Pomoc lidem a firemní kávovary
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Vládní pomoc domácnostem ve finančních potížích byla donedávna adresná, založená na systému sociálních dávek. Standardní vládní reakcí na letošní dění by tedy bylo i nadále spoléhat právě na tento systém. Namísto toho se vláda vydala cestou nových a plošných kanálů pomoci (snížení daně z pohonných hmot, zastropování cen plynu a elektřiny, dotovaný energetický tarif). „Pětitisícovka“ na dítě do 18 let v rodinách s ročním příjmem do milionu korun hrubého se tváří adresně, ale i tento příspěvek je ve skutečnosti spíše plošný: rodiny bez nároku jsou ve výrazné menšině.
Adresný přístup údajně není možný: vláda prý neví, jak moc jsou konkrétní domácnosti vysokými životními náklady zasaženy. Tyto detailní znalosti o domácnostech ale nebyly vládám k dispozici nikdy. Vtip sociálních dávek je v tom, že míru zasažení a nároku na různé konkrétní dávky si posuzují samy domácnosti. A pokud dojdou k závěru, že nárok mají, proberou to s příslušným státním úřadem (neformálně nebo cestou plnohodnotné žádosti) a ten pak rozhodne.
Otázku podpory domácností můžeme přirovnat k politice velké firmy ohledně kávovarů. Adresná varianta má podobu určitého počtu kávovarů rozmístěných po budově; vedení firmy nepotřebuje o situaci konkrétních zaměstnanců vědět vůbec nic, protože jednotlivý zaměstnanec sám nejlíp ví, jestli si potřebuje uvařit kávu a kdy. Naproti tomu plošná varianta znamená, že firma nechá pravidelně nosit šálek kávy každému zaměstnanci – včetně těch, kteří kávu pijí málo nebo vůbec.
Jistě, má-li adresná varianta fungovat dobře, vyžaduje chytrý přístup: kávovary musejí vyrábět potřebné druhy kávy, cesta k nim musí být všeobecně známá a jednoduchá, jejich návštěva nesmí být faux pas a v době zvýšené spotřeby je třeba jejich počet zvýšit.
Nicméně rozumně vedená firma jde zcela samozřejmě cestou adresnou. Česká vláda to ale vidí jinak.
Autor je ekonom České spořitelny
Zdražování v Česku - Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022
