Češi si opět připomínali události 17. listopadu. Vzpomínalo se zejména na Národní třídě, ale i na Staroměstském a Václavském náměstí. Došlo nejen na zapalování svíček a pokládání věnců, ale také na nadávky, pískot, masivní demonstrace a nelichotivé transparenty. Podívejte se na fotogalerii Aktuálně.cz, mapující celý den.
Na pražskou Národní třídu dorazil kolem 08:00 šéf ANO Andrej Babiš, společně s místopředsedy hnutí Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem položili květiny u pietního místa připomínající události 17. listopadu 1989. Někteří lidé na politiky pískali a volali "hanba" či "StB" v narážce na Babišovo jméno v evidenci spolupracovníka komunistické policie. Z davu se ale ozvala i ojedinělá slova podpory.
Dokončoval DAMU, hrál v divadlech, filmech i seriálech – byl vycházející hvězdou. Jenže taky šířil petici Několik vět, účastnil se Palachova týdne a 17. listopadu byl na Albertově. Po autonehodě, která ho upoutala na vozík, se stal symbolem odvahy a přesvědčení. „Je lepší být na vozíku než s komunisty. O tom vůbec není pochyb,“ říká herec Jan Potměšil během unikátního vzpomínání na listopad 1989.
Oslavy výročí začátku sametové revoluce v pondělí 17. listopadu omezí dopravu v centru Prahy. Uzavřena bude například ulice Národní mezi Smetanovým nábřežím a Jungmannovou. Provoz tramvají bude po celý den přerušen, dotčené linky pojedou po objízdných trasách. Omezení se dotkne také dolní části Václavského náměstí. Informoval o tom mluvčí města Vít Hofman.
Pětatřicáté výročí sametové revoluce poznamenaly i spekulace ohledně vlivu StB na průvod ze 17. listopadu. Spoluorganizátorku tehdejší demonstrace Moniku MacDonagh-Pajerovou nová vysvětlení rozčilují. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odhaluje detaily z její organizace i z jednání s komunisty. "Chci, aby letošní výročí bylo výstřel z pistole. Bude volební rok, demokraté se musí začít mobilizovat," říká.
"Mačká se to na vás ze všech stran, všude kordony policajtů, musíte jít tam, kam vás oni pustí - a oni vás pustí tak, že na konci na vás čeká vodní dělo," popisuje Eva Janíková pětatřicet let staré zážitky. Byla jednou ze stovek lidí, kteří v Teplicích vyšli do ulic ještě před 17. listopadem 1989. A kterou stejně jako desítky dalších zmlátili příslušníci pohotovostního pluku, takzvané bílé přilby.
Debata iniciativy Blaničtí rytíři, který sbírá svědectví účastníků "kotle" na Národní třídě ze 17. listopadu 1989, se strhla v hádku s pamětníky tehdejších událostí. Iniciativa tvrdí, že průvod záměrně přesměrovala Státní bezpečnost. Tehdejší studentská vůdkyně Monika MacDonagh-Pajerová se proti tomu ohradila. "Estébáci s námi žili, chodili s námi na koncerty i na fakultu. Věděli jsme to," říká.
Obrovská motýlí křídla rozpínající se z jedné strany nad ulicí Spálenou a z druhé strany nad Národní třídou. Vlastník obchodního domu Máj se rozhodl na fasádu kulturní památky umístit plastiku sochaře Davida Černého, a proměnit tak tvář centra Prahy. Odborníci se neshodnou, zda dílo budovu zdobí, nebo hyzdí. Není ani jasné, jestli půjde o dočasnou, nebo trvalou instalaci.
Češi si opět připomínají výročí sametové revoluce. V centru Prahy korzují na uzavřené Národní třídě. Stovky studentů z vysokých škol využily Mezinárodního dne studentstva k završení své stávky za řešení klimatické krize pochodem skrz centrum hlavního města. "Díky, že musíme!" parodovaly heslo oslav. Bývalý politik Miroslav Kalousek aktivisty upozornil, že si ke svému protestu měli vybrat jiný den.
Pražská Národní třída se i letos zaplní tisíci lidmi, kteří si budou připomínat 17. listopad v letech 1939 a 1989. Za jednou z největších akcí s názvem Korzo Národní stojí již deset let studentský spolek Díky, že můžem. Deník Aktuálně.cz byl u posledních příprav. "Pojďte dál, prostory nemáme velké, všichni finišujeme," říká Bára Stárek, která je předsedkyní spolku.
Svobodu jsem bral jako samozřejmost, letos jsem si ale uvědomil, že si musím vážit toho, co mám, říká o letošním výročí 17. listopadu dvaadvacetiletý student z Prahy. Spolu se stovkou mladých lidí odpovídal v anketě Aktuálně.cz k pádu komunistického režimu a tří dekádám demokracie. Co mladé jako první napadne, když se řekne sametová revoluce?
Již tradičně se na Národní třídě 17. listopadu sešli lidé, aby si připomněli události z roku 1989. Letošní program ovlivnila také ruská invaze na Ukrajinu. V Praze se konala také protivládní demonstrace, jejíž účastníci dorazili k České televizi. Hlavním městem prošel i průvod za demokracii, vyvrcholila taktéž studentská stávka za klima. Podívejte se na snímky z dnešního dne.
Zástupci Paměti národa a Prahy 1 se v pondělí dohodli na umístění autovraku zničeného při válce na Ukrajině na Národní třídu u příležitosti letošních připomínek 17. listopadu. Paměť národa o tom informovala na svém facebookovém profilu, na dohodu upozornila Česká televize. Úředníci městské části s instalací původně nesouhlasili, obrat nastal až s nástupem nové starostky Terezie Radoměřské.
Palác Adria se začal stavět v roce 1922 ve stylu art deco. Investorem byla italská pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta, budova je proto inspirovaná severoitalskými renesančními paláci. Autory této významné stavby na nároží Jungmannovy ulice a Národní třídy byli významní čeští architekti Josef Zasche a Pavel Janák.
V boji s totalitním režimem se v roce 1939 i 1989 vyznamenali velkou měrou studenti. V těchto dnech se mnoho z nich zase schází na památných místech a vzpomínají na předešlé generace, jež jim svobodu vybojovaly. Nechtějí však, aby se oslavy zúžily jen na utápění se v minulosti. "Ptáme se, zda máme svobodu opravdu všichni a jestli je možnost svobodné volby pro všechny stejná," říkají mladí.
Dvaatřicet let od sametové revoluce není dost dlouhá doba na to, abychom už přestali s připomínkami 17. listopadu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Jan Hlaváček, ředitel platformy Korzo Národní, která pořádá tradiční slavnosti. "Člověk by měl žít přítomností a hledět do budoucnosti, na druhou stranu ale také vycházet z minulosti," vysvětluje.
Výročí listopadových událostí roku 1989 přichází ve chvíli, kdy se na sociálních sítích vede diskuse, zda je tato každoroční nostalgie ještě vůbec potřeba a jestli není lepší debatovat se studenty třeba o klimatu. Stovka škol se zapojila do projektu Samet na školách od organizace Post Bellum. Ta nabízí program, který jen nostalgicky nevzpomíná, ale vede studenty k přemýšlení o současných výzvách.
Na Národní třídě v Praze, naproti Národnímu divadlu stojí ukázka pražské secesní architektury. Jedná se o dva domy postavené na počátku 20. století podle návrhu architekta Osvalda Polívky. Budova blíže k Vltavě patřila pojišťovně Praha, druhý objekt, Topičův dům, je pojmenovaný podle slavného pražského nakladatele Františka Topiče, který zde prezentoval české i zahraniční umění.
Palác s průčelím ve stylu italské renesance a velkoryse řešeným bankovním sálem patří k významným příkladům architektury historismu v Praze. Budovu postavenou na základě vítězného soutěžního návrhu zdobí díla Josefa Mánesa, Otta Menzela, Josefa Václava Myslbeka a Josefa Mařatky.
Palác Drn je polyfunkční nárožní budova stojící na rohu ulic Národní a Mikulandská na Novém Městě v Praze 1. Budova zaujme jak exteriérem, tak naprosto výjimečným interiérem. Jedná se o administrativní komplex, který slouží jako kanceláře, najdeme zde ale i obchody, galerii a restaurace. Na každém rohu se prolínají historické a moderní prvky a materiály.
Ještě v roce 2017 bylo možné pořídit v Praze u sedmnácti stanic metra osmdesátimetrový byt, který byl v osobním vlastnictví a po kompletní rekonstrukci, v průměru pod pět milionů korun. Dnes už se podobné byty neprodávají u žádné ze stanic pod šest milionů. Ukázala to analýza portálu Valuo.cz, podle níž je ze všech tří linek nejdražší bydlení na trase A. Ceny ale výrazně stouply i na Jižním Městě.
Letošní připomínky brutální akce Sboru národní bezpečnosti proti studentům 17. listopadu 1989 proběhnou kvůli pandemii v porovnání s minulými lety nesrovnatelně skromněji. Připomeňme si proto impuls, který vedl k pádu komunistické totality několika dobovými snímky, ale i těmi z oslav svobody a demokracie.
Pražský magistrát chystá v centru nové zastávky a bude rozšiřovat některé současné. Opatření se týkají pravobřežních nábřeží a Malé Strany. Zároveň omezí tranzit. Cílem je zlepšit cestování tramvajemi v centru a zklidnit automobilovou dopravu. Kdy budou opatření zavedena, zatím není jasné. Vedení města o nich bude ještě jednat mimo jiné s městskými částmi.
Byty u stanice pražského metra Staroměstská jsou v průměru téměř třikrát dražší než na nejlevnějším Černém Mostě. Zatímco v okolí Staroměstské vychází metr čtvereční na 169 820 korun, u stanice Černý Most na 61 191 korun.
Součástí oslav 30. výročí sametové revoluce byl na Národní třídě i videomapping portálu Paměť národa. Na fasády domů se promítaly třeba tváře lidí, kteří se komunistickému režimu postavili, nebo mu naopak věrně sloužili.
Heleně Vodenkové bylo 18 let, když se 17. listopadu 1989 ocitla uprostřed vřavy na Národní třídě. K účasti na protestním studentském pochodu z Albertova ji tehdy přemluvila sestra. Letos se stala tváří fotografické knihy Jana Šibíka s názvem 1989, aniž o tom dopředu věděla. Tajuplná madona se svíčkou chodí ukazovat svůj nesouhlas s vládou dodnes, bojí se totiž, že se nesvoboda do Česka vrátí.
