Hory čeká bolavá změna, která už na řadě míst začala. Boudaři a boudařky žijící a hospodařící mnohem blíž nebi než naprostá většina obyvatel republiky se smířili s tím, že zimy, jež si pamatují ještě z přelomu tisíciletí, už nepřijdou. Musí se tak přeorientovat na letní sezonu a zimní měsíce „přetrpět“. Jak nová realita vypadá, zjišťoval reportér deníku Aktuálně.cz na čtyřech slavných boudách.
Osm let poté, co se Robin Böhnisch, bývalý poslanec za ČSSD, vyhoupl do čela Krkonošského národního parku (KRNAP), hledá cestu, jak z Krkonoš odejít. Přesně tak je totiž možné číst jeho zájem o funkci ředitele pražské zoologické zahrady. Böhnischovo rozhodnutí navíc uzrálo v době, kdy ministerstvo životního prostředí ovládli Motoristé.
Váží přes 500 kilogramů a vyhrál soutěž, o které mluví tisíce lidí. Navzdory vážnému zranění dokázal překonat všechny soupeře - a přesto se zdá, že mu na vítězství vůbec nezáleží. Příběh jednoho medvěda, který baví a inspiruje tisíce lidí po celém světě, začal v srdci divočiny na daleké Aljašce.
Vlakový provoz v rakouském St. Pöltenu jen tak někdo nezastaví. Emil to ale dokázal. Los, který se minulý týden z Česka přesunul k našemu jižnímu sousedovi, se dostal na koleje a zařídil tak několikahodinovou výluku na hlavní trati Vídeň–Salcburk, jak informoval server ABC News. Příběh Emila sleduje celé Česko a zdá se, že v Rakousku tomu nebude jinak.
Znovu se tu zelenají stromy. „Příroda má miliony let staré mechanismy, jak se obnovit. Bylo by naivní si myslet, že to člověk zvládne lépe,“ říká mluvčí NP České Švýcarsko Tomáš Savov. V létě 2022 v parku vypukl největší požár v historii, který zničil přes tisíc hektarů. Přesto už na jaře 2023 začaly z popela vyrůstat nové břízy a les se pomalu mění v rozmanitější a živější prostor než kdy dřív.
Před pár týdny resort životního prostředí zrušil řadu souhlasných stanovisek Správy KRNAP. Park vedený exposlancem Robinem Böhnischem (dříve ČSSD) jimi posvětil výstavbu sporného hotelového komplexu na Jeleních loukách u Pece pod Sněžkou. Böhnisch měl přitom v minulosti k developerské firmě velmi blízko, zjistil deník Aktuálně.cz. Její právník mu dokonce sponzoroval knihu.
Lesní požáry zasáhly dvojici národních parků na západě Spojených států, mimo jiné vyhlášený Grand Canyon (Velký kaňon) v Arizoně, informovala agentura AP, podle které úřady evakuovaly pracovníky i návštěvníky parku.
Zamčené toalety i občerstvení. Že se od začátku června kolemjdoucím na jedné z nejvytíženějších českých turistických hřebenových tras zavřela Luční bouda, řeší poslední dny kdekdo. Ovšem řada lidí přímo v Krkonoších má zato, že sporem o povolenky k vjezdu do vzácné přírody jen vyhřezl problém, který prý v regionu bují od výměny ředitele národního parku. Sami správci to ale odmítají.
Vlk obecný se po více než sto letech vrací na Znojemsko a do národního parku Podyjí. V lokalitě byl spatřen opakovaně v několika posledních letech a také v nedávné době. Správa parku o tom informovala na svém webu.
Národní parky jsou celoročně lákadlem pro pěší turistiku, zvláště příroda Spojených států amerických je plná působivých míst. Nezřídka se však turisté mohou v divoké přírodě ztratit. Existují ale případy lidí, kteří sešli ze stezky a navždy se po nich slehla zem. Podívejte se na příběhy zmizelých nešťastníků, díky nimž si na toulkách divočinou budete dávat o něco větší pozor.
Slovensko je pro Čechy po Itálii a Chorvatsku nejčastější volbou, kde letos stráví letní dovolenou. Není divu, východní sousedé mají co nabídnout. Od majestátních vrcholů Tater přes romantické soutěsky Slovenského ráje až po tiché lesy poloninského národního parku. Na území tohoto středoevropského státu je národních parků hned devět, takže turisté mají z čeho vybírat.
Obžalovaný Jiří Lobotka ve čtvrtek před krajským soudem v Ústí nad Labem částečně přiznal vinu v případě menších požárů v Českém Švýcarsku a na dalších místech Děčínska. To, že by úmyslně způsobil největší požár v České republice, odmítl. Soudce Roman Felzmann zatím o částečném prohlášení viny nerozhodl, vyžádá si zprávu lékaře vazební věznice, kde je obžalovaný od loňského května.
Od ničivého požáru v Českém Švýcarsku uplynou v létě dva roky a zelenající se spáleniště naznačují, že se příroda navrací k životu. Konta místních podnikatelů ale jako by stále pohlcovaly plameny. Zvláště v Hřensku. Návštěvnost se propadla, klíčové stezky jsou kvůli bezpečnosti i přirozené obnově lesa stále zavřené. Parku turisté jen překáží, stěžují si místní. A zastání hledají u premiéra.
Rada šumavského národního parku ve čtvrtek schválila novou podobu klidových území. Z 19 procent klesne jeho rozloha na 17,6 procenta. Turisté se tak dostanou v parku na řadu dosud nepřístupných míst. Klidové území bude ještě schvalovat ministerstvo životního prostředí. Informoval o tom mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Lovec, který zastřelí v národním parku jelena nebo daňka, si už nebude moct nechat jeho paroží. Ministerstvo životního prostředí v pondělí schválilo změnu směrnice, podle které bude trofej nově připadat správám rezervací. Šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL) tím reaguje na podezření, že úředníci národních parků a ministerstva pořádají lovy pro své známé a obchodní partnery.
Národnímu parku Šumava dochází trpělivost s neukázněnými turisty. V posledních letech museli strážci řešit třeba desítky případů, kdy si šli lidé zaběhat do klidové zóny v Luzenském údolí, kam je nasměrovala sportovní aplikace. Mohli přitom zásadně narušit životní cyklus kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Správa parku tak výrazně zpřísňuje ostrahu oblasti a plánuje rozšíření klidových zón.
Před staletími šlo o nehostinnou pustou oblast opředenou legendami o magii, přízracích a všemocnému vládci hor Rýbrcoulovi, který později dostal jméno Krakonoš. Dnes Krkonoše každoročně navštíví miliony turistů. I tak se zde ale daří zachovat vzácnou mozaiku horských ekosystémů. Pohoří od 17. května 1963, tedy přesně šedesát let, chrání Krkonošský národní park.
Nejprve místním v šumavských lesích bránili v pohybu vojáci, ostnaté dráty a přísný režim u hranic. Dnes se lesům vyhýbají kvůli davům turistů. Třicet let od pádu železné opony se šumavské obce změnily v turistická centra, kde v létě není téměř k hnutí. Místní z toho mají peníze, přišli však o klid a soukromí. "Bývalo to lepší, doba se ale změnila," prohlašují s větším či menším nádechem hořkosti.
V Krkonoších se v roce 2022 potvrdil trvalý výskyt vlka obecného. Jsou tam usazené zřejmě dvě vlčí smečky. Park se tak stal dalším vlčím teritoriem v Česku. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.
Zaměstnanci národního parku České Švýcarsko se v pátek na sociálních sítích podělili o zajímavý snímek. Na fotografii z fotopasti zachytili v lese neobvyklý druh. Před kamerou se procházel vzrostlý emu. Kdyby se majitelům nepodařilo zvíře chytit, pravděpodobně by dosud žilo ve volné přírodě. "Jestliže by pták nikoho neohrozil, nelovili bychom ho," uvedl mluvčí parku Tomáš Salov.
Přestože Národní park České Švýcarsko formálně splnil veškeré požární předpisy, některé dílčí nedostatky v plnění požární prevence však měly zásadní vliv na šíření požáru. Vyplynulo to z analýzy, kterou si o zásahu při nejrozsáhlejším lesním ohni v historii ČR vypracovali hasiči, na tiskové konferenci to oznámil generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček.
V národních parcích v Keni letos od února do října kvůli nejhoršímu suchu za 40 let uhynuly stovky divokých zvířat. Za devět měsíců kvůli nedostatku deště uhynulo 205 slonů, 512 pakoní, 381 zeber a 12 žiraf, uvedlo podle deníku Le Monde keňské ministerstvo pro cestovní ruch.
Nový ředitel národního parku České Švýcarsko Petr Kříž slibuje, že napraví pošramocené vztahy mezi správou parku a obcemi, kvůli kterým musel po ničivém letním požáru odejít jeho předchůdce. Neobává se, že by mělo příští rok do parku jezdit méně lidí. "Naopak musíme uvažovat, jak turisty lépe rozprostřít a také zlepšit jejich vztah k tomuto území," říká Kříž, který se ve čtvrtek ujal své funkce.
V Národním parku České Švýcarsko i v chladném počasí pokračuje přirozená obnova po ničivém letním požáru. Dále se šíří zelené plochy, na kterých časem vznikne nový les. Nechat krajinu, aby se z požáru zotavila sama, plánuje i nový ředitel parku Petr Kříž. "Jen obce by měly chránit méně hořlavé listnáče. Dovedu si představit například duby," říká.
