Ať se na kostelní věž podíváte v jakýkoliv čas, hodiny na její zdi budou už napořád ukazovat, že za pět minut odbije dvanáctá. Symbolický čas připomíná, že k záchraně kostela došlo chvíli před jeho definitivní zkázou. O zbytku Zadní Zvonkové, pohraniční obce s temným osudem, se to však říct nedá. Tam, kde před válkou zněly lidské hlasy a v zimě výskot lyžařů, zůstává dnes jen tichá vzpomínka.
V noci z 18. na 19. června 1945 se na Švédských šancích u Přerova odehrál jeden z nejděsivějších masakrů poválečného Československa. Vojáci 17. pěšího pluku pod vedením Karola Pazúra a Bedřicha Smetany tam brutálně zavraždili 265 karpatských Němců – převážně ženy a děti. Nová zjištění historika Pavla Kreisingera a vydání publikace Temné obilí odhalují šokující detaily dlouho zamlčované tragédie.
Zbavují se nemovitostí, přepisují je na příbuzné a mění své adresy. Ruští majitelé budov v Karlových Varech mají obavy ze sankcí. Ty postihly v Česku naposledy rodinu zbrojaře Borise Obnosova, které stát zmrazil majetek. Karlovarské domy jsou kvůli vysokým cenám na prodej i měsíce. Není o ně zájem, platby mezi Ruskem a Českem jsou zakázané. Realitní kanceláře se do obchodů příliš nehrnou.
Takzvané "hodolanské peklo" na Olomoucku, poválečný sběrný tábor spojený s odsunem Němců, mučením a vraždami mužů, žen i dětí, připomíná prozaická prvotina novinářky Veroniky Jonášové. Vyprávění nazvané Ada, které vydává nakladatelství Argo, je založené na autorčině rodinné historii. Předlohou se stal osud její praprababičky Hedwigy Müllerové.
Filozof Habermas, nejvlivnější německý myslitel dneška, chválí Berlín za to, že si i tváří v tvář válce zachovává přísnou racionalitu a nepodléhá nejrůznějším morálním apelům. Volby v nejlidnatější spolkové zemi ale ukázaly, že lidé touží spíš po opaku.
Statisíce mladých Čechů a Češek musely během druhé světové války pracovat v zahraničí pro potřeby Hitlerovy říše. Takřka zapomenuté jsou osudy půldruhé tisícovky nuceně nasazených, kteří skončili v Norsku, kde v krutých mrazech budovali železnice, silnice, ale i betonová opevnění a ponorkové doky. Připomíná je pozoruhodný projekt "Noráci" a putovní výstava, která nyní zamířila na Čáslavsko.
Před 76 lety se Československem prohnala vlna násilností. Města v někdejších Sudetech od Němců "čistili" partyzáni, kteří zřizovali samozvané lidové soudy. Kolaboranti nebo často jen domnělí nacisté byli biti, mučeni nebo dokonce popravováni. Jeden z nejbrutálnějších tribunálů v zemi zasedl v Lanškrouně na Orlickoústecku.
Na sklonku války, když bylo Marii Sehnoutkové osm let, došlo ve vsi Sedlci k hromadnému vraždění nevinných osob. Němci zastřelili na 30 lidí, včetně strýce paní Sehnoutkové. Rozhovor natočil pro Paměť národa novinář Adam Drda. DVTV vzpomínky pamětníků publikuje při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války. Další informace můžete najít na webu https://1945.pametnaroda.cz/.
Prakticky ze dne na den přišlo po 2. světové válce mnoho sudetských obcí o většinu obyvatel. Místo odsunutých Němců přišly tisíce českých náhradníků, kteří opuštěné nemovitosti obsadili. I po 70 letech je však podle výzkumníka Masarykovy univerzity Štěpána Mikuly poznat, kde Češi žijí staletí a kam se jen přistěhovali. Lidé v dříve německých obcích si od sebe drží odstup a dlouho v nich nevydrží.
Nemáme být na co hrdí, ale zase si nesypme popel na hlavu, odsun byl společensky nevyhnutelný, nedalo se to řešit jinak, říká spisovatel a nakladatel Jiří Padevět, který situaci po konci války zmapoval v knize Krvavé léto 45. Bezprostředně po konci války se staly události opravdu divokými, lůza vzala spravedlnost do svých rukou. A pak jsou tu události léta, kdy ty masakry a týrání má na svědomí stát. Většina z odsouzených za tyto masakry byla nejpozději v 50. letech propuštěna a využita jako konfidenti Státní bezpečnosti, dodává.
Manželský pár z Mnichova si na dovolené v rakouském Zell am See v hotelu stěžoval na příliš hlučné štěbetání ptáků a žádal navrácení peněz. Ptačí cvrlikání bylo pro dvojici dokonce tak nesnesitelné, že z místa pobytu odjela o den dřív.
Ve svých knihách ráda vytahuje na povrch palčivá historická témata zasutá hluboko ve společenském podvědomí. Se stejným zápalem se ale zajímá o problémy, s nimiž se společnost potýká v současnosti, jako jsou například nerovné podmínky žen na trhu práce.
Představte si, že děláte na pásu a máte denně o hodinu méně, ta radost! Mít týdně o den méně, to už je vstupenka do ráje, kam zatím zjevně nepatříme.
Studie univerzity v Lipsku o autoritativních sklonech ukazuje, že každý čtvrtý Němec je nakloněn vládě pevné ruky.
Má vůbec cenu připomínat vyhnání Čechů z československého pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi v roce 1938? Zabývat se terorem zfanatizovaného Freikorpsu a kazit česko-německé vztahy rozdmýcháváním nejtemnějších lidských pudů? "Pokud se z toho nepoučíme, můžeme se znovu dočkat něčeho podobného. Jde o varování nejen pro Čechy a Němce, ale i jiné evropské národy," říká historik Jindřich Marek.
Ve městě Hejnice na severu Čech se sblížily rodiny Bartošových a Hanikových. Už více než 30 let se pravidelně navštěvují a v dnešní době se už považují za jednu rodinu. Projekt Smíření 2016 chce poukázat na příklady výborných vztahů mezi Čechy a odsunutými Němci.
Němci v Bádensku-Württembersku, v Porýní-Falci a v Sasku-Anhaltsku volí od nedělních 08:00 SEČ své zástupce do zemských sněmů. Volby jsou považovány za test spokojenosti s politikou kancléřky Angely Merkelové v uprchlické krizi. Volební místnosti se uzavřou v 18:00, první odhady výsledků se očekávají bezprostředně poté.
Počet českých a zahraničních turistů, kteří strávili alespoň jednu noc v tuzemských ubytovacích zařízeních, se loni zvýšil o 10,2 procenta. Přibyli přitom hlavně návštěvníci z Česka. Počet turistů z ciziny vzrostl o 7,3 procenta - více přijelo hlavně Němců, Slováků a Američanů. Naopak návštěvníků z Ruska a Ukrajiny významně ubylo.
Francouzská prokuratura začala vyšetřovat neštěstí, při kterém v úterý zahynuli v lavině ve francouzských Alpách tři čeští a čtyři němečtí turisté. Podle místní rozhlasové stanice Alpes 1 se skupina amatérských alpinistů pustila do akce, i když pro výstup k vrcholu Dôme de Neige des Ecrins nebyly zcela bezpečné podmínky. Meteorologové v oblasti informovali, že hrozí lavinové nebezpečí. Je však možné, že tyto informace se ke skupině nedostaly. Francouzské úřady chtějí po tragédii zlepšit informovanost zahraničních návštěvníků o rizicích hor.
Mezi zahraničními vlastníky tuzemských společností dominují Rusové, s odstupem následováni Slováky, Němci a Ukrajinci.
Co nám tehdy udělali jiní, máme dávno vyřešené, ale pořád jsme se dobře nepopasovali s tím, co jsme si v souvislosti s válkou udělali sami.
Rozhovor s historikem Jindřichem Markem o mýtech a fámách, které i 70 let poté doprovází v myslích Čechů Pražské povstání.
Ve vztahu k Česku je to zásadní zmírnění postoje, který landsmanšaft zastával desítky let.
Jednoznačně nejvíce turistů pochází z Německa. Loni jich bylo téměř 1,6 milionu, meziročně o 5,1 procenta více.
Slavná pohádka je každoročně také prvním vyprodaným DVD z předvánoční nabídky pohádek ve většině německých obchodů.
Německý prezident se i při své druhé návštěvě v Česku snažil o odčinění historických křivd.
