Komentář Tomáše Stingla: Japonci vracejí úder. Prazdrojem

Brána pivovaru Plzeňský Prazdroj

Brána pivovaru Plzeňský Prazdroj • Zdroj: Plzeňský Prazdroj

Ilustrační fotografie k Plzeňskému prazdroji
Ilustrační fotografie k Plzeňskému prazdroji
Ilustrační fotografie k Plzeňskému prazdroji
Ilustrační fotografie k Plzeňskému prazdroji
Ilustrační fotografie k Plzeňskému prazdroji
22 Fotogalerie
Diskuze (0)

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Až si šéfové japonské skupiny Asahi přiťuknou na oslavu žejdlíkem plzeňského, bude jim chutnat dvojnásob. Jednak proto, že Japonci pivu rozumějí a v jejich zemi je alkoholickým nápojem číslo jedna, ale i proto, že převzetí Plzeňského Prazdroje je pro ně nejen obchodním, ale možná trochu i psychologickým vítězstvím.

Po delší době se totiž na titulních stranách novin mohou zase jednou objevit společně slova „Japonsko“ a „velký obchod“. Japonské firmy byly dlouho (samozřejmě hned po těch německých) nejaktivnějšími investory v Česku. Působí jich tu zhruba 230 a práci dávají asi 46 tisícům lidí. V historickém součtu je Japonsko v tabulce investorů v ČR stále na druhém místě. Vrcholem expanze bylo v roce 2005 otevření automobilky TPCA v Kolíně, přímá investice za víc než miliardu eur.

V poslední době se ale začali v Česku daleko více skloňovat dva úhlavní asijští rivalové Japonska – Jižní Korea a Čína. Tichou, ale o to nesmiřitelnější soutěživost tří východních národů nedokážeme my v Evropě zcela pochopit. Má spletité historické důvody – tyto země proti sobě vedly války, zkoušely se vzájemně kulturně kolonizovat. A v moderní době se rivalita překlápí do mezinárodního obchodu, protože všechny tři státy se vypracovaly do pozic mocných globálních vývozců.

Česko se pro ně stává zajímavým kolbištěm. Japonce v poslední době v investicích dohnali a předehnali Korejci. Je to malý zázrak, který vlastně ani specialisté obchodní diplomacie nedokážou úplně vysvětlit. Korejci uvažují pragmaticky, a tak stejně jako jiní investoři ocenili strategickou polohu Česka, vyspělost zdejšího strojírenství či levnou pracovní sílu. Vedle toho si ale evidentně vybrali Česko jako základnu pro celý region i proto, že si zamilovali českou kulturu a turistické cíle. Ne náhodou za největšími přímými investicemi z poslední doby stojí právě Korejci – ať už jde o stavbu obří továrny Nexen Tire u Žatce za 23 miliard korun nebo o výrobnu světlometů Hyundai Mobis v Mošnově za čtyři miliardy.

Čína byla zatím v Česku okrajovým investorem, po letošní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze se ale začaly objevovat velkorysé investiční plány i v souvislosti s ní. V médiích se diskuze o byznysu s Čínou zařadila mezi hity sezony. A kdysi dominantní Japonsko najednou stálo oproti svým dvěma rivalům jako třetí vzadu. Zpráva o obrovském nákupu Plzeňského Prazdroje tedy přichází v pravou chvíli jako připomínka, že s Japonci je potřeba pořád počítat. A připomínka symbolická, protože přebírají české rodinné stříbro, navíc Plzeňský Prazdroj už kdysi prostřednictvím banky IPB vlastnila japonská Nomura.

S Japonci ostatně počítat chceme. Jejich firmy hledají nové cíle, protože na jejich domácím trhu trvá hospodářský útlum. V Evropě zase japonské podniky znervóznil brexit, kvůli němuž zvažují odchod z Velké Británie na jiné trhy. Tak proč ne třeba do Česka?

Začít diskuzi

Články z jiných titulů