Spojené státy pohrozily zavedením vízových omezení a sankcí vůči zemím, které podpoří plán předložený agenturou OSN na snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy. Členské státy OSN mají příští týden hlasovat o návrhu rámce pro dosažení uhlíkové neutrality, tzv. net-zero, v mezinárodní lodní dopravě, který předložila Mezinárodní námořní organizace.
Zaoceánský parník SS United States se kromě rekordu v rychlosti přeplutí Atlantiku, který žádná jiná parní loď nepřekonala, pyšní i řadou hvězdných pasažérů. Na palubě parníku, který velikostí předčil i proslulý Titanic, cestovali například herečka Marilyn Monroe nebo John Fitzgerald Kennedy. Dlouhou dobu chátrající loď nyní vyplula na svoji poslední cestu, která skončí na dně Mexického zálivu.
Krize v Rudém moři, kde jemenští rebelové už týdny útočí na obchodní lodě, dál prodražuje námořní dopravu a podle analytiků může přispět i k růstu inflace.
Rudé moře není pro nákladní lodě v těchto týdnech bezpečné. Jemenští povstalci Húsiové tam útočí na všechna plavidla v reakci na izraelské bombardování Pásma Gazy. Někteří přepravci už kvůli tomu svůj náklad přes Rudé moře a Suezský průplav neposílají.
Ještě před 25 lety mělo Česko jako jedna z mála vnitrozemských zemí námořní obchodní loďstvo. Pod domácí vlajkou plulo mezi roky 1952 a 1998 celkem 44 lodí. Část z nich země "vrátila" v 60. letech Číně a v závěru komunismu už podnik upadal. Po roce 1989 se sice začal opět slibně rozvíjet, pak ho ale převzal finančník Viktor Kožený a lodě rozprodal. Čeští námořníci dnes působí u zahraničních firem.
Lidé se vlní na tanečním parketu nebo popíjejí drinky na baru, a když vyhlédnou z okna, mohou spatřit hejna ryb, svítící medúzy či skupinky mořských želv. Zážitky, které leckomu mohou připadat jako sci-fi, plánuje zájemcům zprostředkovat nizozemský výrobce ponorek se svým novým luxusním plavidlem.
Námořní dopravu zboží do Česka dál brzdí velké problémy. Ceny dodávek na moři prostřednictvím přepravních kontejnerů vzrostly za poslední rok téměř dvojnásobně, potíže jsou i s nedostatkem volných kapacit a prodlužováním dodávek. Vyplývá to z ankety mezi logistickými firmami, které zajišťují námořní dopravu do Česka.
Česko narozdíl od jiných vnitrozemských zemí mělo vlastní námořní obchodní loďstvo - Československou a později Českou námořní plavbu (ČNP). Až na jednu výjimku nikdy žádná loď neztroskotala. Po revoluci se začalo investovat do stavby nových lodí a zdálo se, že nástup kapitalismu bude pro české loďstvo začátkem rozvoje. Ale omyl. ČNP dnes sice stále existuje, neprovozuje už však žádné lodě.
Z výletní lodi se past stane snadno, je to něco jako ohromný hotel, mnoho lidí na malém prostoru, ideální prostředí pro šíření nákazy, je to jako velká infekční nemocnice. Posádky jsou cvičené na zvládání paniky, ale tady to nehrozí, nikdo není ohrožen na životě, nehrozí zkáza, je to jen o nervózní situaci, říká kapitán Ctirad Pacák, bývalý námořní důstojník.
Mezinárodní soud pro námořní právo nařídil Moskvě, aby neprodleně osvobodila ukrajinské námořníky, které uvěznila po loňském incidentu v Kerčském průlivu. Oznámily to tiskové agentury. Kyjev označuje námořníky za válečné zajatce, Moskva za narušitele státní hranice.
Plánem pomoci pro rejdaře se aktuálně zabývá speciální pracovní skupina ministerstva.
Podle vlády je převažujícím veřejným zájmem další rozvoj vodní dopravy. Vodní doprava vykazuje podle ministerstva dopravy relativně nízký vliv na životní prostředí, zároveň je energeticky málo náročná.
Kniha Sůl moře vyšla v USA letos v únoru. Za tu dobu se stala bestsellerem, sáhla po ní významná produkční společnost a chystá velkofilm. Čeká ji možná stejný úspěch jako v případě Titanicu, jenže námořní katastrofa německé lodi Wilhelm Gustloff z ledna 1945 je ještě působivější – po zásahu sovětskou ponorkou zde zahynulo 9000 lidí, tedy šestkrát více než na Titanicu, navíc se o této námořní tragédii příliš nemluví a čtenáři žasnou, jak to, že o ní nikdy neslyšeli. "Zkázu lodi chtěl nejprve zamlčet Hitler kvůli morálce vojáků. Po válce Němcům nepřišlo vhodné stavět se do role obětí. A Sověti? Velitele ponorky odstavili a mlčeli raději také," líčí autorka Ruta Sepetysová.
Panamský kanál se po devítileté rekonstrukci opět otvírá. V neděli do něj vplula první loď. Oficiálně bude kanál otevřen večer (hodinu před půlnocí SELČ). Komory nových zdymadel jsou dlouhé 427 metrů, široké 55 metrů a hluboké 18 metrů, takže proplují i největší plavidla - takzvané post-panamax lodě, které pojmou až 14 tisíc kontejnerů. Každý den průplavem propluje 35 až 40 lodí.
Majestátní město Gdaňsk je jedním z nejstarších a největších polských měst. Za svou unikátní atmosféru vděčí dlouhé éře polsko-německého soužití, jež měla za následek vznik architektonických skvostů Starého města.
