.
Hormonální léky, odběr vajíček v narkóze, přenos embrya. Umělé oplodnění je pro ženu fyzicky i psychicky náročné. Některé ženy přitom podstupují tuto zátěž zbytečně. "Centra asistované reprodukce je odesílají na tyto výkony automaticky, aniž by se léčily příčiny neplodnosti, především u mužů," říká v rozhovoru lékař Vladimír Kubíček předseda České andrologické společnosti, která se věnuje léčbě mužské neplodnosti.
V Česku stále přibývá párů, které nemohou bez pomoci lékařů přivést na svět vlastní dítě. Jedinou možností pro ně je pak asistovaná reprodukce, řada ověřených metod, při kterých se manipuluje s vajíčkem, spermiemi či embryi. Jednou z nich je i kryokonzervace - zamrazení. První dítě z "mrazničky" přišlo na svět v roce 1984 v Austrálii. V tuzemsku se pak první dítě ze zmrazeného embrya narodilo před 25 lety, 5. ledna 1993.
Až patnáct procent párů v plodném věku má problém s početím, dnešní reprodukční medicína ale došla tak daleko, že v podstatě neexistuje pár, kterému nelze pomoci, říká gynekolog a vedoucí lékař pražského centra asistované reprodukce Pronatal Tonko Mardešić. Asistovaná reprodukce je podle něj výkladní skříní české medicíny.
Poslanci neschválili možnost podstoupit umělé oplodnění bez podpisu partnera. Proti návrhu se postavil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík a ostře se proti němu vymezila i poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková. Mít dítě podle ní nepatří mezi základní lidská práva. "Ta paní se asi úplně zbláznila," reagovala pak na její výrok ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která dříve návrh podporovala.
Česko patří mezi země s nejvyšším počtem neplodných párů, rozhodně jde o epidemii neplodnosti. Často se žena vzpamatuje po pětatřícítce, začne toužit po dítěti, a je to většinou poprvé, kdy narazí. Protože reprodukce nefunguje, říká psychogynekoložka Helena Máslová. Dodává, že dochází i ke změně fungování reprodukčních orgánů, netrávíme čas venku, ale v kancelářích, to vše se odráží i na plodnosti. Hormonální antikoncepce prý nevratně mění fungování ženského organismu, dlouhodobé užívání mění u žen vzorce chování. Má také rizika, která podle Máslové mnoho lékařů podceňuje.
Podle vědců z Edinburské univerzity budou moci i dospělé ženy produkovat nová vajíčka. Přišli na to zcela náhodou během studie léků proti rakovině. Pokud budou vajíčka skutečně plodná, mnoho neplodných žen na světě bude mít naději, že budou mít potomky.
Nejprestižnější české vědecké ocenění letos nejspíš získá expert na molekulární genetiku profesor Jiří Forejt. Na myších modelech se snaží objasnit podstatu takzvané hybridní sterility - tedy příčiny neplodnosti u kříženců. Na nejdetailnějších úrovních tak zkoumá zákonitosti vzniku nových druhů. Dvaasedmdesátiletý vědec publikuje v nejuznávanějších světových vědeckých časopisech, jako je Nature nebo Science, a hostoval jako profesor na americké univerzitě v Princetonu. O prestižním českém ocenění rozhodla vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace, volbu ještě musí schválit vláda. Forejt poskytl Aktuálně.cz rozhovor.
Když Jennifer a Aaron Wilsonovi zjistili, že nemohou počít dítě, věděli přesně, co chtějí udělat. Tento pár ze Severní Karolíny mohl vyzkoušet umělé oplodnění, při němž jsou dozrálá vajíčka laboratorně oplodněna spermiemi. Anebo mohli zkusit adoptovat dítě, které potřebuje nový domov. Oni se ale místo toho obrátili na specializovanou křesťanskou kliniku v Knoxvillu v Tennessee, která jim slíbila pomoc při "adopci" embrya. Začíná lidský život početím? Pakliže ano, mohou statisíce zbytečných embryí ve skladištích znamenat naléhavý morální problém.
Sedmdesátiletá Indka se stala poprvé v životě matkou, když minulý měsíc po umělém oplodnění porodila syna. Informovala o tom agentura AFP. Případ není v Indii úplnou výjimkou, neplodné ženy bývají totiž v této zemi stigmatizovány, a tak se některé snaží přivést na svět dítě i v pokročilém věku.
Němečtí vědci pracují na přelomové metodě, která pomůže párům v případě problémů s početím. Použitím malého robota zvýší šance pomalých spermií k dosažení jejich cíle. Experimenty probíhají zatím slibně, vědci však upozorňují, že testování potrvá ještě několik let.
Americká herečka Angelina Jolie se dobrovolně vzdala svého ženství a vyvolala tím diskusi o prevenci rakoviny.
Rozhovor s přední českou lékařkou a specialistkou na psychosomatickou léčbu o směřování českých žen, plodnosti a jejich roli ve společnosti.
Společnost Hartenberg Holding koupila už osm klinik poskytujících umělé oplodnění, do konce roku chystá další obchody.
Třináctiletá Alana Saarinen z Detroitu se narodila jako jedna ze 30 až 50 dětí na světě díky cytoplazmatickému přenosu. Zakázaná metoda má teď léčit mitochondriální poruchy.
Čtyři pokusy jsou málo, myslí si odborná lékařská společnost. Ministerstvo zdravotnictví je ke změně svolné, o navýšení chce jednat.
